Archive For The “Historie inspiruje” Category
Přestože se Jaroslav Róna této tématice soustavně věnuje již od 80. let minulého století, nebyl jim až doposud věnován samostatný výstavní projekt.
Tento deficit napravuje současná výstava v Centru moderního umění DOX Jaroslav Róna: Architektony a stroje věnovaná zmiňovaným nefigurativním skulpturám. Podnětem pro uspořádání výstavy se stala výpravná fotografická publikace stejného názvu, která vyšla vloni v nakladatelství Books & Pipes. Plastiky, které jsou vyobrazené v knize, na výstavě tematicky doplňují obrazy utopických měst a krajin od Jaroslava Róny. Některá plátna byla také k vidění na nedávné Rónově výstavě Nové obrazy ve Špálově galerii. Archetypální, mytická a apokalyptická témata ztvárňuje v jasných formách a barevnosti. Své obavy z nepoučitelnosti lidského pokolení a z opakování historie vkládá do bizarních často sarkastických metafor. Výsledný výstavní soubor zavádí návštěvníka do magického světa minulých i budoucích hrozeb a dobrodružství. Reminiscence na války a katastrofy střídají verneovsky laděná plavidla a stroje.
Fotografické materiály a autentické dokumenty ze soukromého archivu architekta Miroslava Řepy (*1930) jsou předmětem aktuální výstavy Byli jsme světoví!, kterou připravilo Muzeum moderního umění v Olomouci. Archiv, který se dostal do sbírek muzea v letech 2009 – 2010, je nejen dobovým svědectvím, ale i dokladem o obrovském zaujetí a talentu jednoho ze zásadních tvůrců, kteří stáli za mimořádným úspěchem československých účastí na světových výstavách Expo. Na světové výstavě v Bruselu v roce 1958 byl ještě jen nadšeným pozorovatelem, ovšem v Montrealu v roce 1967 už nesl obrovskou zodpovědnost jako spoluautor československého pavilonu. O tři roky později následovala Ósaka, kde navrhl už „jen“ divadlo Laterna Magika. Právě tato trojice přehlídek patří k tomu zásadnímu z poválečného výstavnictví, a proto se na ně autoři výstavy zaměřili.
Režisér Michal Nohejl, foto© PetrSalek.com Podle českých filmových kritiků je nejlepším domácím filmem loňského roku celovečerní filmový debut režiséra Michala Nohejla Okupace. Černá filmová komedie zabodovala ve čtyřech kategoriích z celkových šesti nominací. Kromě ceny za nejlepší film a režii si cenu odnesli také autoři scénáře Marek Šindelka a Vojtěch Mašek. Režisér Michal Nohejl navíc získal…
Polibek (Der Kuss) od Gustava Klimta, foto© Belvedere Vienna Na světovém trhu s uměním se stále častěji objevují artefakty v digitální podobě, jejichž jedinečnost je zaručena prostřednictvím NFT tzn. nezastupitelných tokenů (non-fungible token). Tato digitální aktiva nejsou replikovatelná a jejich vlastnictví je zaznamenáno v tzv. blockchainu, což zaručuje jejich pravost. Nejen renomované aukční síně, jako Sotheby´s nebo…
Rafael, Sixtinská madona, foto© PetrSalek.com Expozice Státních uměleckých sbírek v Drážďanech byly v rámci pandemických omezení vloni uzavřeny. Od 15. ledna 2022 se výstavní prostory pomalu vrací k normálnímu návštěvnickému provozu a podle posledních informací se většina budov patřících do souboru unikátní galerijní instituce zpřístupni od 11. února 2022. Drážďanské umělecké sbírky mají dlouhou tradici, obsahují díla nevyčíslitelné umělecké…
Malíř Patrik Hábl a Anna Beata Háblová V DOXu při zahájení výstavy Tolik jiné přítomnosti. Foto© PetrSalek.com Malíř Patrik Hábl se po devíti letech vrací do centra DOX s originálním výstavním projektem, ve kterém jeho malby doprovázejí verše a úryvky z chystaného románu jeho ženy – básnířky a spisovatelky Anny Beaty Háblové. Původní profesí architektka…
