Archive For The “Historie inspiruje” Category
Dvě historická města nedaleko Prahy byla v roce 1960 sloučena v jeden administrativní celek. Označení nově vzniklého souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav si připsalo rekord jako nejdelší místní úřední název u nás. Dvě obce propojené mostem přes Labe tak vytvořily svazek s mnoha společnými znaky i specifickými odlišnostmi.
Poslední realizací slavného německo-amerického architekta Ludwiga Mies van der Rohe (1886 Aachen – 1969 Chicago) na evropské půdě je budova Nové národní galerie (Neue Nationalgalerie) v Berlíně. U nás dobře známý autor brněnské vily Tugendhat navrhl mnoho dalších veřejných staveb v rodném Německu i v USA, kam se vystěhoval před druhou světovou válkou. Berlínský senát v roce 1962 pověřil tohoto vizionářského představitele klasické moderny v architektuře, aby v Berlíně postavil muzeum 20. století. Minimalistická stavba ze skla a oceli dokončená rok před architektovou smrtí se od té doby stala ikonickou berlínskou památkou. Od jejího otevření v roce 1968 v ní proběhlo mnoho významných přehlídek moderního umění, jakými byly například retrospektivy Piet Mondriana (1968), Francise Bacona (1986) nebo Andy Warhola (2001/2).
Brandýs nad Labem, Synagoga, ©PetrSalek.com/artmagazin.eu Na deseti místech v České republice se podařilo zrekonstruovat a revitalizovat celkem 15 historických objektů připomínajících život a kulturu židovského obyvatelstva na našem území. Komunity, které po staletí žily v deseti českých a moravských městech a obcích, zanechaly po sobě stavební památky velké (Pokračování textu…)
Autor: Kurt Gebauer, odpočívající voják, 1960 U příležitosti osmdesátin sochaře a malíře Kurta Gebauera (*18. srpna 1941) již proběhlo a stále ještě probíhá několik výstav. Velkou celoživotní retrospektivu mu uspořádala vloni Národní galerie ve Veletržním paláci. K menším výstavním projektům, připomínajícím jubileum stále aktivně tvořícího umělce a oblíbeného pedagoga (Pokračování textu…)
Festival Open House, který proběhl v Praze o víkendu 7. – 8. srpna 2021, se setkal s mimořádným zájmem veřejnosti. Především před málo známými a běžně nepřístupnými objekty vznikaly dlouhé fronty. Jedním z překvapivých objevů a skrytých pokladů byla Umělecká zahrada v Čiklově ulici v pražských Nuslích.
German photojournalist and fashion photographer, a prominent collector and gallerist F.C.Gundlach passed away in Hamburg on June 23, 2021 at the age of 95. With his artistic approach to photography, he contributed to the recognition of photography as an art category.
Lázně byly obrovským evropským fenoménem od 18. století do počátku 20. století. Bader Lexicon z roku 1854 uvádí 652 hlavních evropských lázní, ale jen hrstka největších lázní nyní přežívá v autentické podobě. Lázně přitom využívaly přírodní minerální vody k léčbě bolesti a nemocí v době před průmyslovou léčbou a představují proto významné svědectvím o vývoji medicíny. Města mají jedinečné městské formy a významné architektonické soubory, včetně speciálních lázeňských budov a návštěvnických zařízení, jako jsou lázeňské domy, kolonády, kostely, divadla, kasina, výstavné hotely a penziony. Kombinace struktury měst s jejich parky a zelenými plochami a okolní „terapeutickou krajinou“ je velmi důležitá. Lázně v době svého vzniku a největšího rozkvětu přilákaly vysoce prestižní klientelu a byly středisky pro bohaté a slavné v předchůdci moderní masové turistiky.
