Archive For The “Historie inspiruje” Category
Český rodák ale ve skutečnosti světoobčan a velká osobnost světové fotografie – Josef Koudelka (*1938) oslavil 10.1. 2021 83. narozeniny. Letošní výročí člena slavné fotografické agentury MAGNUM a autora ikonických záběrů invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 nevzbudily u nás výrazný mediální ohlas. Po reprezentativních výstavách, které se před třemi (Pokračování textu…)
V září 2019 zcela nečekaně zemřel jeden z nejvýznamnějších módních fotografů současnosti Peter Lindbergh (1944-2019). Smrt ho zastihla v úplném závěru dvouleté přípravy na velkou autorskou přehlídku v muzeu Kunstpalast v německém Düsseldorfu. Přestože se autor nedožil zahájení výstavy, byla její koncepce a výběr snímků zcela v souladu s Lindberghovým záměrem, který se zde poprvé ujal i role kurátora. Soubor 140 známých ale také dosud ještě nikdy neprezentovaných prací vytvořených od začátku 80. let až do současnosti představoval zcela osobní výpověď autora o vlastní celoživotní fotografické tvorbě. Výstava uvedená pod anglickým názvem Untold Stories se setkala s obrovským zájmem návštěvníků, takže se ani přes poměrně dlouhou dobu trvání od začátku února do konce září 2020 nepodařilo všechny zájemce o její zhlédnutí uspokojit.
Díla dvou generačně odlišných umělců, kteří však mají mnoho společného, prezentuje výstava v pražském Museu Kampa. Titul výstavy Soma sema odkazuje na platónovskou slovní hříčku, že tělo je hrob (vězení) duše. Sochař a malíř Peter Oriešek (1941-2015) a sochař Kryštof Hošek (*1984) jsou oba vyslovení figuralisti. Brilantně ztvárňují lidské a zvířecí figury a vkládají do nich svá skrytá sdělení. Spřízněnost obou tvůrců vyplývá nejen ze skutečnosti, že Kryštof Hošek byl jedním ze studentů Petera Orieška na pražské AVU, ale navíc je spojuje i příbuzenská vazba. Avšak v areálu Sovových mlýnů jsou jejich práce prezentovány odděleně. Zatímco Orieškovy plastiky a obrazy jsou umístěny v bývalé Konírně, sochy Kryštofa Hoška jsou pod širým nebem – na vnitřním nádvoří a přilehlé náplavce.
V Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře je v současné době k vidění mimořádná výstava připomínající osobnost, která jako málokterá v moderní historii ovlivnila vizualitu divadla a využíváním moderních technologií nejen předběhla dobu a nastolila nová měřítka v oboru, ale svou originalitou vzbuzuje obdiv dodnes. Josef Svoboda (1920 – 2002) za svůj život vytvořil více než 600 scénografií pro významné domácí i světové divadelní scény a spolupracoval s řadou slavných režisérů, dirigentů a choreografů, jako například Leonard Bernstein, Laurence Olivier nebo Roland Petit. Je autorem mnoha inovací a patentů, které jsou dodnes využívány.
Během pandemie v září 2020 jsem přesídlila svůj home office do malé rybářské vesnice Karaburun v tureckém Středomoří. Bydlela jsem u svého kamaráda, který byl mým jediným lidským spojením, ale asi si dokážete představit, jak sociální je někdo, kdo dokončuje doktorandskou práci.
Centrum architektury a městského plánování CAMP v budově̌ dnešního Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který sídlí v modernistickém administrativním areálu Emauzy podle návrhu architekta Karla Pragera, se opět otevřelo pro návštěvníky. Instituce, jejímž posláním je informovat a rozvíjet veřejnou diskusi o přítomnosti a budoucnosti Prahy má k dispozici široké návštěvnické zázemí: (Pokračování textu…)
Gottfried Helnwein, Self-Portrait, Polariod, 1987 Když se německy řekne, že něco je „in aller Munde“ znamená to, že „o tom všichni mluví“. Abychom správně vystihli význam názvu výstavy, která aktuálně probíhá v muzeu umění v severoněmeckém Wolfsburgu (Kunstmuseum Wolfsburg), musíme však použít doslovný překlad úsloví. Výstava s celým názvem In aller (Pokračování textu…)
Tattoo artist Filip Fabian v exkluzivním rozhovoru pro artmagazin.eu
Zobrazování výjevů nebo vzorů na lidském těle má dlouhou tradici. V různých obdobích a v různých částech světa bylo rozšíření tetování a názory na něj různé. V posledních desetiletích zažíváme jeho velký rozmach především v severní Americe a Evropě.
