Josef Svoboda  – 100 let od narození scénografa světového významu 

Josef Svoboda  – 100 let od narození scénografa světového významu 

Josef Svoboda, foto: archiv

V Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře je v současné době k vidění mimořádná výstava připomínající osobnost, která jako málokterá v moderní historii ovlivnila vizualitu divadla a využíváním moderních technologií nejen předběhla dobu a nastolila nová měřítka v oboru, ale svou originalitou vzbuzuje obdiv dodnes. Josef Svoboda (1920 – 2002) za svůj život vytvořil více než 600 scénografií pro významné domácí i světové divadelní scény a spolupracoval s řadou slavných režisérů, dirigentů a choreografů, jako například Leonard Bernstein, Laurence Olivier nebo Roland Petit. Je autorem mnoha inovací a patentů, které jsou dodnes využívány. Za svou výjimečnou tvůrčí práci získal mnoho cen a čestných doktorátů. Obecně prospěšná společnost Josef Svoboda – scénograf, složená z členů rodiny, přátel a spolupracovníků slavného scénografa, vytvořila expozici, která mapuje Svobodovu profesní dráhu, dává nahlédnout do jeho tvůrčího procesu a multimediální formou prezentuje některé významné prvky Svobodových scénických řešení.

Výtvarný talent, vzdělání v oblasti architektury a techniky, řemeslná zručnost ale především kreativita spojená s neustálým hledáním a osvojováním nových poznatků vytvořily výjimečné tvůrčí předpoklady, které se v osobnosti Josefa Svobody zaměřily na obor jevištního výtvarnictví a dovedly ho na až světovou špičku. V divadelním prostředí se pohyboval již od 40. let minulého století.  Z pozice šéfa výpravy Velké opery 5. května (dnes Státní opery) přešel v roce 1948 do Národního divadla, kde 20 let působil jako hlavní výtvarník a šéf uměleckotechnického provozu. V raném období ho ovlivnily vynikající osobnosti české divadelní avantgardy Jindřich Honzl nebo E. F. Burian. Sám pak později spolupracoval s velkými režiséry Alfrédem Radokem, Václavem Kašlíkem nebo Otomarem Krejčou. Svobodovy scénické realizace se již od 50. let vyznačovaly originálním jevištním designem s využitím světla a projekcí jako dramatických elementů. V roce 1958 vytvořil scénu pro inscenaci Dvořákovy Rusalky ve slavné benátské opeře La Fenice. Ve stejném roce se pak mezinárodně dále prosadil na světové výstavě Expo 58 v Bruselu jako spoluautor Laterny magiky, která kombinovala vystoupení živých herců s filmem. Laterna magika zároveň využívala některé principy dalšího Svobodova vynálezu tzv. polyekranu –  současné promítání diapozitivů a filmů na více projekčních ploch, takto vytvořená koláž z různých motivů vytvářela zcela nová sdělení. Svobodova moderní estetika a neotřelá technická řešení si získaly mezinárodní uznání. Při představení Mozartovy Kouzelné flétny v Bavorské státní opeře v Mnichově v roce 1970 například jako první na světě využil LASER. Pro mnoho světových scén, jako Metropolitní opera v New Yorku, Covent Garden v Londýně, Festspielhaus v Bayreuthu nebo Teatro alla Scala v Miláně, se Josef Svoboda stal žádaným scénografem a tím i jedním z nejlepších „vývozních artiklů“ komunistického Československa.