Galerie v gotickém paláci Templ v centru Mladé Boleslavi prezentuje během letních prázdnin plastiky a reliéfy uměleckého řezbáře Petra Kameníčka. Všech 127 objektů na stěnách i volně rozmístěných v prostoru upoutá brilantním řemeslným zpracováním i velkou rozmanitostí námětů. Kombinací výtvarného nadání, představivosti a smyslu pro humor se autor vyjadřuje k důležitým tématům z historie nebo výrazně (Pokračování textu…)
Jiří Šalamoun, foto archiv Jiří Šalamoun (*1935) se konečně dočkal velké přehlídky své výtvarné tvorby v rodné Praze. Jako stěžejní výstavu letní sezóny uvádí Museum Kampa zatím nejrozsáhlejší retrospektivu žijící legendy knižní ilustrace a animovaného filmu. Název výstavy Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte! svědčí o (Pokračování textu…)
Praha – město nespočetných historických budov, parků a zákoutí, kulturní a společenská metropole v srdci Evropy, léta obléhaná milióny turistů z celého světa, během pandemie nezvykle utichla. Lockdown zasáhl především turistický průmysl, který se v historickém centru Prahy před pandemií rozmohl tak, až to samotným Pražanům vadilo. S kovidovou vlnou se příliv turistů zastavil a (Pokračování textu…)
Nepřehlédnutelná dominanta Václavského náměstí – historická budova Národního muzea se v roce 2019 po náročné celkové rekonstrukci znovu otevřela pro veřejnost. Stavbě se tak nejen vrátil původní lesk, ale rozšířila se její výstavní plocha a zavedením nových technologií se zlepšily možnosti prezentace i návštěvnický komfort. Na obnovené fasádě znovu vynikly všechny detaily včetně sochařské výzdoby i zlatým písmem napsaných jmen 72 mužů, kteří ovlivnili české dějiny. Hlavní i čtyři postranní kupole dostaly nový povrch, dvě vnitřní nádvoří byla zastřešena. Také okolí muzea se změnilo k lepšímu. Přilehlé Čelakovského sady prošly generální rekonstrukcí, současně s novou dlažbou a mobiliářem zde bylo vysázeno více než sto tisíc nových rostlin. Fontána před průčelím historické budovy prokoukla a dostala večerní osvětlení.
Dlouholeté přátelství i profesní spolupráce dvou významných českých uměleckých osobností jsou námětem výstavy fotografií z archivu Josefa Sudka (1896 – 1976) s titulem Na návštěvě. Expozice obsahuje snímky, které Sudek fotografoval jako dokumentaci prací avantgardní sochařky Hany Wichterlové (1903 – 1990) a také volné Sudkovy fotografie ze zahradního ateliéru sochařky, který Sudek (Pokračování textu…)
Třicetiletá spolupráce českých sklářských výtvarníků s mezinárodně proslulou vzdělávací institucí v oboru uměleckého skla TIGA v japonské Tojamě je námětem komorní expozice v galerii Musea skla Portheimka. Město na severozápadním pobřeží hlavního japonského ostrova Honšú ležící mezi mořem a horami navázalo v 80. letech minulého století na tradici výroby technického skla a vybudovalo velkorysý areál s veškerými (Pokračování textu…)
Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, který byl v roce 1929 na oslavu 10. výročí připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československé republice převezen z Medvedovců u Mukačeva do Prahy, v říjnu 2020 citelně poškodil požár. Kostel s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela stojí v zahradě Kinských trochu stranou hlavní vycházkové trasy. Ale jeho věže s cibulovitými báněmi probleskující stromovou zelení působily v zahradě koncipované jako anglický park natolik neobvykle, že k sobě lákaly hodně zvědavců.
Díla celkem 15 současných autorů obsahuje výstava, kterou Galerie hlavního města Prahy vybrala z vlastních sbírek. Její název Nejistá sezóna sice odkazuje na filmovou satiru dvojice Smoljak Svěrák z doby normalizace, ale podle slov ředitelky GHMP a autorky konceptu výstavy Magdalény Juříkové „kontext výstavy není politický ale kovidový“.
Jeruzalémská synagoga v Praze – secesní klenot v maurském stylu připravuje sérii varhanních koncertů
Bohatě zdobené průčelí Jeruzalémské synagogy na pražském Novém Městě okamžitě upoutá každého, kdo prochází Jeruzalémskou ulicí mezi Jindřišskou věží a Hlavním nádražím. Pestrobarevná fasáda se dvěma postranními křídly ukončenými věžemi, uprostřed s velkým maurským obloukem a rozetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským biblickým textem je pro pražskou architekturu velmi neobvyklá. Synagoga postavená v roce 1906 v secesním slohu s maurskými prvky je však nedílnou součástí sakrálních budov pražské židovské obce.
