Archive For The “Historie inspiruje” Category
Oblíbený pražský festival otevřených budov a málo přístupných prostorů se v Praze uskuteční již po osmé ve dnech 16. až 22. května 2022. Zájemci o architekturu se mohou v týdnu od 16. května zúčastnit komentovaných prohlídek, přednášek a diskusí na zajímavých místech hlavního města. Mezi nimi bude například procházka s průvodcem po realizacích (Pokračování textu…)
Dlouhou dobu nevyužívaný industriální objekt prvorepublikové tzv. Zengrovy trafostanice na pražském Klárově se stal novou atraktivní adresou pro všechny zájemce o moderní umění. Po letech příprav a náročné přestavbě zde vznikla nová kulturní instituce s názvem Kunsthalle Praha, která zahájila svůj provoz v magické „palindromové“ datum 22.2.2022. Kunsthalle Praha, Kinetismus: (Pokračování textu…)
Jiří Příhoda VOID v Galerii Rudolfinum Galerie Rudolfinum, Jiri Prihoda, VOID, foto© Petr Šálek Výstava Jiří Příhoda VOID obsahuje jen pět děl, a přesto je doposud největší přehlídkou tvorby, která je na české výtvarné scéně unikátní. Její autor, sochař Jiří Příhoda (*1966), tvoří architektonickou cestou artefakty, které na (Pokračování textu…)
Fotografie Petra Šálka doplněné ilustracemi grafika Pavla Dufka jsou od 14.dubna 2022 vystaveny v kavárně Roesel, Mostecká ulice 20, Praha1. Série ilustrofotek, kterou její autoři nazvali „Kde domov můj“, dodává pražským motivům nečekanou domácí atmosféru a někdy dokonce odhaluje i skrytý život odehrávající se na Železničním mostě. Imaginární kompozice poskytují estetický zážitek (Pokračování textu…)
Jméno Jindřicha Chalupeckého (1910-1990) je širší veřejnosti známé především díky cenám, které nesou jeho jméno a každoročně se udělují pětici českých vizuálních umělců do 35 let. Přiblížení osobnosti a odkazu uměleckého a literárního kritika, teoretika, kurátora a člověka s velkou odbornou a morální autoritou si klade za cíl současná výstava Světy Jindřicha (Pokračování textu…)
Jiří Sopko, foto© Soňa Šálková Museum Kampa ve spolupráci s Galerií Gema připravilo výstavu Jiří Sopko: Retrospektiva jako dárek k umělcovým 80. narozeninám (nar. 20. února 1942). Ve třech podlažích budovy muzea je k vidění asi stovka obrazů a několik desítek akvarelů a kreseb z let 1968 až 2022. Vystavený soubor obsahuje (Pokračování textu…)
Soutěž a výstava Praha fotografická jsou jednou z oblíbených fotografických akcí. Každoroční výstavy odrážejí nejen proměny hlavního města, ale i tvůrčí aktivity a směřování jednotlivých fotografů. Postupně vzniká rozsáhlý soubor fotografií dokumentujících proměny historické podoby, vývoj a rozvoj hlavního města. Celoměstská, celostátní a mezinárodní soutěž soustřeďuje fotografie, které propojují umělecké ambice a volnočasové aktivity účastníků a mají ohromnou dokumentační hodnotu. Soutěž a výstava jsou každoročně pořádány pod záštitou primátora hlavního města Prahy a nekomerčně fotografující veřejnost má jejím prostřednictvím možnost vyjádřit se k životu v hlavním městě. Také zasedání poroty ukázalo, že letošní výstavu stojí zato navštívit.