Museum Boijmans Van Beuningen koncem ledna zapůjčilo na pražskou výstavu Falza? Falza! možná nejznámější padělek v historii světového malířství. Obraz Emauzští učedníci, který v roce 1937 namaloval slavný holandský padělatel Han van Meegeren, zakoupilo rotterdamské muzeum v roce 1938 pro svou sbírku v domnění, že se jedná o originál od Johanese Vermeera van Delft ze 17. století. Úspěšný…
Od znovuotevření Uměleckoprůmyslového musea v Praze po náročné rekonstrukci uplynulo již pět let. Od té doby budova hostila celou řadu úspěšných výstavních projektů, věnovaných uměleckým řemeslům, užitému umění a designu i význačným tvůrčím osobnostem z vybraných oborů. Vznikla zde i dlouhodobá expozice Plejády skla 1946 – 2019 prezentující to nejlepší z autorského skla našich uměleckých sklářů. Přitom nejen…
„Operation Night Watch“ nebo holandsky „Operatie Nachtwacht“ je název akce, která právě probíhá v Rijksmuseum Amsterdam. Cílem projektu je co možno nejlépe prozkoumat, zrestaurovat a zakonzervovat jedno z nejslavnějších děl světového malířství – Rembrandtovu Noční hlídku, a zachovat ji v optimální kondici pro příští generace. Na plátně o velikosti 3,6 x 4,4m Rembrandt v roce 1642 mistrovsky zachytil celkem 31osob převážně příslušníků střelecké jednotky okresu II města Amsterdamu pod vedením kapitána Franse Bannincka Coqua, který stojí v centru výjevu. Původně rozměrnější skupinový portrét o rozměru asi 6 x 8 m byl začátkem 18. století oříznut na svou dnešní velikost.
Tématem výpravné expozice v pražské Valdštejnské jízdárně je Buddha jako zakladatel a hlavní postava náboženského směru, který ovlivnil milióny lidí především v Asii, ale i po celém světě. Kořeny buddhismu a výtvarné tradice spojené s vyznáváním Buddhova učení v zemích, kde je toto náboženství rozšířeno, mapuje společný projekt Národní galerie a švýcarského muzea Rietberg Zürich. Expozice Buddha zblízka…
Josef Sudek/Otto Rothmayer: Návštěva u pana kouzelníka, Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM), foto© Ivo Šilhavý Výstava, nazvaná podle známého fotografického cyklu Josefa Sudka (1896 – 1976) Návštěva u pana kouzelníka je věnovaná jeho přátelství s architektem Otto Rothmayerem (1892 – 1966). Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM), které spravuje Sudkovu fotografickou pozůstalost, tak připomíná letošní 125. výročí…
Problematika kopírování nebo padělání uměleckých děl zaměstnává sběratele a znalce umění již po staletí. Národní galerie nyní věnuje tomuto tématu samostatnou výstavu. Podle slov její generální ředitelky Alicije Knast není smyslem výstavy poukázat na falzifikátory, ale blíže se podívat na tento fenomén, ukázat jeho nejznámější podoby a rozšířit tak povědomí o falzifikátech. Při výběru exponátů…
Každý z nás jistě někdy vstoupil do katedrály sv. Víta. To, zda známe jednotlivé prvky bohaté výzdoby chrámu, je však jiná otázka. První chrám naší země totiž přímo překypuje předměty vysoké historické a umělecké hodnoty. Není divu, když se na něm víc než 600 let podílely duchovní a tvůrčí schopnosti mnoha našich významných předků. Některé…
ALBERTINA MODERN. Foto© PetrSalek.com Vídeňská Albertina má od letošního jara sesterskou instituci – galerii Albertina Modern, výhradně zasvěcenou modernímu a současnému umění. V nedávno zrenovované historické budově uměleckého spolku Künstlerhaus na náměstí Karlsplatz je uložena obsáhlá sbírka moderního umění s celkem 60.000 artefakty od 5.000 rakouských i světových umělců. Aktuálně jsou zde k vidění dva…