Pomíjivost, konečnost a nicotnost života i lidského úsilí, o kterém mluví starozákonní kniha Kazatel, je tématem rozsáhlé výstavy Vanitas. I když moderní společnost téma smrti ráda vytěsňuje a moc o ní nemluví, je nezpochybnitelná a nevyhnutelná. To více než kdy jindy připomenuly události posledního roku. Expozice, která je již od loňského prosince nainstalovaná v Centru současného umění Dox, se ve středu 12. května 2021 konečně otevřela pro veřejnost. Nabízí více než 300 děl od téměř 70 současných umělců.
Vedle funkcionalistické vily Tugendhat, secesní vily Löw-Beer a Jurkovičovy modernistické vily s prvky lidového umění je od roku 2014 veřejnosti zpřístupněna i vila renomovaného brněnského architekta Ernsta Wiesnera postavená pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassni. Historie rozsáhlé jednopatrové budovy stojící na rozměrném svažitém pozemku ve čtvrti Pisárky prodělala od svého dokončení v roce 1929 několik etap neklidného 20.století.
Přesně před dvěma lety, 15. dubna 2019 šokovala celý svět zpráva o zničujícím požáru, který zasáhl pařížskou katedrálu Notre Dame. 800 let starý klenot gotické architektury a symbolické srdce Paříže se právě opravoval a v důsledku zkratu na elektrickém vedení nebo odhozeného nedopalku cigarety vznikl na střeše chrámu Matky Boží oheň.
V roce 2019 se astronomům vůbec poprvé podařilo vyfotografovat černou díru. Tým, který to dokázal, propojil soustavu teleskopů rozmístěných na různých místech naší planety pod názvem Event Horizon Telescope. Vědci za svůj výkon získali průlomové ocenění tzv. „Breakthrough Prize“, které je považováno za jakéhosi Oskara v oblasti vědy. Po dvou letech od této přelomové události učinilo newyorské Muzeum moderního umění překvapivý krok a povýšilo původně ryze vědecky zaměřený počin na umění tím, že získalo fotografii černé díry do své umělecké sbírky.
Mezi historickými budovami vyniká elegantní neorenesanční budova Nových lázní. Monumentální palácová stavba s pěti věžemi a bohatou sochařskou výzdobou prošla několika etapami výstavby. K původně jednoduchému léčebnému domu architekt a vrchní ředitel lázní Josef Schaffer v roce 1869 během velké přestavby přistavěl další patro a nechal zbudovat kulturní sál, kavárnu a restauraci. Vznikla tak reprezentativní budova s úchvatnými interiéry a přímým napojením na léčebné prameny. V dalších letech pak dále zvyšoval luxus bydlení a lázeňských procedur v rámci jednoho objektu a vytvořil největší komplex svého druhu v Evropě. Poslední rekonstrukce v letech 1999 až 2004 pak obnovila historické prvky stavby a zajistila kvalitu ubytování i léčby, odpovídající požadavkům náročné současné klientely.
Výstavu černobílých fotografií velké osobnosti světové fotografie a kinematografie Elliotta Erwitta (*1928) uspořádala vídeňská Ostlicht Gallery. Celkem se jedná o 56 fotografií s romantickými pohledy do pařížských ulic od konce 40. let minulého století až do první dekády 21.století. Dlouholetý člen slavné fotografické agentury Magnum zachytil své rodné město s láskou a humorem.
Ceny 28. ročníku cen České televizní a filmové akademie Český lev 2021 byly předány za přísných epidemiologických opatření v sobotu 6. března 2021 bez diváků v pražském Rudolfinu. Většinu cen si rozdělily dva celovečerní snímky: Šarlatán světově uznávané polské režisérky Agniezsky Holland a Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy, laureáta několika Českých lvů a dalších mezinárodních ocenění. Přestože Krajina ve stínu se sedmi skleněnými soškami nad svým soupeřem o jednu zvítězila, hlavní cenu za nejlepší celovečerní film roku si odnesl Šarlatán.