Text: Věra Matějů
S fotografickou historií úzce svázaný prostor Galerie Josefa Sudka prezentuje sérii černobílých fotografií Petra Tauska (1927-1988). Jedná o vůbec první samostatnou výstavu tohoto širší veřejnosti jen málo známého autora. Původním povoláním chemik se od 60. let minulého století věnoval teorii fotografie a stal se z něj významný pedagog a publicista. Jako (Pokračování textu…)
Ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA) budou rozdány nejlepším českým filmům roku 2021 a jejich tvůrcům v sobotu 5. března 2022. V rámci 29. ročníku Českého lva akademici vybírali z 84 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmů i televizních děl. Slavnostní předání sošek za nejlepší výkony v domácí filmové a televizní produkci proběhne ve Dvořákově (Pokračování textu…)
Jeden z nejvýznačnějších a nejlépe honorovaných umělců 20. a 21. století Gerhard Richter (*1932) oslavil 9. února neuvěřitelné devadesáté narozeniny. Malíř, známý jako autor rozostřených portrétů i krajin, fotorealistických i abstraktních maleb a také soch a vitráží, nepřestává ani ve vysokém věku tvořit. S velkoformátovými oleji se sice definitivně rozloučil v roce 2017, což (Pokračování textu…)
Přestože se Jaroslav Róna této tématice soustavně věnuje již od 80. let minulého století, nebyl jim až doposud věnován samostatný výstavní projekt.
Tento deficit napravuje současná výstava v Centru moderního umění DOX Jaroslav Róna: Architektony a stroje věnovaná zmiňovaným nefigurativním skulpturám. Podnětem pro uspořádání výstavy se stala výpravná fotografická publikace stejného názvu, která vyšla vloni v nakladatelství Books & Pipes. Plastiky, které jsou vyobrazené v knize, na výstavě tematicky doplňují obrazy utopických měst a krajin od Jaroslava Róny. Některá plátna byla také k vidění na nedávné Rónově výstavě Nové obrazy ve Špálově galerii. Archetypální, mytická a apokalyptická témata ztvárňuje v jasných formách a barevnosti. Své obavy z nepoučitelnosti lidského pokolení a z opakování historie vkládá do bizarních často sarkastických metafor. Výsledný výstavní soubor zavádí návštěvníka do magického světa minulých i budoucích hrozeb a dobrodružství. Reminiscence na války a katastrofy střídají verneovsky laděná plavidla a stroje.
Fotografické materiály a autentické dokumenty ze soukromého archivu architekta Miroslava Řepy (*1930) jsou předmětem aktuální výstavy Byli jsme světoví!, kterou připravilo Muzeum moderního umění v Olomouci. Archiv, který se dostal do sbírek muzea v letech 2009 – 2010, je nejen dobovým svědectvím, ale i dokladem o obrovském zaujetí a talentu jednoho ze zásadních tvůrců, kteří stáli za mimořádným úspěchem československých účastí na světových výstavách Expo. Na světové výstavě v Bruselu v roce 1958 byl ještě jen nadšeným pozorovatelem, ovšem v Montrealu v roce 1967 už nesl obrovskou zodpovědnost jako spoluautor československého pavilonu. O tři roky později následovala Ósaka, kde navrhl už „jen“ divadlo Laterna Magika. Právě tato trojice přehlídek patří k tomu zásadnímu z poválečného výstavnictví, a proto se na ně autoři výstavy zaměřili.
