Archive For The “Historie inspiruje” Category
Na podzim se do Drážďan na tři měsíce přestěhovalo význačné dílo italského raně barokního mistra Michelangela Merisi da Caravaggio (1571-1610). Ikonický obraz Jan Křtitel zapůjčila Státním uměleckým sbírkám Drážďany (SKD) kapitolská muzea v Římě. Malba stojí v centru expozice s názvem Das Menschliche und das Göttliche (Lidské a božské) v galerii Starých mistrů umístěné v historickém Zwingeru. Okolo tohoto centrálního díla je vystaveno více než 50 uměleckých prací z vlastních drážďanských sbírek, které jsou důkazem Caravaggiova značného vlivu na generace umělců z různých zemí. Kromě toho jsou zde díla, která byla buď přímo inspirována některým z Caravaggiových obrazů, nebo která vznikla ve stejném kulturním kontextu.
Objev po desetiletích aneb Fotografická spolupráce Václava Sivka a Jaroslava Šálka očima jejich synů
Dne 4. Července 1916 se narodil obchodníkovi Josefu Šálkovi v Trhových Svinech syn Jaroslav, můj otec. Rodiče dali Jaroslava vyučit v Třeboni fotografem retušérem (1931-34). Za války byl totálně nasazen v rakouských Tyrolích, kde pracoval jako portrétní fotograf. Po skončení války působil ve francouzské agentuře Agence France-Presse jako fotoreportér a pak navázal v obdobné činnosti v ČTK. V roce 1947 poznal v Praze svou budoucí ženu Lily, která mu v roce 1948 povila syna Petra – tedy mě.
Režisér a dokumentarista Petr Jančárek obdržel v roce 2008 jedinečnou nabídku. Oslovil ho Václav Havel, zda by o něm v závěru jeho života nechtěl natočit dokument. Oba se znali již z předchozí filmové spolupráce, především z prvního dílu dokumentární trilogie „Václav Havel, Praha – Hrad“, takže se dohodli i na tomto filmovém projektu. Následující tři roky pak Petr Jančárek provázel Václava Havla s kamerou a natočil celkem asi 200 hodin filmového záznamu. Unikátní záběry, které veřejnost dosud neměla možnost zhlédnout, jsou základem filmového dokumentu, který Petr Jančárek se svými spolupracovníky v současné době připravuje. Pro název filmu „Tady Havel, slyšíte mě?“ zvolili slova Václava Havla z natáčení, když režíroval svůj filmový debut Odcházení.
Poslední letošní velká výstava Národní galerie Rembrandt: Portrét člověka byla pro své organizátory velkou výzvou. Původní termín zahájení v dubnu letošního rok byl kvůli koronaviru krátce před otevřením zrušen, všechny nasmlouvané zápůjčky z prestižních světových galerií posunuty a výstava prakticky připravena po druhé pro realizaci v současném podzimním termínu.
Letošní opožděný filmový festival Febiofest uvádí v hlavní soutěžní sekci druhé celovečerní drama slovenského režiséra Ivana Ostrochovského Služebníci. Světová premiéra tohoto filmu proběhla letos na jaře na Berlinale. Ivan Ostrochovský se nezúčastnil Berlinale poprvé. V roce 2015 byla na filmovém festivalu v Berlíně úspěšně uvedena jeho celovečerní prvotina Koza. Služebníci byli navíc nominováni do užšího výběru na cenu akademiků Evropský film roku. To potvrzuje, že Ivan Ostrochovský umí natáčet filmy, které mají vysokou kvalitu a oslovují evropské publikum.
Výstava, jejíž příprava trvala 5 let, se pokouší ukázat všechny facety Medkovy tvůrčí osobnosti. Již rané malby svědčí o velkém talentu a zaujetí autora. Jeho zájem o historii, přírodní vědy, techniku, ale i hudbu nebo poezii z něj činí všestranně erudovaného umělce, který vkládá do svého díla nejrůznější poselství. Přitom nezůstává v izolaci, ale pohybuje se v uměleckých uskupeních např. okolo Karla Teigeho nebo v okruhu surrealistů. Kurátoři výstavy Lenka Bydžovská a Karel Srp na výstavě osvětlují, které význačné domácí i zahraniční osobnosti měly na Medkovu tvorbu vliv, a konfrontují jejich práce s Medkovými. Jsou to např. Toyen, Jindřích Štýrský, Salvador Dalí nebo Bernard Buffet. Jsou zde zastoupeny i práce jeho přátel, kterými byli např. Libor Fára Josef Istler, Jan Koblasa, Vladimír Boudník a další. Velkou podporou a inspirací pro Medka byla jeho žena fotografka Emila Medková. Jejich společné realizace výstava také prezentuje. Přehlídka jasně dokumentuje, jak v průběhu tří desítek let prošla Medkova tvorba postupně od surrealismu přes figurální témata spojená s existencialismem k období označovanému jako informelní.
