Interiér historické budovy Uměleckoprůmyslového musea je přehlídkou užitého umění a řemesel na přelomu 20. století

Interiér historické budovy Uměleckoprůmyslového musea je přehlídkou užitého umění a řemesel na přelomu 20. století

Od znovuotevření Uměleckoprůmyslového musea v Praze po náročné rekonstrukci uplynulo již pět let. Od té doby budova hostila celou řadu úspěšných výstavních projektů, věnovaných uměleckým řemeslům, užitému umění a designu i význačným tvůrčím osobnostem z vybraných oborů. Vznikla zde i dlouhodobá expozice Plejády skla 1946 – 2019 prezentující to nejlepší z autorského skla našich uměleckých sklářů. Přitom nejen atraktivní výstavní projekty, ale i samotná historická budova je cenným exponátem, především její bohatě zdobené interiéry.

UPM, foto© PetrSalek.com

Budovu na pozemku mezi Starým židovským hřbitovem a Rudolfinem projektoval významný český architekt Josef Schulz podle vzoru evropských muzejních budov 19. století ve slohu francouzské novorenesance a byl zároveň i autorem její vnitřní výzdoby. Zásluhu na vzniku instituce a dokončení vlastní budovy v roce 1900 přitom měla celá řada mecenášů z řad průmyslníků a významných osobností, jako Bohumil Bondy, Josef Wohanka, František Křižík nebo Václav Němec a také Vojtěch Lanna, který muzeu věnoval polovinu své vzácné sbírky skla.

Projděte se virtuální prohlídkou po schodišti neorenesanční budovy UPM:

Už vstup do budovy po reprezentativním hlavním schodišti přesvědčí každého, že na výzdobě se v žádném případě nešetřilo. Úvodní široké schody s mohutným mramorovým zábradlím a dvěma kandelábry přecházejí v chodbu, na jejímž konci je velké vitrážovému okno se stojící ženskou postavou znázorňující alegorii uměleckého průmyslu. Bohatě zdobené okno nese nápis, že jej v roce 1900 muzeu věnoval Vojtěch Lanna. Sousední okno na podestě schodiště s obdobným figurálním motivem nese jména dalších několika mecenášů. Zdobená mříž odděluje zbývající část schodiště vedoucího do prvního patra. Přímo proti schodům se prosklenými dveřmi vchází do tzv. Votivního sálu. Obdélníková místnost s velkými okny do ulice byla zbudována jako místo díku zakladatelům instituce. Trochu bizarní je osud busty císaře Františka Josefa I. podle modelu Antonína Poppa, která se do musea dostala u příležitosti 50 let panování rakouského mocnáře. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byla busta ze sálu odstraněna a na své místo se vrátila až v přelomovém roce 1968. Toto místo pak už nikdy neopustila, i když se sál proměnil na kancelář a mezi lety 1985 až 1990 byla zakryta tapisérií.

Schodiště do druhého je stejně bohatě zdobené. Kromě bohaté štukové výzdoby, ornamentální stropní výmalby a vitrážových oken je tu navíc 6 velkorozměrných nástěnných maleb od Ferdinanda Herčíka, znázorňujících obory uměleckého průmyslu. Schody s masivním mramorovým zábradlím a bronzovým kandelábrem vedou k dalším výstavním sálům.

Vnitřní výzdoba budovy reprezentuje vysokou úroveň mnoha uměleckých oborů a řemesel a je tak stálou expozicí reprezentující dobový vkus a vysokou kvalitu uměleckých řemesel v době vzniku muzea na přelomu 19. a 20.století.

 

Summary

Since the reopening of the Museum of Applied Arts in Prague after a demanding reconstruction have already passed five years. Since then, the neorenaissance historical building has hosted a number of successful exhibition projects, dedicated to arts and crafts, applied art and design, as well as relevant important creative personalities. A long-term exhibition of the Pleiades of Glass 1946 – 2019presens the best of the author’s glass of our art glassmakers. At the same time, not only attractive exhibition projects, but also the historic building itself is a valuable exhibit. Especially its richly decorated interiors reflect a high level of various arts and crafts and is thus a permanent exhibition of arts and crafts at the turn of the 19th and 20th centuries, when the museum was established.

Text: Soňa Šálková

Foto: Petr Šálek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..