Za katalyzátor nápisu na Výkřiku se považuje incident z roku 1895, kdy Munch vystavoval obraz poprvé ve své rodné Kristianii (později Oslo). Práce vyvolala zuřivou kritiku a veřejné spekulace o malířově duševním stavu. Během diskusní noci v Asociaci studentů, které se Munch zřejmě zúčastníl, mladý student medicíny Johan Scharffenberg zpochybnil Munchovo duševní zdraví a tvrdil, že jeho obrazy svědčí o tom, že nemá rozum v pořádku. Je pravděpodobné, že Munch přidal nápis v roce 1895 nebo krátce poté v reakci na tuto událost. Hluboký stav úzkosti, který obraz vyvolává, vedl i další kritiky k divokým spekulacím o duševním stavu umělce. Munch byl reakcemi hluboce zraněn a k incidentu se znovu a znovu vracel v dopisech a denících. Kurátorka muzea Mai Britt Guleng řekla, že umělec mohl nápis napsat ve chvíli melancholie nebo při pití. „Je to bolestivý a sarkastický komentář.“
Když v roce 2019 při příležitosti 100 let od prvního vystavení Slovanské epopeje vyšla exkluzivní publikace s fotografiemi ikonického souboru pláten od Alfonse Muchy, byla to skutečná bibliofilská senzace. Monumentální dílo, které vydalo nakladatelství Albatros Media pod exkluzivní značkou Valer v limitovaném nákladu 200 kusů, má rozměry 62 x 42 cm a váží 12 kg. Ručně vázanou knihu o 338 stránkách doplňuje designové pouzdro, lupa, unikátní jantarový šperk a kameny z historických míst epopeje. Přestože se cena exkluzivního souboru vyšplhala na rekordní výši začínající u 280 tisíc korun, všechny číslované exempláře se velmi rychle prodaly. Jedná se totiž o světový unikát, především díky fotografiím jednotlivých pláten Muchova cyklu, které se svou kvalitou téměř vyrovnají originálům.
Teprve vloni otevřená galerie Albertina modern, která sídlí v nově zrekonstruované budově Künstlerhaus v centru rakouské metropole a je mladší sestrou světoznámého vídeňského muzea Albertina, se poprvé představí širšímu publiku v rámci živé videoprohlídky. Nejnovější vídeňské muzeum se zaměřením na moderní a soudobé umění obsahuje významné artefakty rakouských i světových umělců od 2. světové (Pokračování textu…)
Třetí část prezentace letošních významných výstavních projektů přináší poslední čtyři doporučení. Čím vzdálenější jsou termíny zahájení, tím větší je pravděpodobnost, že je budeme moci osobně navštívit. Otevření následujících výstavních projektů se plánuje v průběhu léta a na podzim, takže optimismus je na místě.
Přestože situace v oblasti koronavirových omezení stále trvá, neznamená to, že si nemůžeme plánovat návštěvu některé z významných evropských výstav, které pro letošní sezónu doporučují experti z aukční síně Christie´s. Celkem 12 výstavních projektů představujeme ve třech pokračováních. V druhé části tedy další 4 tipy na výlety za uměním: Sophie Taeuber-Arp: Living Abstraction, Kunstmuseum (Pokračování textu…)
První dlouhometrážní film Charlieho Chaplina The Kid měl premiéru právě před sto lety v lednu 1921. Chaplin byl v té době již známý jako hvězda americké filmové grotesky. Díky svému výjimečnému talentu a extrémní píli se mu podařilo do té doby málo uznávaný žánr s lacinými gagy povýšit na umění a vytvořit filmy, které (Pokračování textu…)
Po loňských zklamáních a nejistotách, uzavřených galeriích, zrušených výstavních projektech a cestovních omezeních se všichni milovníci umění potřebují zase nadechnout a načerpat novou naději. Výčet evropských výstavních projektů, které aukční síň Christie´s představila jako nejzajímavější v letošní výstavní sezóně, takovou nadějí bezesporu vzbuzují.