Režisér Michal Nohejl, foto© PetrSalek.com Podle českých filmových kritiků je nejlepším domácím filmem loňského roku celovečerní filmový debut režiséra Michala Nohejla Okupace. Černá filmová komedie zabodovala ve čtyřech kategoriích z celkových šesti nominací. Kromě ceny za nejlepší film a režii si cenu odnesli také autoři scénáře Marek Šindelka a (Pokračování textu…)
Polibek (Der Kuss) od Gustava Klimta, foto© Belvedere Vienna Na světovém trhu s uměním se stále častěji objevují artefakty v digitální podobě, jejichž jedinečnost je zaručena prostřednictvím NFT tzn. nezastupitelných tokenů (non-fungible token). Tato digitální aktiva nejsou replikovatelná a jejich vlastnictví je zaznamenáno v tzv. blockchainu, což zaručuje jejich pravost. (Pokračování textu…)
Rafael, Sixtinská madona, foto© PetrSalek.com Expozice Státních uměleckých sbírek v Drážďanech byly v rámci pandemických omezení vloni uzavřeny. Od 15. ledna 2022 se výstavní prostory pomalu vrací k normálnímu návštěvnickému provozu a podle posledních informací se většina budov patřících do souboru unikátní galerijní instituce zpřístupni od 11. února 2022. Drážďanské umělecké sbírky mají (Pokračování textu…)
Malíř Patrik Hábl a Anna Beata Háblová V DOXu při zahájení výstavy Tolik jiné přítomnosti. Foto© PetrSalek.com Malíř Patrik Hábl se po devíti letech vrací do centra DOX s originálním výstavním projektem, ve kterém jeho malby doprovázejí verše a úryvky z chystaného románu jeho ženy – básnířky a (Pokračování textu…)
Museum Boijmans Van Beuningen koncem ledna zapůjčilo na pražskou výstavu Falza? Falza! možná nejznámější padělek v historii světového malířství. Obraz Emauzští učedníci, který v roce 1937 namaloval slavný holandský padělatel Han van Meegeren, zakoupilo rotterdamské muzeum v roce 1938 pro svou sbírku v domnění, že se jedná o originál od Johanese Vermeera van Delft (Pokračování textu…)
Od znovuotevření Uměleckoprůmyslového musea v Praze po náročné rekonstrukci uplynulo již pět let. Od té doby budova hostila celou řadu úspěšných výstavních projektů, věnovaných uměleckým řemeslům, užitému umění a designu i význačným tvůrčím osobnostem z vybraných oborů. Vznikla zde i dlouhodobá expozice Plejády skla 1946 – 2019 prezentující to nejlepší z autorského skla našich (Pokračování textu…)
„Operation Night Watch“ nebo holandsky „Operatie Nachtwacht“ je název akce, která právě probíhá v Rijksmuseum Amsterdam. Cílem projektu je co možno nejlépe prozkoumat, zrestaurovat a zakonzervovat jedno z nejslavnějších děl světového malířství – Rembrandtovu Noční hlídku, a zachovat ji v optimální kondici pro příští generace. Na plátně o velikosti 3,6 x 4,4m Rembrandt v roce 1642 mistrovsky zachytil celkem 31osob převážně příslušníků střelecké jednotky okresu II města Amsterdamu pod vedením kapitána Franse Bannincka Coqua, který stojí v centru výjevu. Původně rozměrnější skupinový portrét o rozměru asi 6 x 8 m byl začátkem 18. století oříznut na svou dnešní velikost.
Tématem výpravné expozice v pražské Valdštejnské jízdárně je Buddha jako zakladatel a hlavní postava náboženského směru, který ovlivnil milióny lidí především v Asii, ale i po celém světě. Kořeny buddhismu a výtvarné tradice spojené s vyznáváním Buddhova učení v zemích, kde je toto náboženství rozšířeno, mapuje společný projekt Národní galerie a švýcarského muzea Rietberg (Pokračování textu…)
Josef Sudek/Otto Rothmayer: Návštěva u pana kouzelníka, Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM), foto© Ivo Šilhavý Výstava, nazvaná podle známého fotografického cyklu Josefa Sudka (1896 – 1976) Návštěva u pana kouzelníka je věnovaná jeho přátelství s architektem Otto Rothmayerem (1892 – 1966). Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM), které spravuje Sudkovu (Pokračování textu…)