Pražská Central Gallery využila letošní koronavirem oslabenou sezónu 2020 k novému uspořádání svých sbírek. Soukromá galerie do nedávna vystupující pod názvem GOAP prezentuje na třech podlažích historické budovy na Staroměstském náměstí celkem tři významné světově známé umělce: Po modernizaci expozic o Alfonsi Muchovi a Andy Warholovi se nyní nově otevřela i vylepšená prezentace prací slavného surrealisty a mystika Salvadora Dalího (1904-1989).
Přehlídka obsahující téměř 300 historických předmětů a artefaktů ze starověkého Egypta zaplnila 5 nejmodernějších sálů historické budovy Národního muzea v Praze. Výstava Sluneční králové obsahuje poklady staré tisíce let a je věnována období tzv. Staré Říše, jejíž panovníci z 5. dynastie (asi 2435–2306 př. n. l.) uctívali slunečního boha Rea. Toto období (Pokračování textu…)
Mariánský sloup, pokládka poslední desky. Foto© Petr Šálek V sobotu 15. srpna 2020 kamenická huť, vedená akademickým sochařem Petrem Váňou, završila své 23 let trvající úsilí na obnově Mariánského sloupu. Barokní ansámbl s historickou rekonstrukcí sochy Neposkvrněné Panny Marie od Jana Jiřího Bendla z roku 1650 opět stojí na pražském Staroměstském (Pokračování textu…)
Výstava barevných velkoformátových fotografií v prostorách pražského centra tibetské kultury Tibet Open House připomíná krátkou ale historicky velmi významnou návštěvu tibetského duchovního vůdce a nositele Nobelovy ceny míru. Začátkem února 1990 přijel dalajláma do Prahy na pozvání prezidenta Václava Havla, který přání setkat se s ním vyslovil ve svém prvním prezidentském novoročním projevu dne 1. ledna 1990. Název výstavy „Byť na jeden jediný den…“ je úryvkem z Havlova výroku, kterým své přání formuloval. Oba muže spojovala tehdy nejen společná nominace na Nobelovu cenu míru ale i obdobné postoje k otázkám lidské svobody a důstojnosti a morální odpovědnosti jednotlivce. Tato návštěva stála na počátku přátelství, které setrvalo až do roku 2011, kdy Václav Havel zemřel. Jeho svátost 14. dalajlama letos slaví 85. narozeniny a tak je výstava nejen připomínkou 30 let od jeho pražské návštěvy, ale i vyjádřením podpory k jeho 85.narozenínám.
Jan Svatoš, galerista Neobyčejný objekt uprostřed historické zástavby Kostelce nad Černými lesy je sídlem ateliéru a Galerie Jan Svatoš. Galerie, opírající se o tradici keramické výroby v malebném městečku na východ od Prahy, se zaměřuje především na moderní uměleckou keramiku. Vedle ní však vystavuje také sochy, sklo, šperky nebo (Pokračování textu…)
Do srdce historické Prahy na Staroměstské náměstí se vrátila dominantní stavba, která po více než 100 letech opět zaplnila prázdný prostor mezi Týnským chrámem a Staroměstskou radnicí. Nový Mariánský sloup se vypíná k nebi na místě původního raně barokního sloupu se sochou Neposkvrněné Panny Marie od Jana Jiřího Bendla z roku 1650. Cesta historická rekonstrukce zničené barokní památky z kamenické hutě vedené akademickým sochařem Petrem Váňou (*1965) na Staroměstské náměstí trvala 23 let.
