Archive For The “Historie inspiruje” Category
Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, který byl v roce 1929 na oslavu 10. výročí připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československé republice převezen z Medvedovců u Mukačeva do Prahy, v říjnu 2020 citelně poškodil požár. Kostel s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela stojí v zahradě Kinských trochu stranou hlavní vycházkové trasy. Ale jeho věže s cibulovitými báněmi probleskující stromovou zelení působily v zahradě koncipované jako anglický park natolik neobvykle, že k sobě lákaly hodně zvědavců.
Díla celkem 15 současných autorů obsahuje výstava, kterou Galerie hlavního města Prahy vybrala z vlastních sbírek. Její název Nejistá sezóna sice odkazuje na filmovou satiru dvojice Smoljak Svěrák z doby normalizace, ale podle slov ředitelky GHMP a autorky konceptu výstavy Magdalény Juříkové „kontext výstavy není politický ale kovidový“.
Jeruzalémská synagoga v Praze – secesní klenot v maurském stylu připravuje sérii varhanních koncertů
Bohatě zdobené průčelí Jeruzalémské synagogy na pražském Novém Městě okamžitě upoutá každého, kdo prochází Jeruzalémskou ulicí mezi Jindřišskou věží a Hlavním nádražím. Pestrobarevná fasáda se dvěma postranními křídly ukončenými věžemi, uprostřed s velkým maurským obloukem a rozetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským biblickým textem je pro pražskou architekturu velmi neobvyklá. Synagoga postavená v roce 1906 v secesním slohu s maurskými prvky je však nedílnou součástí sakrálních budov pražské židovské obce.
Vedle funkcionalistické vily Tugendhat, secesní vily Löw-Beer a Jurkovičovy modernistické vily s prvky lidového umění je od roku 2014 veřejnosti zpřístupněna i vila renomovaného brněnského architekta Ernsta Wiesnera postavená pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassni. Historie rozsáhlé jednopatrové budovy stojící na rozměrném svažitém pozemku ve čtvrti Pisárky prodělala od svého dokončení v roce 1929 několik etap neklidného 20.století.
Přesně před dvěma lety, 15. dubna 2019 šokovala celý svět zpráva o zničujícím požáru, který zasáhl pařížskou katedrálu Notre Dame. 800 let starý klenot gotické architektury a symbolické srdce Paříže se právě opravoval a v důsledku zkratu na elektrickém vedení nebo odhozeného nedopalku cigarety vznikl na střeše chrámu Matky Boží oheň.
V roce 2019 se astronomům vůbec poprvé podařilo vyfotografovat černou díru. Tým, který to dokázal, propojil soustavu teleskopů rozmístěných na různých místech naší planety pod názvem Event Horizon Telescope. Vědci za svůj výkon získali průlomové ocenění tzv. „Breakthrough Prize“, které je považováno za jakéhosi Oskara v oblasti vědy. Po dvou letech od této přelomové události učinilo newyorské Muzeum moderního umění překvapivý krok a povýšilo původně ryze vědecky zaměřený počin na umění tím, že získalo fotografii černé díry do své umělecké sbírky.
Mezi historickými budovami vyniká elegantní neorenesanční budova Nových lázní. Monumentální palácová stavba s pěti věžemi a bohatou sochařskou výzdobou prošla několika etapami výstavby. K původně jednoduchému léčebnému domu architekt a vrchní ředitel lázní Josef Schaffer v roce 1869 během velké přestavby přistavěl další patro a nechal zbudovat kulturní sál, kavárnu a restauraci. Vznikla tak reprezentativní budova s úchvatnými interiéry a přímým napojením na léčebné prameny. V dalších letech pak dále zvyšoval luxus bydlení a lázeňských procedur v rámci jednoho objektu a vytvořil největší komplex svého druhu v Evropě. Poslední rekonstrukce v letech 1999 až 2004 pak obnovila historické prvky stavby a zajistila kvalitu ubytování i léčby, odpovídající požadavkům náročné současné klientely.