Problematika kopírování nebo padělání uměleckých děl zaměstnává sběratele a znalce umění již po staletí. Národní galerie nyní věnuje tomuto tématu samostatnou výstavu. Podle slov její generální ředitelky Alicije Knast není smyslem výstavy poukázat na falzifikátory, ale blíže se podívat na tento fenomén, ukázat jeho nejznámější podoby a rozšířit tak povědomí o (Pokračování textu…)
Každý z nás jistě někdy vstoupil do katedrály sv. Víta. To, zda známe jednotlivé prvky bohaté výzdoby chrámu, je však jiná otázka. První chrám naší země totiž přímo překypuje předměty vysoké historické a umělecké hodnoty. Není divu, když se na něm víc než 600 let podílely duchovní a tvůrčí schopnosti mnoha (Pokračování textu…)
ALBERTINA MODERN. Foto© PetrSalek.com Vídeňská Albertina má od letošního jara sesterskou instituci – galerii Albertina Modern, výhradně zasvěcenou modernímu a současnému umění. V nedávno zrenovované historické budově uměleckého spolku Künstlerhaus na náměstí Karlsplatz je uložena obsáhlá sbírka moderního umění s celkem 60.000 artefakty od 5.000 rakouských i světových (Pokračování textu…)
Museum Albertina, foto© Petr Šálek Amedeo Modigliani (1884-1920) jeden z nejvýraznějších umělců pařížské moderny vytvořil za svůj krátký život pozoruhodné umělecké dílo, které fascinuje svou jednoduchostí a melancholickou krásou. Nezaměnitelné portréty žen s oválnými hlavami, dlouhými krky a mandlovýma očima mají magické kouzlo a okamžitě prozrazují rukopis svého autora. Stejně (Pokračování textu…)
Jurkovičova vila, foto©PetrSalek.com Brno dává milovníkům architektury mimořádnou možnost k prohlídce několika původně rodinných staveb velké architektonické i historické ceny. Vedle slavné funkcionalistické vily Tugendhat je to především vila česko-slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947). Modernistická stavba s prvky lidového umění stojí v brněnské čtvrti Žabovřesky na úpatí parku Wilsonův les. (Pokračování textu…)
Zahájení přehlídky nejlepších novinářských fotografií uplynulého roku ve vídeňském muzeu fotografie WestLicht bylo opravdu mimořádnou společenskou událostí. Nejenom že na ni přijel vítěz ročníku – dánský fotožurnalista Mads Nissen, ale zúčastnil se ho také bývalý rakouský prezident Heinz Fischer a starosta města Michael Ludwig. Slovy „Svět zase přichází do Vídně“ charakterizovala tisková zpráva význam kulturní události, která se ve Vídni letos koná již po dvacáté. Po týdnech pandemických omezení se v září mohla uskutečnit tradiční akce, která do galerie obvykle přiláká tisíce návštěvníků. Letošní rok je zároveň i rokem 20. výročí galerie WestLicht, která vznikla ze soukromé iniciativy a za dobu své existence již uspořádala okolo 100 fotografických výstav.
Se zpožděním přichází do českých kin celovečerní snímek Zpráva natočený v roce 2020 v v česko-slovensko-německé kooprodukci. Filmové drama vychází ze skutečného příběhu dvou slovenských židovských mladíků, kterým se v dubnu 1944 podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Osvětimi a předat spojencům nezvratné důkazy o počtech obětí a zvěrstvech nacistů, o kterých svět dosud nevěděl. Hitlerovská propaganda hrůzy koncentračních táborů dovedně skrývala, a tak zpráva o fungování „továrny na smrt“ nejprve setkala s nedůvěrou a nevedla k okamžité reakci spojenců. Přinejmenším však zachránila 120 tisíc maďarských Židů před transportem do Osvětimi začátkem roku 1945. A navíc později posloužila i jako důkaz při poválečných norimberských procesech.