Museum Albertina, foto© Petr Šálek Amedeo Modigliani (1884-1920) jeden z nejvýraznějších umělců pařížské moderny vytvořil za svůj krátký život pozoruhodné umělecké dílo, které fascinuje svou jednoduchostí a melancholickou krásou. Nezaměnitelné portréty žen s oválnými hlavami, dlouhými krky a mandlovýma očima mají magické kouzlo a okamžitě prozrazují rukopis svého autora. Stejně tak brilantní charakterové studie malířových přátel nebo…
Jurkovičova vila, foto©PetrSalek.com Brno dává milovníkům architektury mimořádnou možnost k prohlídce několika původně rodinných staveb velké architektonické i historické ceny. Vedle slavné funkcionalistické vily Tugendhat je to především vila česko-slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947). Modernistická stavba s prvky lidového umění stojí v brněnské čtvrti Žabovřesky na úpatí parku Wilsonův les. Budova koncipovaná jako rodinné bydlení a zároveň…
Zahájení přehlídky nejlepších novinářských fotografií uplynulého roku ve vídeňském muzeu fotografie WestLicht bylo opravdu mimořádnou společenskou událostí. Nejenom že na ni přijel vítěz ročníku – dánský fotožurnalista Mads Nissen, ale zúčastnil se ho také bývalý rakouský prezident Heinz Fischer a starosta města Michael Ludwig. Slovy „Svět zase přichází do Vídně“ charakterizovala tisková zpráva význam kulturní události, která se ve Vídni letos koná již po dvacáté. Po týdnech pandemických omezení se v září mohla uskutečnit tradiční akce, která do galerie obvykle přiláká tisíce návštěvníků. Letošní rok je zároveň i rokem 20. výročí galerie WestLicht, která vznikla ze soukromé iniciativy a za dobu své existence již uspořádala okolo 100 fotografických výstav.
Se zpožděním přichází do českých kin celovečerní snímek Zpráva natočený v roce 2020 v v česko-slovensko-německé kooprodukci. Filmové drama vychází ze skutečného příběhu dvou slovenských židovských mladíků, kterým se v dubnu 1944 podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Osvětimi a předat spojencům nezvratné důkazy o počtech obětí a zvěrstvech nacistů, o kterých svět dosud nevěděl. Hitlerovská propaganda hrůzy koncentračních táborů dovedně skrývala, a tak zpráva o fungování „továrny na smrt“ nejprve setkala s nedůvěrou a nevedla k okamžité reakci spojenců. Přinejmenším však zachránila 120 tisíc maďarských Židů před transportem do Osvětimi začátkem roku 1945. A navíc později posloužila i jako důkaz při poválečných norimberských procesech.
Václav Havel, foto© Ivo Šilhavý Václav Havel. To jméno znají lidé všude ve světě. Pro mnoho z nich je ikonou, symbolem nenásilného boje za lidská práva a svobodu, porozumění mezi rozdílnými kulturami a náboženstvími, harmonického soužití všech obyvatel na Zemi. V Česku se mu takového uznání zdaleka nedostává. Zatímco jedni k Havlovým slovům o pravdě…
V době od 18. září do 3. října 2021 pařížský Vítězný oblouk zcela změnil svůj vzhled. 51 metrů vysokou stavbu, kterou na oslavu svého vítězství v bitvě u Slavkova (1806) nechal postavit Napoleon, zcela zahalila stříbřitě modrá textilie upevněná červenými lany. Klasicistní stavba s mnoha sochami a reliéfy tak dostala zcela nový, téměř futuristický vzhled. Záměr tak…
V. Havel v Melantrichu, listopad 89 – ©Miloň Novotný Pražská Leica Gallery uvádí retrospektivní výstavu klasika humanisticky laděné dokumentární fotografie Miloně Novotného (1930-1992). Výstava původně zamýšlená jako připomínka jeho loňských nedožitých devadesátin přichází vzhledem k pandemickým omezením se zpožděním. Přesto je to významné gesto připomínající dílo citlivého pozorovatele s pozoruhodným talentem zmáčknout spoušť fotoaparátu vždy ve správný…