Rembrandt Harmenszoon van Rijn, čtoucí mnich, 1661 Loňský nejprestižnější projekt Národní galerie Praha, výstava Rembrandt: Portrét člověka se setkala s velkými komplikacemi v důsledku koronavirových opatření. Původní start výstavy musel být nejprve přesunut z dubna na září . Po několika týdnech provozu však byla expozice v prostorách rokokového paláce Kinských na Staroměstském (Pokračování textu…)
Český rodák ale ve skutečnosti světoobčan a velká osobnost světové fotografie – Josef Koudelka (*1938) oslavil 10.1. 2021 83. narozeniny. Letošní výročí člena slavné fotografické agentury MAGNUM a autora ikonických záběrů invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 nevzbudily u nás výrazný mediální ohlas. Po reprezentativních výstavách, které se před třemi (Pokračování textu…)
V září 2019 zcela nečekaně zemřel jeden z nejvýznamnějších módních fotografů současnosti Peter Lindbergh (1944-2019). Smrt ho zastihla v úplném závěru dvouleté přípravy na velkou autorskou přehlídku v muzeu Kunstpalast v německém Düsseldorfu. Přestože se autor nedožil zahájení výstavy, byla její koncepce a výběr snímků zcela v souladu s Lindberghovým záměrem, který se zde poprvé ujal i role kurátora. Soubor 140 známých ale také dosud ještě nikdy neprezentovaných prací vytvořených od začátku 80. let až do současnosti představoval zcela osobní výpověď autora o vlastní celoživotní fotografické tvorbě. Výstava uvedená pod anglickým názvem Untold Stories se setkala s obrovským zájmem návštěvníků, takže se ani přes poměrně dlouhou dobu trvání od začátku února do konce září 2020 nepodařilo všechny zájemce o její zhlédnutí uspokojit.
Díla dvou generačně odlišných umělců, kteří však mají mnoho společného, prezentuje výstava v pražském Museu Kampa. Titul výstavy Soma sema odkazuje na platónovskou slovní hříčku, že tělo je hrob (vězení) duše. Sochař a malíř Peter Oriešek (1941-2015) a sochař Kryštof Hošek (*1984) jsou oba vyslovení figuralisti. Brilantně ztvárňují lidské a zvířecí figury a vkládají do nich svá skrytá sdělení. Spřízněnost obou tvůrců vyplývá nejen ze skutečnosti, že Kryštof Hošek byl jedním ze studentů Petera Orieška na pražské AVU, ale navíc je spojuje i příbuzenská vazba. Avšak v areálu Sovových mlýnů jsou jejich práce prezentovány odděleně. Zatímco Orieškovy plastiky a obrazy jsou umístěny v bývalé Konírně, sochy Kryštofa Hoška jsou pod širým nebem – na vnitřním nádvoří a přilehlé náplavce.
V Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře je v současné době k vidění mimořádná výstava připomínající osobnost, která jako málokterá v moderní historii ovlivnila vizualitu divadla a využíváním moderních technologií nejen předběhla dobu a nastolila nová měřítka v oboru, ale svou originalitou vzbuzuje obdiv dodnes. Josef Svoboda (1920 – 2002) za svůj život vytvořil více než 600 scénografií pro významné domácí i světové divadelní scény a spolupracoval s řadou slavných režisérů, dirigentů a choreografů, jako například Leonard Bernstein, Laurence Olivier nebo Roland Petit. Je autorem mnoha inovací a patentů, které jsou dodnes využívány.
Během pandemie v září 2020 jsem přesídlila svůj home office do malé rybářské vesnice Karaburun v tureckém Středomoří. Bydlela jsem u svého kamaráda, který byl mým jediným lidským spojením, ale asi si dokážete představit, jak sociální je někdo, kdo dokončuje doktorandskou práci.
Centrum architektury a městského plánování CAMP v budově̌ dnešního Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který sídlí v modernistickém administrativním areálu Emauzy podle návrhu architekta Karla Pragera, se opět otevřelo pro návštěvníky. Instituce, jejímž posláním je informovat a rozvíjet veřejnou diskusi o přítomnosti a budoucnosti Prahy má k dispozici široké návštěvnické zázemí: (Pokračování textu…)
Když se německy řekne, že něco je „in aller Munde“ znamená to, že „o tom všichni mluví“. Abychom správně vystihli význam názvu výstavy, která aktuálně probíhá v muzeu umění v severoněmeckém Wolfsburgu (Kunstmuseum Wolfsburg), musíme však použít doslovný překlad úsloví. Výstava s celým názvem In aller Munde: Von Pieter Bruegel bis Cindy Sherman (Ve (Pokračování textu…)
Tattoo artist Filip Fabian v exkluzivním rozhovoru pro artmagazin.eu
Zobrazování výjevů nebo vzorů na lidském těle má dlouhou tradici. V různých obdobích a v různých částech světa bylo rozšíření tetování a názory na něj různé. V posledních desetiletích zažíváme jeho velký rozmach především v severní Americe a Evropě.
