Archive For The “Náš tip” Category
Festival přinášející umění na veřejná místa získal v pandemické době uzavřených galerií a divadel na významu . Když nemohou lidé přijít za uměním, přichází umění k nim. Skulptury vdechují nový život známým místům a vytvářejí nové souvislosti. Jako například ocelová Věž pro Jana Palacha od Václava Fialy na smíchovské náplavce, která je jakousi protiváhou věžím z pomníku Jana Palacha od amerického sochaře Johna Hejduka na staroměstském břehu Vltavy.
Prodej čistě digitálního uměleckého díla s jedinečným NFT se v tomto roce dále etabluje na světovém aukčním trhu. Po prodeji monumentální digitální koláže Everydays od amerického umělce vystupujícího pod pseudonymem Beeple za rekordní částku 69 miliónů dolarů přichází na trh další naprosto unikátní digitální artefakt.
Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, který byl v roce 1929 na oslavu 10. výročí připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československé republice převezen z Medvedovců u Mukačeva do Prahy, v říjnu 2020 citelně poškodil požár. Kostel s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela stojí v zahradě Kinských trochu stranou hlavní vycházkové trasy. Ale jeho věže s cibulovitými báněmi probleskující stromovou zelení působily v zahradě koncipované jako anglický park natolik neobvykle, že k sobě lákaly hodně zvědavců.
Díla celkem 15 současných autorů obsahuje výstava, kterou Galerie hlavního města Prahy vybrala z vlastních sbírek. Její název Nejistá sezóna sice odkazuje na filmovou satiru dvojice Smoljak Svěrák z doby normalizace, ale podle slov ředitelky GHMP a autorky konceptu výstavy Magdalény Juříkové „kontext výstavy není politický ale kovidový“.
Jeruzalémská synagoga v Praze – secesní klenot v maurském stylu připravuje sérii varhanních koncertů
Bohatě zdobené průčelí Jeruzalémské synagogy na pražském Novém Městě okamžitě upoutá každého, kdo prochází Jeruzalémskou ulicí mezi Jindřišskou věží a Hlavním nádražím. Pestrobarevná fasáda se dvěma postranními křídly ukončenými věžemi, uprostřed s velkým maurským obloukem a rozetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským biblickým textem je pro pražskou architekturu velmi neobvyklá. Synagoga postavená v roce 1906 v secesním slohu s maurskými prvky je však nedílnou součástí sakrálních budov pražské židovské obce.
Vedle funkcionalistické vily Tugendhat, secesní vily Löw-Beer a Jurkovičovy modernistické vily s prvky lidového umění je od roku 2014 veřejnosti zpřístupněna i vila renomovaného brněnského architekta Ernsta Wiesnera postavená pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassni. Historie rozsáhlé jednopatrové budovy stojící na rozměrném svažitém pozemku ve čtvrti Pisárky prodělala od svého dokončení v roce 1929 několik etap neklidného 20.století.
15 výstavních sálů o rozloze 1500 m2 v lipském Muzeu výtvarných umění (MdbK) dává dostatečný prostor gigantickým fotografickým kompozicím Andrease Gurskyho (*1956). Velmi osobní retrospektivou se německý fotograf vrací do svého rodného města, i když většinu života prožil v Düsseldorfu. Výstava, kterou autor plánoval 3 a půl roku, byla dokončena již vloni v listopadu. Vzhledem k pandemickým opatřením však její otevření muselo počkat až do 25. března 2021.
Mezi historickými budovami vyniká elegantní neorenesanční budova Nových lázní. Monumentální palácová stavba s pěti věžemi a bohatou sochařskou výzdobou prošla několika etapami výstavby. K původně jednoduchému léčebnému domu architekt a vrchní ředitel lázní Josef Schaffer v roce 1869 během velké přestavby přistavěl další patro a nechal zbudovat kulturní sál, kavárnu a restauraci. Vznikla tak reprezentativní budova s úchvatnými interiéry a přímým napojením na léčebné prameny. V dalších letech pak dále zvyšoval luxus bydlení a lázeňských procedur v rámci jednoho objektu a vytvořil největší komplex svého druhu v Evropě. Poslední rekonstrukce v letech 1999 až 2004 pak obnovila historické prvky stavby a zajistila kvalitu ubytování i léčby, odpovídající požadavkům náročné současné klientely.