Výstava světového formátu obsahující více než 300 historických předmětů a artefaktů ze starověkého Egypta se blíží ke konci. Projekt připomínající 100 let československé a české archeologie a její mimořádně úspěšnou účast na výzkumech v lokalitě Abúsír, byl bohužel ovlivněn kovidovou pandemií. Do původně plánovaného trvání výstavy Sluneční králové od 30.srpna 2020 do 7. února 2021…
Meda Mládková, ©Museum Kampa Meda Mládková, mecenáška umění a zakladatelka Musea Kampa a Nadace Jana a Medy Mládkových, oslaví ve středu 8.září 2021 neuvěřitelné 102. narozeniny. Na tento den připravilo Museum Kampa pro své návštěvníky speciální programovou nabídku, která bude probíhat jak v prostorách Musea Kampa na Malé Straně, tak v Museu skla Portheimka na Smíchově: PROGRAM…
Výstava „American Photography“ prezentuje okolo 200 fotografií od 33 významných amerických fotografů a prostřednictvím jejich fotografií charakterizuje Ameriku v období od 30. let minulého století až do začátku nového tisíciletí. Přehlídka v muzeu ALBERTINA obsahuje díla slavných „klasiků“ jakými jsou například Ansel Adams, Diana Arbus nebo Richard Avedon, i nekonvenční práce fotografky Nan Goldin nebo Davida La Chapelle.
Dvě historická města nedaleko Prahy byla v roce 1960 sloučena v jeden administrativní celek. Označení nově vzniklého souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav si připsalo rekord jako nejdelší místní úřední název u nás. Dvě obce propojené mostem přes Labe tak vytvořily svazek s mnoha společnými znaky i specifickými odlišnostmi.
Poslední realizací slavného německo-amerického architekta Ludwiga Mies van der Rohe (1886 Aachen – 1969 Chicago) na evropské půdě je budova Nové národní galerie (Neue Nationalgalerie) v Berlíně. U nás dobře známý autor brněnské vily Tugendhat navrhl mnoho dalších veřejných staveb v rodném Německu i v USA, kam se vystěhoval před druhou světovou válkou. Berlínský senát v roce 1962 pověřil tohoto vizionářského představitele klasické moderny v architektuře, aby v Berlíně postavil muzeum 20. století. Minimalistická stavba ze skla a oceli dokončená rok před architektovou smrtí se od té doby stala ikonickou berlínskou památkou. Od jejího otevření v roce 1968 v ní proběhlo mnoho významných přehlídek moderního umění, jakými byly například retrospektivy Piet Mondriana (1968), Francise Bacona (1986) nebo Andy Warhola (2001/2).
Brandýs nad Labem, Synagoga, ©PetrSalek.com/artmagazin.eu Na deseti místech v České republice se podařilo zrekonstruovat a revitalizovat celkem 15 historických objektů připomínajících život a kulturu židovského obyvatelstva na našem území. Komunity, které po staletí žily v deseti českých a moravských městech a obcích, zanechaly po sobě stavební památky velké historické hodnoty. Holokaust a následná komunistická éra…
Autor: Kurt Gebauer, odpočívající voják, 1960 U příležitosti osmdesátin sochaře a malíře Kurta Gebauera (*18. srpna 1941) již proběhlo a stále ještě probíhá několik výstav. Velkou celoživotní retrospektivu mu uspořádala vloni Národní galerie ve Veletržním paláci. K menším výstavním projektům, připomínajícím jubileum stále aktivně tvořícího umělce a oblíbeného pedagoga patří expozice Kurt Gebauer: Věci veřejné. Galerie…
Festival Open House, který proběhl v Praze o víkendu 7. – 8. srpna 2021, se setkal s mimořádným zájmem veřejnosti. Především před málo známými a běžně nepřístupnými objekty vznikaly dlouhé fronty. Jedním z překvapivých objevů a skrytých pokladů byla Umělecká zahrada v Čiklově ulici v pražských Nuslích.
German photojournalist and fashion photographer, a prominent collector and gallerist F.C.Gundlach passed away in Hamburg on June 23, 2021 at the age of 95. With his artistic approach to photography, he contributed to the recognition of photography as an art category.
