Author Archive
Lázně byly obrovským evropským fenoménem od 18. století do počátku 20. století. Bader Lexicon z roku 1854 uvádí 652 hlavních evropských lázní, ale jen hrstka největších lázní nyní přežívá v autentické podobě. Lázně přitom využívaly přírodní minerální vody k léčbě bolesti a nemocí v době před průmyslovou léčbou a představují proto významné svědectvím o vývoji medicíny. Města mají jedinečné městské formy a významné architektonické soubory, včetně speciálních lázeňských budov a návštěvnických zařízení, jako jsou lázeňské domy, kolonády, kostely, divadla, kasina, výstavné hotely a penziony. Kombinace struktury měst s jejich parky a zelenými plochami a okolní „terapeutickou krajinou“ je velmi důležitá. Lázně v době svého vzniku a největšího rozkvětu přilákaly vysoce prestižní klientelu a byly středisky pro bohaté a slavné v předchůdci moderní masové turistiky.
Galerie v gotickém paláci Templ v centru Mladé Boleslavi prezentuje během letních prázdnin plastiky a reliéfy uměleckého řezbáře Petra Kameníčka. Všech 127 objektů na stěnách i volně rozmístěných v prostoru upoutá brilantním řemeslným zpracováním i velkou rozmanitostí námětů. Kombinací výtvarného nadání, představivosti a smyslu pro humor se autor vyjadřuje k důležitým tématům z historie nebo výrazně (Pokračování textu…)
Jiří Šalamoun, foto archiv Jiří Šalamoun (*1935) se konečně dočkal velké přehlídky své výtvarné tvorby v rodné Praze. Jako stěžejní výstavu letní sezóny uvádí Museum Kampa zatím nejrozsáhlejší retrospektivu žijící legendy knižní ilustrace a animovaného filmu. Název výstavy Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte! svědčí o (Pokračování textu…)
Praha – město nespočetných historických budov, parků a zákoutí, kulturní a společenská metropole v srdci Evropy, léta obléhaná milióny turistů z celého světa, během pandemie nezvykle utichla. Lockdown zasáhl především turistický průmysl, který se v historickém centru Prahy před pandemií rozmohl tak, až to samotným Pražanům vadilo. S kovidovou vlnou se příliv turistů zastavil a (Pokračování textu…)
Lee Kun-hee, zdroj: The Econoomic Times Sbírka obrazů, kreseb, soch a dalších uměleckých předmětů bývalého šéfa severokorejské společnosti Samsung Group, pana Lee Kun-hee (1942-2020) přešla do vlastnictví státu. Legendární obchodní titán a syn zakladatele globálně operující firmy byl totiž také nadšeným sběratelem a mecenášem umění a ve své (Pokračování textu…)
Nepřehlédnutelná dominanta Václavského náměstí – historická budova Národního muzea se v roce 2019 po náročné celkové rekonstrukci znovu otevřela pro veřejnost. Stavbě se tak nejen vrátil původní lesk, ale rozšířila se její výstavní plocha a zavedením nových technologií se zlepšily možnosti prezentace i návštěvnický komfort. Na obnovené fasádě znovu vynikly všechny detaily včetně sochařské výzdoby i zlatým písmem napsaných jmen 72 mužů, kteří ovlivnili české dějiny. Hlavní i čtyři postranní kupole dostaly nový povrch, dvě vnitřní nádvoří byla zastřešena. Také okolí muzea se změnilo k lepšímu. Přilehlé Čelakovského sady prošly generální rekonstrukcí, současně s novou dlažbou a mobiliářem zde bylo vysázeno více než sto tisíc nových rostlin. Fontána před průčelím historické budovy prokoukla a dostala večerní osvětlení.
Dlouholeté přátelství i profesní spolupráce dvou významných českých uměleckých osobností jsou námětem výstavy fotografií z archivu Josefa Sudka (1896 – 1976) s titulem Na návštěvě. Expozice obsahuje snímky, které Sudek fotografoval jako dokumentaci prací avantgardní sochařky Hany Wichterlové (1903 – 1990) a také volné Sudkovy fotografie ze zahradního ateliéru sochařky, který Sudek (Pokračování textu…)
Třicetiletá spolupráce českých sklářských výtvarníků s mezinárodně proslulou vzdělávací institucí v oboru uměleckého skla TIGA v japonské Tojamě je námětem komorní expozice v galerii Musea skla Portheimka. Město na severozápadním pobřeží hlavního japonského ostrova Honšú ležící mezi mořem a horami navázalo v 80. letech minulého století na tradici výroby technického skla a vybudovalo velkorysý areál s veškerými (Pokračování textu…)
Festival přinášející umění na veřejná místa získal v pandemické době uzavřených galerií a divadel na významu . Když nemohou lidé přijít za uměním, přichází umění k nim. Skulptury vdechují nový život známým místům a vytvářejí nové souvislosti. Jako například ocelová Věž pro Jana Palacha od Václava Fialy na smíchovské náplavce, která je jakousi protiváhou věžím z pomníku Jana Palacha od amerického sochaře Johna Hejduka na staroměstském břehu Vltavy.