Filip Fabian již více než 10 let p
Loňské 30. výročí sametové revoluce proběhlo naštěstí ještě v „normálních“ časech. Všude se slavilo a připomínaly se převratné události, které vedly k návratu demokracie v naší zemi. Letošní 17. listopad bude v důsledku koronavirových opatření mnohem klidnější a komornější. Takové pojetí však může poskytnout větší prostor k zamyšlení a sebereflexi.
Ve dnech 5. – 11. listopadu 2020 proběhla v renomované londýnské aukční síni Sotheby´s aukce s výraznou účastí českých současných umělců. Nabídka prezentovaná pod názvem 20th Century Art: A Diffferent Perspective (Umění 20. století: Jiná perspektiva) obsahovala celkem 48 uměleckých děl tvůrců z Ruska, Maďarska a České republiky. Mezi 16 zúčastněnými českými umělci byla některá v západním světě již etablovaná jména, jako např. Václav Špála, Mikuláš Medek nebo Jan Kaplický. U převážné většiny zúčastněných současných umělců se však jednalo o jedno z prvních nebo někdy i o zcela první vystoupení na světovém trhu s uměním. V porovnání se zahraniční konkurencí si Češi vedli velmi dobře. Kromě jedné položky – unikátního architektonického modelu neuskutečněné stavby národní knihovny tzv. Blobu od Jana Kaplického – se všechna díla českých umělců prodala a některá s velmi slušným navýšením nad odhadovanou cenu. O tom, že účast na aukci není zárukou úspěchu svědčí například skutečnost, že aukční síní protěžovaná ruská malířka Katerina Belkina neprodala ani jeden ze svých tří velkoformátových fotorealistických obrazů.
Na podzim se do Drážďan na tři měsíce přestěhovalo význačné dílo italského raně barokního mistra Michelangela Merisi da Caravaggio (1571-1610). Ikonický obraz Jan Křtitel zapůjčila Státním uměleckým sbírkám Drážďany (SKD) kapitolská muzea v Římě. Malba stojí v centru expozice s názvem Das Menschliche und das Göttliche (Lidské a božské) v galerii Starých mistrů umístěné v historickém Zwingeru. Okolo tohoto centrálního díla je vystaveno více než 50 uměleckých prací z vlastních drážďanských sbírek, které jsou důkazem Caravaggiova značného vlivu na generace umělců z různých zemí. Kromě toho jsou zde díla, která byla buď přímo inspirována některým z Caravaggiových obrazů, nebo která vznikla ve stejném kulturním kontextu.
Objev po desetiletích aneb Fotografická spolupráce Václava Sivka a Jaroslava Šálka očima jejich synů
Dne 4. Července 1916 se narodil obchodníkovi Josefu Šálkovi v Trhových Svinech syn Jaroslav, můj otec. Rodiče dali Jaroslava vyučit v Třeboni fotografem retušérem (1931-34). Za války byl totálně nasazen v rakouských Tyrolích, kde pracoval jako portrétní fotograf. Po skončení války působil ve francouzské agentuře Agence France-Presse jako fotoreportér a pak navázal v obdobné činnosti v ČTK. V roce 1947 poznal v Praze svou budoucí ženu Lily, která mu v roce 1948 povila syna Petra – tedy mě.
Režisér a dokumentarista Petr Jančárek obdržel v roce 2008 jedinečnou nabídku. Oslovil ho Václav Havel, zda by o něm v závěru jeho života nechtěl natočit dokument. Oba se znali již z předchozí filmové spolupráce, především z prvního dílu dokumentární trilogie „Václav Havel, Praha – Hrad“, takže se dohodli i na tomto filmovém projektu. Následující tři roky pak Petr Jančárek provázel Václava Havla s kamerou a natočil celkem asi 200 hodin filmového záznamu. Unikátní záběry, které veřejnost dosud neměla možnost zhlédnout, jsou základem filmového dokumentu, který Petr Jančárek se svými spolupracovníky v současné době připravuje. Pro název filmu „Tady Havel, slyšíte mě?“ zvolili slova Václava Havla z natáčení, když režíroval svůj filmový debut Odcházení.