Aukční síň Christie´s vzbudila 11. března 2021 celosvětovou pozornost onlinovou aukcí, při které prodala monumentální mozaiku Everydays: The First 5000 Days za neuvěřitelných 69,3 mil. dolarů. Dílo složené z 5000 digitálních obrazů během 13 a půl roku postupně zveřejňoval na internetu americký umělec vystupující pod pseudonymem Beeple. Dalším překvapením byla zpráva, že tradiční společnost Christie´s obchodující s uměním již od roku 1766 poprvé dražila digitální umělecké dílo s jedinečným NFT (non-fungible token) a souhlasila s platbou v kryptoměně Ethereum.
Ceny 28. ročníku cen České televizní a filmové akademie Český lev 2021 byly předány za přísných epidemiologických opatření v sobotu 6. března 2021 bez diváků v pražském Rudolfinu. Většinu cen si rozdělily dva celovečerní snímky: Šarlatán světově uznávané polské režisérky Agniezsky Holland a Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy, laureáta několika Českých lvů a dalších mezinárodních ocenění. Přestože Krajina ve stínu se sedmi skleněnými soškami nad svým soupeřem o jednu zvítězila, hlavní cenu za nejlepší celovečerní film roku si odnesl Šarlatán.
Streetartový umělec a aktivista Banksy 4. března 2021 na svém instagramovém účtu veřejně přiznal své autorství u malby v anglickém Readingu. Výjev, který se nedávno přes noc objevil na vysoké cihlové zdi bývalé věznice, zobrazuje muže v pruhovaném vězeňském oblečení, který se spouští po laně ze svázaných prostěradel, na jejichž konci je zavěšen psací stroj. Velmi pravděpodobně je to slavný britský dramatik Oscara Wilde, který si ve věznici odpykával část svého dvouletého trestu za zločin proti mravopočestnosti. Po svém propuštění pak v roce 1898 na základě svých zážitků napsal slavnou Baladu o žaláři v Readingu (The Ballad of Reading Gaol).
V 19 letech ji při jízdě na kole srazil nezodpovědný řidič a způsobil ji těžká zranění hlavy, páteře a pánve. Rok strávila v bolestech po nemocnicích a rehabilitačních zařízeních a následky úrazu si pravděpodobně ponese po celý život. Omezený pohyb, bolesti, nervové a zrakové potíže, ztráta řeči a paměti rázem ukončily všechny naděje výtvarně nadané dívky na cestě k vysněné kariéře módní návrhářky. Avšak díky nesmírné vnitřní síle a vytrvalosti se jí podařilo nemožné. Byla to především hudba, která pomohla Melody Gardot k návratu do normálního života. Pro bolesti páteře bohužel nemohla pokračovat ve hře na klavír, ale začala hrát na kytaru a skládat písničky. Do nich vkládala své strasti i naděje.
Když v roce 2019 při příležitosti 100 let od prvního vystavení Slovanské epopeje vyšla exkluzivní publikace s fotografiemi ikonického souboru pláten od Alfonse Muchy, byla to skutečná bibliofilská senzace. Monumentální dílo, které vydalo nakladatelství Albatros Media pod exkluzivní značkou Valer v limitovaném nákladu 200 kusů, má rozměry 62 x 42 cm a váží 12 kg. Ručně vázanou knihu o 338 stránkách doplňuje designové pouzdro, lupa, unikátní jantarový šperk a kameny z historických míst epopeje. Přestože se cena exkluzivního souboru vyšplhala na rekordní výši začínající u 280 tisíc korun, všechny číslované exempláře se velmi rychle prodaly. Jedná se totiž o světový unikát, především díky fotografiím jednotlivých pláten Muchova cyklu, které se svou kvalitou téměř vyrovnají originálům.