Lázně byly obrovským evropským fenoménem od 18. století do počátku 20. století. Bader Lexicon z roku 1854 uvádí 652 hlavních evropských lázní, ale jen hrstka největších lázní nyní přežívá v autentické podobě. Lázně přitom využívaly přírodní minerální vody k léčbě bolesti a nemocí v době před průmyslovou léčbou a představují proto významné svědectvím o vývoji medicíny. Města mají jedinečné městské formy a významné architektonické soubory, včetně speciálních lázeňských budov a návštěvnických zařízení, jako jsou lázeňské domy, kolonády, kostely, divadla, kasina, výstavné hotely a penziony. Kombinace struktury měst s jejich parky a zelenými plochami a okolní „terapeutickou krajinou“ je velmi důležitá. Lázně v době svého vzniku a největšího rozkvětu přilákaly vysoce prestižní klientelu a byly středisky pro bohaté a slavné v předchůdci moderní masové turistiky.
Galerie v gotickém paláci Templ v centru Mladé Boleslavi prezentuje během letních prázdnin plastiky a reliéfy uměleckého řezbáře Petra Kameníčka. Všech 127 objektů na stěnách i volně rozmístěných v prostoru upoutá brilantním řemeslným zpracováním i velkou rozmanitostí námětů. Kombinací výtvarného nadání, představivosti a smyslu pro humor se autor vyjadřuje k důležitým tématům z historie nebo výrazně lidským vlastnostem i slabostem….
Jiří Šalamoun, foto archiv Jiří Šalamoun (*1935) se konečně dočkal velké přehlídky své výtvarné tvorby v rodné Praze. Jako stěžejní výstavu letní sezóny uvádí Museum Kampa zatím nejrozsáhlejší retrospektivu žijící legendy knižní ilustrace a animovaného filmu. Název výstavy Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte! svědčí o tom, že tvůrce, známý především jako autor…
Praha – město nespočetných historických budov, parků a zákoutí, kulturní a společenská metropole v srdci Evropy, léta obléhaná milióny turistů z celého světa, během pandemie nezvykle utichla. Lockdown zasáhl především turistický průmysl, který se v historickém centru Prahy před pandemií rozmohl tak, až to samotným Pražanům vadilo. S kovidovou vlnou se příliv turistů zastavil a desítky pražských hotelů, restaurací…
Nepřehlédnutelná dominanta Václavského náměstí – historická budova Národního muzea se v roce 2019 po náročné celkové rekonstrukci znovu otevřela pro veřejnost. Stavbě se tak nejen vrátil původní lesk, ale rozšířila se její výstavní plocha a zavedením nových technologií se zlepšily možnosti prezentace i návštěvnický komfort. Na obnovené fasádě znovu vynikly všechny detaily včetně sochařské výzdoby i zlatým písmem napsaných jmen 72 mužů, kteří ovlivnili české dějiny. Hlavní i čtyři postranní kupole dostaly nový povrch, dvě vnitřní nádvoří byla zastřešena. Také okolí muzea se změnilo k lepšímu. Přilehlé Čelakovského sady prošly generální rekonstrukcí, současně s novou dlažbou a mobiliářem zde bylo vysázeno více než sto tisíc nových rostlin. Fontána před průčelím historické budovy prokoukla a dostala večerní osvětlení.
Dlouholeté přátelství i profesní spolupráce dvou významných českých uměleckých osobností jsou námětem výstavy fotografií z archivu Josefa Sudka (1896 – 1976) s titulem Na návštěvě. Expozice obsahuje snímky, které Sudek fotografoval jako dokumentaci prací avantgardní sochařky Hany Wichterlové (1903 – 1990) a také volné Sudkovy fotografie ze zahradního ateliéru sochařky, který Sudek rád zachycoval v cyklu nazvaném…
Třicetiletá spolupráce českých sklářských výtvarníků s mezinárodně proslulou vzdělávací institucí v oboru uměleckého skla TIGA v japonské Tojamě je námětem komorní expozice v galerii Musea skla Portheimka. Město na severozápadním pobřeží hlavního japonského ostrova Honšú ležící mezi mořem a horami navázalo v 80. letech minulého století na tradici výroby technického skla a vybudovalo velkorysý areál s veškerými podmínkami pro výuku sklářských…
Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, který byl v roce 1929 na oslavu 10. výročí připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československé republice převezen z Medvedovců u Mukačeva do Prahy, v říjnu 2020 citelně poškodil požár. Kostel s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela stojí v zahradě Kinských trochu stranou hlavní vycházkové trasy. Ale jeho věže s cibulovitými báněmi probleskující stromovou zelení působily v zahradě koncipované jako anglický park natolik neobvykle, že k sobě lákaly hodně zvědavců.