Výstavu černobílých fotografií velké osobnosti světové fotografie a kinematografie Elliotta Erwitta (*1928) uspořádala vídeňská Ostlicht Gallery. Celkem se jedná o 56 fotografií s romantickými pohledy do pařížských ulic od konce 40. let minulého století až do první dekády 21.století. Dlouholetý člen slavné fotografické agentury Magnum zachytil své rodné město s láskou a humorem.
Ceny 28. ročníku cen České televizní a filmové akademie Český lev 2021 byly předány za přísných epidemiologických opatření v sobotu 6. března 2021 bez diváků v pražském Rudolfinu. Většinu cen si rozdělily dva celovečerní snímky: Šarlatán světově uznávané polské režisérky Agniezsky Holland a Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy, laureáta několika Českých lvů a dalších mezinárodních ocenění. Přestože Krajina ve stínu se sedmi skleněnými soškami nad svým soupeřem o jednu zvítězila, hlavní cenu za nejlepší celovečerní film roku si odnesl Šarlatán.
Za katalyzátor nápisu na Výkřiku se považuje incident z roku 1895, kdy Munch vystavoval obraz poprvé ve své rodné Kristianii (později Oslo). Práce vyvolala zuřivou kritiku a veřejné spekulace o malířově duševním stavu. Během diskusní noci v Asociaci studentů, které se Munch zřejmě zúčastníl, mladý student medicíny Johan Scharffenberg zpochybnil Munchovo duševní zdraví a tvrdil, že jeho obrazy svědčí o tom, že nemá rozum v pořádku. Je pravděpodobné, že Munch přidal nápis v roce 1895 nebo krátce poté v reakci na tuto událost. Hluboký stav úzkosti, který obraz vyvolává, vedl i další kritiky k divokým spekulacím o duševním stavu umělce. Munch byl reakcemi hluboce zraněn a k incidentu se znovu a znovu vracel v dopisech a denících. Kurátorka muzea Mai Britt Guleng řekla, že umělec mohl nápis napsat ve chvíli melancholie nebo při pití. “Je to bolestivý a sarkastický komentář.”
Když v roce 2019 při příležitosti 100 let od prvního vystavení Slovanské epopeje vyšla exkluzivní publikace s fotografiemi ikonického souboru pláten od Alfonse Muchy, byla to skutečná bibliofilská senzace. Monumentální dílo, které vydalo nakladatelství Albatros Media pod exkluzivní značkou Valer v limitovaném nákladu 200 kusů, má rozměry 62 x 42 cm a váží 12 kg. Ručně vázanou knihu o 338 stránkách doplňuje designové pouzdro, lupa, unikátní jantarový šperk a kameny z historických míst epopeje. Přestože se cena exkluzivního souboru vyšplhala na rekordní výši začínající u 280 tisíc korun, všechny číslované exempláře se velmi rychle prodaly. Jedná se totiž o světový unikát, především díky fotografiím jednotlivých pláten Muchova cyklu, které se svou kvalitou téměř vyrovnají originálům.
Přestože situace v oblasti koronavirových omezení stále trvá, neznamená to, že si nemůžeme plánovat návštěvu některé z významných evropských výstav, které pro letošní sezónu doporučují experti z aukční síně Christie´s. Celkem 12 výstavních projektů představujeme ve třech pokračováních. V druhé části tedy další 4 tipy na výlety za uměním: Sophie Taeuber-Arp: Living Abstraction, Kunstmuseum (Pokračování textu…)
Chaplin, The Kid První dlouhometrážní film Charlieho Chaplina The Kid měl premiéru právě před sto lety v lednu 1921. Chaplin byl v té době již známý jako hvězda americké filmové grotesky. Díky svému výjimečnému talentu a extrémní píli se mu podařilo do té doby málo uznávaný žánr s lacinými gagy povýšit (Pokračování textu…)
Po loňských zklamáních a nejistotách, uzavřených galeriích, zrušených výstavních projektech a cestovních omezeních se všichni milovníci umění potřebují zase nadechnout a načerpat novou naději. Výčet evropských výstavních projektů, které aukční síň Christie´s představila jako nejzajímavější v letošní výstavní sezóně, takovou nadějí bezesporu vzbuzují.