Poslední letošní velká výstava Národní galerie Rembrandt: Portrét člověka byla pro své organizátory velkou výzvou. Původní termín zahájení v dubnu letošního rok byl kvůli koronaviru krátce před otevřením zrušen, všechny nasmlouvané zápůjčky z prestižních světových galerií posunuty a výstava prakticky připravena po druhé pro realizaci v současném podzimním termínu.
Letošní opožděný filmový festival Febiofest uvádí v hlavní soutěžní sekci druhé celovečerní drama slovenského režiséra Ivana Ostrochovského Služebníci. Světová premiéra tohoto filmu proběhla letos na jaře na Berlinale. Ivan Ostrochovský se nezúčastnil Berlinale poprvé. V roce 2015 byla na filmovém festivalu v Berlíně úspěšně uvedena jeho celovečerní prvotina Koza. Služebníci byli navíc nominováni do užšího výběru na cenu akademiků Evropský film roku. To potvrzuje, že Ivan Ostrochovský umí natáčet filmy, které mají vysokou kvalitu a oslovují evropské publikum.
Výstava, jejíž příprava trvala 5 let, se pokouší ukázat všechny facety Medkovy tvůrčí osobnosti. Již rané malby svědčí o velkém talentu a zaujetí autora. Jeho zájem o historii, přírodní vědy, techniku, ale i hudbu nebo poezii z něj činí všestranně erudovaného umělce, který vkládá do svého díla nejrůznější poselství. Přitom nezůstává v izolaci, ale pohybuje se v uměleckých uskupeních např. okolo Karla Teigeho nebo v okruhu surrealistů. Kurátoři výstavy Lenka Bydžovská a Karel Srp na výstavě osvětlují, které význačné domácí i zahraniční osobnosti měly na Medkovu tvorbu vliv, a konfrontují jejich práce s Medkovými. Jsou to např. Toyen, Jindřích Štýrský, Salvador Dalí nebo Bernard Buffet. Jsou zde zastoupeny i práce jeho přátel, kterými byli např. Libor Fára Josef Istler, Jan Koblasa, Vladimír Boudník a další. Velkou podporou a inspirací pro Medka byla jeho žena fotografka Emila Medková. Jejich společné realizace výstava také prezentuje. Přehlídka jasně dokumentuje, jak v průběhu tří desítek let prošla Medkova tvorba postupně od surrealismu přes figurální témata spojená s existencialismem k období označovanému jako informelní.
Pražská Central Gallery využila letošní koronavirem oslabenou sezónu 2020 k novému uspořádání svých sbírek. Soukromá galerie do nedávna vystupující pod názvem GOAP prezentuje na třech podlažích historické budovy na Staroměstském náměstí celkem tři významné světově známé umělce: Po modernizaci expozic o Alfonsi Muchovi a Andy Warholovi se nyní nově otevřela i vylepšená prezentace prací slavného surrealisty a mystika Salvadora Dalího (1904-1989).
Mariánský sloup, pokládka poslední desky. Foto© Petr Šálek V sobotu 15. srpna 2020 kamenická huť, vedená akademickým sochařem Petrem Váňou, završila své 23 let trvající úsilí na obnově Mariánského sloupu. Barokní ansámbl s historickou rekonstrukcí sochy Neposkvrněné Panny Marie od Jana Jiřího Bendla z roku 1650 opět stojí na pražském Staroměstském (Pokračování textu…)
Výstava barevných velkoformátových fotografií v prostorách pražského centra tibetské kultury Tibet Open House připomíná krátkou ale historicky velmi významnou návštěvu tibetského duchovního vůdce a nositele Nobelovy ceny míru. Začátkem února 1990 přijel dalajláma do Prahy na pozvání prezidenta Václava Havla, který přání setkat se s ním vyslovil ve svém prvním prezidentském novoročním projevu dne 1. ledna 1990. Název výstavy „Byť na jeden jediný den…“ je úryvkem z Havlova výroku, kterým své přání formuloval. Oba muže spojovala tehdy nejen společná nominace na Nobelovu cenu míru ale i obdobné postoje k otázkám lidské svobody a důstojnosti a morální odpovědnosti jednotlivce. Tato návštěva stála na počátku přátelství, které setrvalo až do roku 2011, kdy Václav Havel zemřel. Jeho svátost 14. dalajlama letos slaví 85. narozeniny a tak je výstava nejen připomínkou 30 let od jeho pražské návštěvy, ale i vyjádřením podpory k jeho 85.narozenínám.