Díla celkem 15 současných autorů obsahuje výstava, kterou Galerie hlavního města Prahy vybrala z vlastních sbírek. Její název Nejistá sezóna sice odkazuje na filmovou satiru dvojice Smoljak Svěrák z doby normalizace, ale podle slov ředitelky GHMP a autorky konceptu výstavy Magdalény Juříkové „kontext výstavy není politický ale kovidový“.
Jeruzalémská synagoga v Praze – secesní klenot v maurském stylu připravuje sérii varhanních koncertů
Bohatě zdobené průčelí Jeruzalémské synagogy na pražském Novém Městě okamžitě upoutá každého, kdo prochází Jeruzalémskou ulicí mezi Jindřišskou věží a Hlavním nádražím. Pestrobarevná fasáda se dvěma postranními křídly ukončenými věžemi, uprostřed s velkým maurským obloukem a rozetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským biblickým textem je pro pražskou architekturu velmi neobvyklá. Synagoga postavená v roce 1906 v secesním slohu s maurskými prvky je však nedílnou součástí sakrálních budov pražské židovské obce.
Pomíjivost, konečnost a nicotnost života i lidského úsilí, o kterém mluví starozákonní kniha Kazatel, je tématem rozsáhlé výstavy Vanitas. I když moderní společnost téma smrti ráda vytěsňuje a moc o ní nemluví, je nezpochybnitelná a nevyhnutelná. To více než kdy jindy připomenuly události posledního roku. Expozice, která je již od loňského prosince nainstalovaná v Centru současného umění Dox, se ve středu 12. května 2021 konečně otevřela pro veřejnost. Nabízí více než 300 děl od téměř 70 současných umělců.
Vedle funkcionalistické vily Tugendhat, secesní vily Löw-Beer a Jurkovičovy modernistické vily s prvky lidového umění je od roku 2014 veřejnosti zpřístupněna i vila renomovaného brněnského architekta Ernsta Wiesnera postavená pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassni. Historie rozsáhlé jednopatrové budovy stojící na rozměrném svažitém pozemku ve čtvrti Pisárky prodělala od svého dokončení v roce 1929 několik etap neklidného 20.století.
Přesně před dvěma lety, 15. dubna 2019 šokovala celý svět zpráva o zničujícím požáru, který zasáhl pařížskou katedrálu Notre Dame. 800 let starý klenot gotické architektury a symbolické srdce Paříže se právě opravoval a v důsledku zkratu na elektrickém vedení nebo odhozeného nedopalku cigarety vznikl na střeše chrámu Matky Boží oheň.
V roce 2019 se astronomům vůbec poprvé podařilo vyfotografovat černou díru. Tým, který to dokázal, propojil soustavu teleskopů rozmístěných na různých místech naší planety pod názvem Event Horizon Telescope. Vědci za svůj výkon získali průlomové ocenění tzv. „Breakthrough Prize“, které je považováno za jakéhosi Oskara v oblasti vědy. Po dvou letech od této přelomové události učinilo newyorské Muzeum moderního umění překvapivý krok a povýšilo původně ryze vědecky zaměřený počin na umění tím, že získalo fotografii černé díry do své umělecké sbírky.