Šárka Hejnová, foto© Petr Šálek

V úvodu aktuální výstavy v centru GASK je chronologický přehled a fotografie z nejvýznamnějších inscenací, které Svoboda vytvořil za svou téměř šedesátiletou kariéru. Doprovází je originální kresby, studie a makety, které stály u vzniku některých scénografií. Tyto výtvarné návrhy jsou dokladem nejen použitých pracovních postupů, ale zároveň i výjimečného malířského talentu a řemeslného umu Josefa Svobody.  „Od určité doby začal otec vyrábět modely svých scénických návrhů. Nebyl to pro něj žádný problém, byl vyučený truhlář a měl vlastní dílnu. Pro jeho jevištní design jsou charakteristické tři základní prvky: světlo, schody a projekce. Na modelech tak přesně simuloval situace na scéně,“ říká Šárka Hejnová – dcera Josefa Svobody a spoluorganizátorka výstavy.
K řešení segmentové světelné kontrarampy, patentované v roce 1960 a dodnes používané ve většině divadel na světě pod názvem „ADB –SVOBODA HT 2251 pak dodává: „Nápad na ni otec dostal při procházce v lese, když pozoroval světlo, jak probleskuje mezi stromy“.

Další výstavní sály jsou multimediální. Dobové audiovizuální materiály, projekce a 3D animace dynamicky navozují divadelní atmosféru magického světa Josefa Svobody. Autoři je rozdělili do šesti kapitol nazvaných: Scéna jako obraz, Řeč světla, Psychoplastický prostor, Rytmus hmoty, Wagnerovské inscenace a Theatrum Mundi. Reprezentují Svobodovy klíčové scénografické přístupy, témata a inovace. Kromě doprovodných textů jsou u kapitol uvedeny i vybrané citace z poznámek Josefa Svobody, charakterizující jeho myšlení a postoje, například „Každá všednost je plná zázraků, které vidí jen ten, kdo je schopen dát jim řád a tvar a logické místo ve svém díle.“

Foto© PetrSalek.com

Výstava Josef Svoboda / Scénograf je připomínkou velkého tvůrce, který zcela zásadně ovlivnil vývoj světové scénografie. Pracoval se světlem jako s klíčovým nástrojem pro vytvoření dynamické atmosféry, která přechází z jeviště na diváka a vtahuje ho do imaginárního světa plného emocí a vizuálních zážitků. 

 

Původně plánované termín výstavy v Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře byl prodloužen do 28.března 2021.

Více o tvorbě Josefa Svobody na: svoboda-scenograph.cz 

Text: Soňa Šálková


Summary

The GASK gallery in Kutná Hora currently shows an extraordinary exhibition reminiscent of the world-renowned Czech scenographer Josef Svoboda (1920-2002), who influenced the visuality of the theater and by using modern technologies set new standards of stage design. Svoboda´s originality arouses admiration until present. He created more than 600 scenographies for important domestic and world theater stages and collaborated with a number of famous directors, conductors and choreographers, e.g.  Leonard Bernstein, Laurence Olivier or Roland Petit. He stood for many innovations and patents that are still being used. The non-profit company Josef Svoboda – scenographer, composed of family members, friends and collaborators of the famous stage designer, created an exhibition that maps Svoboda’s creative career, gives an insight into his creative process and presents some important elements of Svoboda’s stage solutions in a multimedia form.

The originally planned duration of the exhibition in the Gallery of the Central Bohemian Region (GASK) in Kutná Hora was extended until March 28, 2021.


Zdeněk Fibich: Bouře / Tempest Maketa scény / Stage maquette Divadlo O. Stibora Olomouc, 1962, foto© PetrSalek.com

 

William Shakespeare: Sen noci svatojánské/ A Midsummer Night´s DreamMaketa scény / Stage maquette Národní (Tylovo) divadlo, Praha, 1963, foto© PetrSalek.com

Berndt A. Zimmermann:  Die Soldaten (Vojáci) / The Soldiers Maketa scény / Stage maquette Bayerische Staatsoper, München, 1968, foto© PetrSalek.com

 

Sergei S. Prokofiev: Romeo a Julie / Romeo and Juliette Maketa scény / Stage maquette Národní divadlo, Praha, 1971 Théatre National de Belgique, Bruxelles, 1965, foto© PetrSalek.com

Richard Strauss: Salomé Maketa scény / Stage maquette L´Opera, Montreal, 1985, foto© PetrSalek.com

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..