Přepis zvukového záznamu ze zahájení výstavy Božena Sudková/Josef Sudek Krajina dětství dne 19. února 2020 v Galerii Josefa Sudka,
s úvodním slovem kurátora výstavy Jana Mlčocha a vzpomínkou čestného hosta vernisáže MUDr. Petra Helbicha:
Oblíbené kulturní akce a zážitky z rakouské metropole můžete i v době omezeného cestování navštívit z pohodlí domova. Uvádíme nabídku více než 20 online možností. Ilustrační foto: ©Petr Šálek Kompletní přehled online nabídek Albertina Belvedere Burgtheater Hofjagd- und Rüstkammer / Dvorní lovecká komora a zbrojnice Jüdisches Museum / Židovské muzeum Kaiserliche Schatzkammer / Císařská…
Drážďanské umělecké sbírky mají dlouhou tradici, obsahují díla nevyčíslitelné umělecké a historické hodnoty a právem patří k nejvýznamnějším světovým sbírkám. Jsou výjimečné také tím, že vznikaly organicky a v historickém kontextu, což názorně dokumentuje i nově uspořádaná expozice Obrazárna starých mistrů a sbírka soch od antiky do roku 1800. Propojení malířské a sochařské části v jeden úchvatný celek je nejen oživením pro diváka, ale umožňuje vytvářet paralely a hledat propojení mezi jednotlivými epochami a uměleckými směry.
Mladá filmová režisérka a scénáristka Adéla Komrzý při pátrání v rodinném archívu svého dědečka, výtvarníka a filmového experimentátora Radka Pilaře, narazila na velmi zajímavé a dosud nezmapované téma o prvních stopách českého videoartu. Ve srovnání se západem byly začátky využití videa v umění u nás asi o dvacet let zpožděné. Teprve v 80. letech se jím začala zabývat skupina asi dvaceti výtvarníků, kterým toto médium přinášelo tvůrčí volnost a nezávislost na oficiálním kulturním dění v komunistickém režimu. V rámci převratných změn a nových možností po sametové revoluci zůstaly pokusy těchto prvních video umělců jaksi pozapomenuty a většina z nich se nenávratně ztratila.
Jeden z našich nejlepších současných tanečníků Ondřej Vinklát ukončil 11. února 2020 své mimořádně úspěšné působení v Národním divadle. Od roku 2012, kdy na naši první scénu přišel, ztvárnil celou řadu nezapomenutelných postav jak v oboru baletní klasiky tak moderního tance. Za roli Romea v Prokofjevově baletu Romeo a Julie obdržel v roce 2013 svou první cenu Thálie. V roce 2017 již jako první sólista baletu ND získal další Thálii za svůj fenomenální výkon v roli Vyvoleného v Tetleyho Svěcení jara, které Národní divadlo uvádí v rámci představení Timeless.
Vídeň jako významné kulturní centrum je u nás oblíbené pro své historické poklady, krásnou architekturu, operu nebo velké množství klasických uměleckých sbírek a expozic. Pro většinu návštěvníků je Vídeň sice velmi současná a živoucí metropole však stále spojená s nádherou a nostalgií rakousko-uherské monarchie. Za moderním uměním se tedy v Evropě vydáváme někam jinam: do Paříže, do Londýna, do Zürichu nebo Bilbaa. To se teď má změnit, protože ve Vídni vzniklo zcela nové centrum moderního umění – Albertina Modern, které je součástí slavné galerie Albertina.
Oznamujeme s lítostí a pohnutím, že 11. prosince 2019 zemřel ve věku nedožitých 95 let kytarista, pedagog a skladatel Jiří Jirmal, doyen evropské kytary, zakladatel české kytarové školy a dlouholetý spolupracovník a příznivec festivalu Kytara napříč žánry. Jiří Jirmal byl autorem naší nejpopulárnější výukové kytarové publikace Škola hry na kytaru a řady (Pokračování textu…)
Ján Šmok, autor zatím neznámý Výstava v Ambitu kláštera u panny Marie Sněžné věnovaná Jánu Šmokovi je po K.O.Hrubém, Zdeňku Voženílkovi a Václavu Jírů již čtvrtým výstavním projektem v rámci cyklu Pocta osobnosti. Šmokovu originalitu a exkluzivnost je těžko výstavně představit, je těžké i o něm něco nového (Pokračování textu…)