Filip Fabian již více než 10 let p
Loňské 30. výročí sametové revoluce proběhlo naštěstí ještě v „normálních“ časech. Všude se slavilo a připomínaly se převratné události, které vedly k návratu demokracie v naší zemi. Letošní 17. listopad bude v důsledku koronavirových opatření mnohem klidnější a komornější. Takové pojetí však může poskytnout větší prostor k zamyšlení a sebereflexi.
Ve dnech 5. – 11. listopadu 2020 proběhla v renomované londýnské aukční síni Sotheby´s aukce s výraznou účastí českých současných umělců. Nabídka prezentovaná pod názvem 20th Century Art: A Diffferent Perspective (Umění 20. století: Jiná perspektiva) obsahovala celkem 48 uměleckých děl tvůrců z Ruska, Maďarska a České republiky. Mezi 16 zúčastněnými českými umělci byla některá v západním světě již etablovaná jména, jako např. Václav Špála, Mikuláš Medek nebo Jan Kaplický. U převážné většiny zúčastněných současných umělců se však jednalo o jedno z prvních nebo někdy i o zcela první vystoupení na světovém trhu s uměním. V porovnání se zahraniční konkurencí si Češi vedli velmi dobře. Kromě jedné položky – unikátního architektonického modelu neuskutečněné stavby národní knihovny tzv. Blobu od Jana Kaplického – se všechna díla českých umělců prodala a některá s velmi slušným navýšením nad odhadovanou cenu. O tom, že účast na aukci není zárukou úspěchu svědčí například skutečnost, že aukční síní protěžovaná ruská malířka Katerina Belkina neprodala ani jeden ze svých tří velkoformátových fotorealistických obrazů.
85 metrů dlouhá zeď na rušné ulici v berlínské čtvrti Kreuzberg je místem outdoorové výstavy, připomínající nedožité sté narozeniny světově známého fotografa a berlínského rodáka. Helmuta Newtona (1920-2004). 24 hodin denně volně přístupná výstava pod širým nebem prezentuje okolo 30 velkoformátových černobílých fotografií pečlivě vybraných z fotografovy obsáhlé tvorby a také (Pokračování textu…)
Na podzim se do Drážďan na tři měsíce přestěhovalo význačné dílo italského raně barokního mistra Michelangela Merisi da Caravaggio (1571-1610). Ikonický obraz Jan Křtitel zapůjčila Státním uměleckým sbírkám Drážďany (SKD) kapitolská muzea v Římě. Malba stojí v centru expozice s názvem Das Menschliche und das Göttliche (Lidské a božské) v galerii Starých mistrů umístěné v historickém Zwingeru. Okolo tohoto centrálního díla je vystaveno více než 50 uměleckých prací z vlastních drážďanských sbírek, které jsou důkazem Caravaggiova značného vlivu na generace umělců z různých zemí. Kromě toho jsou zde díla, která byla buď přímo inspirována některým z Caravaggiových obrazů, nebo která vznikla ve stejném kulturním kontextu.
Objev po desetiletích aneb Fotografická spolupráce Václava Sivka a Jaroslava Šálka očima jejich synů
Dne 4. Července 1916 se narodil obchodníkovi Josefu Šálkovi v Trhových Svinech syn Jaroslav, můj otec. Rodiče dali Jaroslava vyučit v Třeboni fotografem retušérem (1931-34). Za války byl totálně nasazen v rakouských Tyrolích, kde pracoval jako portrétní fotograf. Po skončení války působil ve francouzské agentuře Agence France-Presse jako fotoreportér a pak navázal v obdobné činnosti v ČTK. V roce 1947 poznal v Praze svou budoucí ženu Lily, která mu v roce 1948 povila syna Petra – tedy mě.