Rembrandt Harmenszoon van Rijn, čtoucí mnich, 1661 Loňský nejprestižnější projekt Národní galerie Praha, výstava Rembrandt: Portrét člověka se setkala s velkými komplikacemi v důsledku koronavirových opatření. Původní start výstavy musel být nejprve přesunut z dubna na září . Po několika týdnech provozu však byla expozice v prostorách rokokového paláce Kinských na Staroměstském (Pokračování textu…)
Český rodák ale ve skutečnosti světoobčan a velká osobnost světové fotografie – Josef Koudelka (*1938) oslavil 10.1. 2021 83. narozeniny. Letošní výročí člena slavné fotografické agentury MAGNUM a autora ikonických záběrů invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 nevzbudily u nás výrazný mediální ohlas. Po reprezentativních výstavách, které se před třemi (Pokračování textu…)
V září 2019 zcela nečekaně zemřel jeden z nejvýznamnějších módních fotografů současnosti Peter Lindbergh (1944-2019). Smrt ho zastihla v úplném závěru dvouleté přípravy na velkou autorskou přehlídku v muzeu Kunstpalast v německém Düsseldorfu. Přestože se autor nedožil zahájení výstavy, byla její koncepce a výběr snímků zcela v souladu s Lindberghovým záměrem, který se zde poprvé ujal i role kurátora. Soubor 140 známých ale také dosud ještě nikdy neprezentovaných prací vytvořených od začátku 80. let až do současnosti představoval zcela osobní výpověď autora o vlastní celoživotní fotografické tvorbě. Výstava uvedená pod anglickým názvem Untold Stories se setkala s obrovským zájmem návštěvníků, takže se ani přes poměrně dlouhou dobu trvání od začátku února do konce září 2020 nepodařilo všechny zájemce o její zhlédnutí uspokojit.
Díla dvou generačně odlišných umělců, kteří však mají mnoho společného, prezentuje výstava v pražském Museu Kampa. Titul výstavy Soma sema odkazuje na platónovskou slovní hříčku, že tělo je hrob (vězení) duše. Sochař a malíř Peter Oriešek (1941-2015) a sochař Kryštof Hošek (*1984) jsou oba vyslovení figuralisti. Brilantně ztvárňují lidské a zvířecí figury a vkládají do nich svá skrytá sdělení. Spřízněnost obou tvůrců vyplývá nejen ze skutečnosti, že Kryštof Hošek byl jedním ze studentů Petera Orieška na pražské AVU, ale navíc je spojuje i příbuzenská vazba. Avšak v areálu Sovových mlýnů jsou jejich práce prezentovány odděleně. Zatímco Orieškovy plastiky a obrazy jsou umístěny v bývalé Konírně, sochy Kryštofa Hoška jsou pod širým nebem – na vnitřním nádvoří a přilehlé náplavce.
V Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře je v současné době k vidění mimořádná výstava připomínající osobnost, která jako málokterá v moderní historii ovlivnila vizualitu divadla a využíváním moderních technologií nejen předběhla dobu a nastolila nová měřítka v oboru, ale svou originalitou vzbuzuje obdiv dodnes. Josef Svoboda (1920 – 2002) za svůj život vytvořil více než 600 scénografií pro významné domácí i světové divadelní scény a spolupracoval s řadou slavných režisérů, dirigentů a choreografů, jako například Leonard Bernstein, Laurence Olivier nebo Roland Petit. Je autorem mnoha inovací a patentů, které jsou dodnes využívány.
Během pandemie v září 2020 jsem přesídlila svůj home office do malé rybářské vesnice Karaburun v tureckém Středomoří. Bydlela jsem u svého kamaráda, který byl mým jediným lidským spojením, ale asi si dokážete představit, jak sociální je někdo, kdo dokončuje doktorandskou práci.