Mezi historickými budovami vyniká elegantní neorenesanční budova Nových lázní. Monumentální palácová stavba s pěti věžemi a bohatou sochařskou výzdobou prošla několika etapami výstavby. K původně jednoduchému léčebnému domu architekt a vrchní ředitel lázní Josef Schaffer v roce 1869 během velké přestavby přistavěl další patro a nechal zbudovat kulturní sál, kavárnu a restauraci. Vznikla tak reprezentativní budova s úchvatnými interiéry a přímým napojením na léčebné prameny. V dalších letech pak dále zvyšoval luxus bydlení a lázeňských procedur v rámci jednoho objektu a vytvořil největší komplex svého druhu v Evropě. Poslední rekonstrukce v letech 1999 až 2004 pak obnovila historické prvky stavby a zajistila kvalitu ubytování i léčby, odpovídající požadavkům náročné současné klientely.
Výstavu černobílých fotografií velké osobnosti světové fotografie a kinematografie Elliotta Erwitta (*1928) uspořádala vídeňská Ostlicht Gallery. Celkem se jedná o 56 fotografií s romantickými pohledy do pařížských ulic od konce 40. let minulého století až do první dekády 21.století. Dlouholetý člen slavné fotografické agentury Magnum zachytil své rodné město s láskou a humorem.
Ceny 28. ročníku cen České televizní a filmové akademie Český lev 2021 byly předány za přísných epidemiologických opatření v sobotu 6. března 2021 bez diváků v pražském Rudolfinu. Většinu cen si rozdělily dva celovečerní snímky: Šarlatán světově uznávané polské režisérky Agniezsky Holland a Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy, laureáta několika Českých lvů a dalších mezinárodních ocenění. Přestože Krajina ve stínu se sedmi skleněnými soškami nad svým soupeřem o jednu zvítězila, hlavní cenu za nejlepší celovečerní film roku si odnesl Šarlatán.
Za katalyzátor nápisu na Výkřiku se považuje incident z roku 1895, kdy Munch vystavoval obraz poprvé ve své rodné Kristianii (později Oslo). Práce vyvolala zuřivou kritiku a veřejné spekulace o malířově duševním stavu. Během diskusní noci v Asociaci studentů, které se Munch zřejmě zúčastníl, mladý student medicíny Johan Scharffenberg zpochybnil Munchovo duševní zdraví a tvrdil, že jeho obrazy svědčí o tom, že nemá rozum v pořádku. Je pravděpodobné, že Munch přidal nápis v roce 1895 nebo krátce poté v reakci na tuto událost. Hluboký stav úzkosti, který obraz vyvolává, vedl i další kritiky k divokým spekulacím o duševním stavu umělce. Munch byl reakcemi hluboce zraněn a k incidentu se znovu a znovu vracel v dopisech a denících. Kurátorka muzea Mai Britt Guleng řekla, že umělec mohl nápis napsat ve chvíli melancholie nebo při pití. „Je to bolestivý a sarkastický komentář.“
Když v roce 2019 při příležitosti 100 let od prvního vystavení Slovanské epopeje vyšla exkluzivní publikace s fotografiemi ikonického souboru pláten od Alfonse Muchy, byla to skutečná bibliofilská senzace. Monumentální dílo, které vydalo nakladatelství Albatros Media pod exkluzivní značkou Valer v limitovaném nákladu 200 kusů, má rozměry 62 x 42 cm a váží 12 kg. Ručně vázanou knihu o 338 stránkách doplňuje designové pouzdro, lupa, unikátní jantarový šperk a kameny z historických míst epopeje. Přestože se cena exkluzivního souboru vyšplhala na rekordní výši začínající u 280 tisíc korun, všechny číslované exempláře se velmi rychle prodaly. Jedná se totiž o světový unikát, především díky fotografiím jednotlivých pláten Muchova cyklu, které se svou kvalitou téměř vyrovnají originálům.
Teprve vloni otevřená galerie Albertina modern, která sídlí v nově zrekonstruované budově Künstlerhaus v centru rakouské metropole a je mladší sestrou světoznámého vídeňského muzea Albertina, se poprvé představí širšímu publiku v rámci živé videoprohlídky. Nejnovější vídeňské muzeum se zaměřením na moderní a soudobé umění obsahuje významné artefakty rakouských i světových umělců od 2. světové války do současnosti. Nový…