Režisér a dokumentarista Petr Jančárek obdržel v roce 2008 jedinečnou nabídku. Oslovil ho Václav Havel, zda by o něm v závěru jeho života nechtěl natočit dokument. Oba se znali již z předchozí filmové spolupráce, především z prvního dílu dokumentární trilogie „Václav Havel, Praha – Hrad“, takže se dohodli i na tomto filmovém projektu. Následující tři roky pak Petr Jančárek provázel Václava Havla s kamerou a natočil celkem asi 200 hodin filmového záznamu. Unikátní záběry, které veřejnost dosud neměla možnost zhlédnout, jsou základem filmového dokumentu, který Petr Jančárek se svými spolupracovníky v současné době připravuje. Pro název filmu „Tady Havel, slyšíte mě?“ zvolili slova Václava Havla z natáčení, když režíroval svůj filmový debut Odcházení.
Poslední letošní velká výstava Národní galerie Rembrandt: Portrét člověka byla pro své organizátory velkou výzvou. Původní termín zahájení v dubnu letošního rok byl kvůli koronaviru krátce před otevřením zrušen, všechny nasmlouvané zápůjčky z prestižních světových galerií posunuty a výstava prakticky připravena po druhé pro realizaci v současném podzimním termínu.
Letošní opožděný filmový festival Febiofest uvádí v hlavní soutěžní sekci druhé celovečerní drama slovenského režiséra Ivana Ostrochovského Služebníci. Světová premiéra tohoto filmu proběhla letos na jaře na Berlinale. Ivan Ostrochovský se nezúčastnil Berlinale poprvé. V roce 2015 byla na filmovém festivalu v Berlíně úspěšně uvedena jeho celovečerní prvotina Koza. Služebníci byli navíc nominováni do užšího výběru na cenu akademiků Evropský film roku. To potvrzuje, že Ivan Ostrochovský umí natáčet filmy, které mají vysokou kvalitu a oslovují evropské publikum.
Výstava, jejíž příprava trvala 5 let, se pokouší ukázat všechny facety Medkovy tvůrčí osobnosti. Již rané malby svědčí o velkém talentu a zaujetí autora. Jeho zájem o historii, přírodní vědy, techniku, ale i hudbu nebo poezii z něj činí všestranně erudovaného umělce, který vkládá do svého díla nejrůznější poselství. Přitom nezůstává v izolaci, ale pohybuje se v uměleckých uskupeních např. okolo Karla Teigeho nebo v okruhu surrealistů. Kurátoři výstavy Lenka Bydžovská a Karel Srp na výstavě osvětlují, které význačné domácí i zahraniční osobnosti měly na Medkovu tvorbu vliv, a konfrontují jejich práce s Medkovými. Jsou to např. Toyen, Jindřích Štýrský, Salvador Dalí nebo Bernard Buffet. Jsou zde zastoupeny i práce jeho přátel, kterými byli např. Libor Fára Josef Istler, Jan Koblasa, Vladimír Boudník a další. Velkou podporou a inspirací pro Medka byla jeho žena fotografka Emila Medková. Jejich společné realizace výstava také prezentuje. Přehlídka jasně dokumentuje, jak v průběhu tří desítek let prošla Medkova tvorba postupně od surrealismu přes figurální témata spojená s existencialismem k období označovanému jako informelní.
Pražská Central Gallery využila letošní koronavirem oslabenou sezónu 2020 k novému uspořádání svých sbírek. Soukromá galerie do nedávna vystupující pod názvem GOAP prezentuje na třech podlažích historické budovy na Staroměstském náměstí celkem tři významné světově známé umělce: Po modernizaci expozic o Alfonsi Muchovi a Andy Warholovi se nyní nově otevřela i vylepšená prezentace prací slavného surrealisty a mystika Salvadora Dalího (1904-1989).
Přehlídka obsahující téměř 300 historických předmětů a artefaktů ze starověkého Egypta zaplnila 5 nejmodernějších sálů historické budovy Národního muzea v Praze. Výstava Sluneční králové obsahuje poklady staré tisíce let a je věnována období tzv. Staré Říše, jejíž panovníci z 5. dynastie (asi 2435–2306 př. n. l.) uctívali slunečního boha Rea. Toto období (Pokračování textu…)
Mariánský sloup, pokládka poslední desky. Foto© Petr Šálek V sobotu 15. srpna 2020 kamenická huť, vedená akademickým sochařem Petrem Váňou, završila své 23 let trvající úsilí na obnově Mariánského sloupu. Barokní ansámbl s historickou rekonstrukcí sochy Neposkvrněné Panny Marie od Jana Jiřího Bendla z roku 1650 opět stojí na pražském Staroměstském (Pokračování textu…)