Prodej čistě digitálního uměleckého díla s jedinečným NFT se v tomto roce dále etabluje na světovém aukčním trhu. Po prodeji monumentální digitální koláže Everydays od amerického umělce vystupujícího pod pseudonymem Beeple za rekordní částku 69 miliónů dolarů přichází na trh další naprosto unikátní digitální artefakt.
Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, který byl v roce 1929 na oslavu 10. výročí připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československé republice převezen z Medvedovců u Mukačeva do Prahy, v říjnu 2020 citelně poškodil požár. Kostel s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela stojí v zahradě Kinských trochu stranou hlavní vycházkové trasy. Ale jeho věže s cibulovitými báněmi probleskující stromovou zelení působily v zahradě koncipované jako anglický park natolik neobvykle, že k sobě lákaly hodně zvědavců.
Soutěž Praha fotografická 2021 – 25. jubilejní ročník se letos přes problémy podařilo vyhodnotit a po uzavření výstavních prostor Staroměstské radnice zajistit a připravit i náhradní prostor pro výstavu v Galerii Ambit, Jungmannovo nám 18, Praha 1 ( ambit kláštera U Panny Marie Sněžné). Co jsme museli vzhledem ke covidovým opatřením (Pokračování textu…)
Pavel Dias – výstava – Fotografie – Synagoga na Palmovce, foto© PetrSalek.com Poctou a vzpomínkou na nedávno zesnulého fotografa Pavla Diase je výstava jeho fotografií v Synagoze na Palmovce. Kurátor David Kumermann při vernisáži zmínil, že více než před rokem společně s Pavlem Diasem ještě plánovali výstavu fotografií z jeho cesty (Pokračování textu…)
Díla celkem 15 současných autorů obsahuje výstava, kterou Galerie hlavního města Prahy vybrala z vlastních sbírek. Její název Nejistá sezóna sice odkazuje na filmovou satiru dvojice Smoljak Svěrák z doby normalizace, ale podle slov ředitelky GHMP a autorky konceptu výstavy Magdalény Juříkové „kontext výstavy není politický ale kovidový“.
Jeruzalémská synagoga v Praze – secesní klenot v maurském stylu připravuje sérii varhanních koncertů
Bohatě zdobené průčelí Jeruzalémské synagogy na pražském Novém Městě okamžitě upoutá každého, kdo prochází Jeruzalémskou ulicí mezi Jindřišskou věží a Hlavním nádražím. Pestrobarevná fasáda se dvěma postranními křídly ukončenými věžemi, uprostřed s velkým maurským obloukem a rozetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským biblickým textem je pro pražskou architekturu velmi neobvyklá. Synagoga postavená v roce 1906 v secesním slohu s maurskými prvky je však nedílnou součástí sakrálních budov pražské židovské obce.
Významné výročí oslavilo koncem roku 2020 nezávislé nakladatelství Meander, které již od roku 1995 soustavně a neúnavně produkuje „nezaměnitelné umělecké knížky pro děti, dětské knihy pro rodiče a komiksy pro všechny.“ Vysoká literární, výtvarná i grafická kvalita jsou spolu s hravostí a nápaditostí hlavními znaky více než 300 publikací, které nakladatelství doposud vydalo. Svědčí o tom i četné domácí a zahraniční ceny, které Meandrem vydané tituly získaly. V čele nakladatelství stojí po celou dobu jeho zakladatelka a také spisovatelka a překladatelka Iva Pecháčková.
Od pondělí 27. května 2021 si budeme po osmi měsících vynucené přestávky konečně opět zajít do kina. Pořadatelé sice mohou naplnit sály jen z poloviny a návštěvníci musejí předložit negativní test, potvrzení od uplynutí dvou týdnů od dokončeného očkování či potvrzení o maximální lhůtě devadesáti dnů od prodělané nemoci covid-19. Zatím se proto otevřou jen menší, většinou artová kina a multiplexy ještě s otevřením čekají.
Kurátor výstavy Otto M. Urban© PetrSalek.com Kolem stovky děl autora, který si říká Siegfried Herz, prezentuje aktuální výstava v Centru současného umění DOX. „Není úplně obvyklé, aby se autor, jehož tvorba není vůbec známá, představil napoprvé s tak velkým souborem“, říká kurátor výstavy a historik umění Otto M. Urban. (Pokračování textu…)
Pomíjivost, konečnost a nicotnost života i lidského úsilí, o kterém mluví starozákonní kniha Kazatel, je tématem rozsáhlé výstavy Vanitas. I když moderní společnost téma smrti ráda vytěsňuje a moc o ní nemluví, je nezpochybnitelná a nevyhnutelná. To více než kdy jindy připomenuly události posledního roku. Expozice, která je již od loňského prosince nainstalovaná v Centru současného umění Dox, se ve středu 12. května 2021 konečně otevřela pro veřejnost. Nabízí více než 300 děl od téměř 70 současných umělců.
Po mezinárodním výstavním projektu Rembrandt: Portrét člověka se Národní galerie Praha podílí na další mezinárodní výstavě, která je od 9. dubna 2021 nainstalovaná ve Valdštejnské jízdárně. Expozice s názvem Toyen: Snící rebelka je výsledkem spolupráce tří prestižních výstavních institucí: kromě Národní galerie se na ní podílí severoněmecká Hamburger Kunsthalle a pařížské Musée d´Art Moderne de Paris – Paris Musées.