Přestože situace v oblasti koronavirových omezení stále trvá, neznamená to, že si nemůžeme plánovat návštěvu některé z významných evropských výstav, které pro letošní sezónu doporučují experti z aukční síně Christie´s. Celkem 12 výstavních projektů představujeme ve třech pokračováních. V druhé části tedy další 4 tipy na výlety za uměním: Sophie Taeuber-Arp: Living Abstraction, Kunstmuseum (Pokračování textu…)
Chaplin, The Kid První dlouhometrážní film Charlieho Chaplina The Kid měl premiéru právě před sto lety v lednu 1921. Chaplin byl v té době již známý jako hvězda americké filmové grotesky. Díky svému výjimečnému talentu a extrémní píli se mu podařilo do té doby málo uznávaný žánr s lacinými gagy povýšit (Pokračování textu…)
Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní v sobotu večer nainstalovali velkoformátové grafiky. S ohledem na nařízení vlády nikoho nepozvali a z celé akce pořídili pouze audiovizuální záznam, kterým iniciativu prezentují. Výstava je volně přístupná, jejím cílem je reflektovat frustraci ze zákazu kulturních akcí, oživit potenciál veřejného místa a zahájit dialog s majitelem objektu, který by vedl k proměně průchodu v oficiální galerijní prostor.
V září 2019 zcela nečekaně zemřel jeden z nejvýznamnějších módních fotografů současnosti Peter Lindbergh (1944-2019). Smrt ho zastihla v úplném závěru dvouleté přípravy na velkou autorskou přehlídku v muzeu Kunstpalast v německém Düsseldorfu. Přestože se autor nedožil zahájení výstavy, byla její koncepce a výběr snímků zcela v souladu s Lindberghovým záměrem, který se zde poprvé ujal i role kurátora. Soubor 140 známých ale také dosud ještě nikdy neprezentovaných prací vytvořených od začátku 80. let až do současnosti představoval zcela osobní výpověď autora o vlastní celoživotní fotografické tvorbě. Výstava uvedená pod anglickým názvem Untold Stories se setkala s obrovským zájmem návštěvníků, takže se ani přes poměrně dlouhou dobu trvání od začátku února do konce září 2020 nepodařilo všechny zájemce o její zhlédnutí uspokojit.
Děkujeme vám za Váš dosavadní zájem a přejeme Vám hodně zdraví a mnoho inspirativních kulturních zážitků v roce 2021!
We thank you for your interest and wish you good health and many inspiring cultural experiences in 2021!
Díla dvou generačně odlišných umělců, kteří však mají mnoho společného, prezentuje výstava v pražském Museu Kampa. Titul výstavy Soma sema odkazuje na platónovskou slovní hříčku, že tělo je hrob (vězení) duše. Sochař a malíř Peter Oriešek (1941-2015) a sochař Kryštof Hošek (*1984) jsou oba vyslovení figuralisti. Brilantně ztvárňují lidské a zvířecí figury a vkládají do nich svá skrytá sdělení. Spřízněnost obou tvůrců vyplývá nejen ze skutečnosti, že Kryštof Hošek byl jedním ze studentů Petera Orieška na pražské AVU, ale navíc je spojuje i příbuzenská vazba. Avšak v areálu Sovových mlýnů jsou jejich práce prezentovány odděleně. Zatímco Orieškovy plastiky a obrazy jsou umístěny v bývalé Konírně, sochy Kryštofa Hoška jsou pod širým nebem – na vnitřním nádvoří a přilehlé náplavce.
V Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře je v současné době k vidění mimořádná výstava připomínající osobnost, která jako málokterá v moderní historii ovlivnila vizualitu divadla a využíváním moderních technologií nejen předběhla dobu a nastolila nová měřítka v oboru, ale svou originalitou vzbuzuje obdiv dodnes. Josef Svoboda (1920 – 2002) za svůj život vytvořil více než 600 scénografií pro významné domácí i světové divadelní scény a spolupracoval s řadou slavných režisérů, dirigentů a choreografů, jako například Leonard Bernstein, Laurence Olivier nebo Roland Petit. Je autorem mnoha inovací a patentů, které jsou dodnes využívány.