Záhadný nápis na slavném obrazu Výkřik napsal sám malíř Edvard Munch

Záhadný nápis na slavném obrazu Výkřik napsal sám malíř Edvard Munch

Svůj nejslavnější obraz Výkřik (Skrik) daroval jeho autor malíř Edvard Munch (1863- 1944) spolu s mnoha dalšími díly norskému hlavnímu městu Oslu. V rámci přípravy na umístění Munchova odkazu v novém Norském národním muzeu, prošel obraz z roku 1893 důkladným výzkumem a restaurátorským ošetřením. Kurátoři se obzvlášť zajímali o malý a stěží viditelný, tužkou psaný nápis v levém horním rohu obrazu, který v překladu zní „Mohl to namalovat jen šílenec“. Protože nápis byl na obraz evidentně přidán až po jeho dokončení, byl jeho původ vždy spojován s určitými dohady, zda se nejedná o projev vandalismu, kterým svůj nesouhlas mohl projevit některý rozezlený divák. Dílo totiž patří do raného období malířovy tvorby, kdy se zabýval tématy spojenými s lidskou existencí. Výkřik velmi emotivně a nadčasově zobrazuje strach. Náměty i technika Munchových obrazů a grafik byly ve své dobu velmi inovativní a experimentální, proto také ne zcela akceptované.

Svůj nejslavnější obraz Výkřik (Skrik) daroval jeho autor malíř Edvard Munch (1863- 1944) spolu s mnoha dalšími díly norskému hlavnímu městu Oslu.

Analýza rukopisu infračervenou technologií a jeho porovnání s Munchovými poznámkami a dopisy, stejně jako záznamy o událostech spojených s jeho prvním veřejným představením obrazu však dovedly odborníky k závěru, že nápis napsal sám Munch. Po letech spekulací je tedy konečně jasno.

Za katalyzátor nápisu na Výkřiku se považuje incident z roku 1895, kdy Munch vystavoval obraz poprvé ve své rodné Kristianii (později Oslo). Práce vyvolala zuřivou kritiku a veřejné spekulace o malířově duševním stavu. Během diskusní noci v Asociaci studentů, které se Munch zřejmě zúčastnil, mladý student medicíny Johan Scharffenberg zpochybnil Munchovo duševní zdraví a tvrdil, že jeho obrazy svědčí o tom, že nemá rozum v pořádku. Je pravděpodobné, že Munch přidal nápis v roce 1895 nebo krátce poté v reakci na tuto událost. Hluboký stav úzkosti, který obraz vyvolává, vedl i další kritiky k divokým spekulacím o duševním stavu umělce.  Munch byl reakcemi hluboce zraněn a k incidentu se znovu a znovu vracel v dopisech a denících. Kurátorka muzea Mai Britt Guleng řekla, že umělec mohl nápis napsat ve chvíli melancholie nebo pod vlivem alkoholu. “Je to bolestivý a sarkastický komentář.”

Návštěvníci si budou tento text moci prohlédnout na vlastní oči, až bude obraz vystaven s řadou dalších slavných Munchových  děl. Otevření nové budovy norského Národního muzea se však z důvodu pandemie uskuteční až v roce 2022.

Summary

The most well-known picture The Scream by the Norwegian painter Edvard Munch ((1863-1944) has been recently researched and restored. This was mainly due to the preparation for the oncoming display of the painting in the new building of the National Museum of Norway in Oslo. The curators were particularly interested in the small, barely visible inscription in the upper left corner of the painting, which reads “Can only have been painted by a madman”. Its origin was always associated with certain assumptions as to whether it was an act of vandalism or an expression of disagreement by some angry spectator. According to infrared analysis and comparison with the handwriting of the painter is obvious that the inscription was written by Munch himself. The reason for this was probably the negative acceptance of the work by some critics and expressed doubts about the painter´s mental health which hurt the artist deeply. Museum curator Mai Britt Guleng said: “It is both a sore and sarcastic comment.”  The iconic painting symbolizing fear in a very emotional and timeless manner will be on display together with other paintings and graphics by Edvard Munch after a postponed opening of the National Museum of Norway in 2022.

Text: Soňa Šálková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..