Václav Havel, foto© Ivo Šilhavý Václav Havel. To jméno znají lidé všude ve světě. Pro mnoho z nich je ikonou, symbolem nenásilného boje za lidská práva a svobodu, porozumění mezi rozdílnými kulturami a náboženstvími, harmonického soužití všech obyvatel na Zemi. V Česku se mu takového uznání zdaleka nedostává. (Pokračování textu…)
V době od 18. září do 3. října 2021 pařížský Vítězný oblouk zcela změnil svůj vzhled. 51 metrů vysokou stavbu, kterou na oslavu svého vítězství v bitvě u Slavkova (1806) nechal postavit Napoleon, zcela zahalila stříbřitě modrá textilie upevněná červenými lany. Klasicistní stavba s mnoha sochami a reliéfy tak dostala zcela nový, téměř (Pokračování textu…)
V. Havel v Melantrichu, listopad 89 – ©Miloň Novotný Pražská Leica Gallery uvádí retrospektivní výstavu klasika humanisticky laděné dokumentární fotografie Miloně Novotného (1930-1992). Výstava původně zamýšlená jako připomínka jeho loňských nedožitých devadesátin přichází vzhledem k pandemickým omezením se zpožděním. Přesto je to významné gesto připomínající dílo citlivého pozorovatele s pozoruhodným (Pokračování textu…)
Výstava světového formátu obsahující více než 300 historických předmětů a artefaktů ze starověkého Egypta se blíží ke konci. Projekt připomínající 100 let československé a české archeologie a její mimořádně úspěšnou účast na výzkumech v lokalitě Abúsír, byl bohužel ovlivněn kovidovou pandemií. Do původně plánovaného trvání výstavy Sluneční králové od 30.srpna 2020 do (Pokračování textu…)
Meda Mládková, ©Museum Kampa Meda Mládková, mecenáška umění a zakladatelka Musea Kampa a Nadace Jana a Medy Mládkových, oslaví ve středu 8.září 2021 neuvěřitelné 102. narozeniny. Na tento den připravilo Museum Kampa pro své návštěvníky speciální programovou nabídku, která bude probíhat jak v prostorách Musea Kampa na Malé Straně, (Pokračování textu…)
Výstava „American Photography“ prezentuje okolo 200 fotografií od 33 významných amerických fotografů a prostřednictvím jejich fotografií charakterizuje Ameriku v období od 30. let minulého století až do začátku nového tisíciletí. Přehlídka v muzeu ALBERTINA obsahuje díla slavných „klasiků“ jakými jsou například Ansel Adams, Diana Arbus nebo Richard Avedon, i nekonvenční práce fotografky Nan Goldin nebo Davida La Chapelle.
Dvě historická města nedaleko Prahy byla v roce 1960 sloučena v jeden administrativní celek. Označení nově vzniklého souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav si připsalo rekord jako nejdelší místní úřední název u nás. Dvě obce propojené mostem přes Labe tak vytvořily svazek s mnoha společnými znaky i specifickými odlišnostmi.
Poslední realizací slavného německo-amerického architekta Ludwiga Mies van der Rohe (1886 Aachen – 1969 Chicago) na evropské půdě je budova Nové národní galerie (Neue Nationalgalerie) v Berlíně. U nás dobře známý autor brněnské vily Tugendhat navrhl mnoho dalších veřejných staveb v rodném Německu i v USA, kam se vystěhoval před druhou světovou válkou. Berlínský senát v roce 1962 pověřil tohoto vizionářského představitele klasické moderny v architektuře, aby v Berlíně postavil muzeum 20. století. Minimalistická stavba ze skla a oceli dokončená rok před architektovou smrtí se od té doby stala ikonickou berlínskou památkou. Od jejího otevření v roce 1968 v ní proběhlo mnoho významných přehlídek moderního umění, jakými byly například retrospektivy Piet Mondriana (1968), Francise Bacona (1986) nebo Andy Warhola (2001/2).
Brandýs nad Labem, Synagoga, ©PetrSalek.com/artmagazin.eu Na deseti místech v České republice se podařilo zrekonstruovat a revitalizovat celkem 15 historických objektů připomínajících život a kulturu židovského obyvatelstva na našem území. Komunity, které po staletí žily v deseti českých a moravských městech a obcích, zanechaly po sobě stavební památky velké (Pokračování textu…)
Autor: Kurt Gebauer, odpočívající voják, 1960 U příležitosti osmdesátin sochaře a malíře Kurta Gebauera (*18. srpna 1941) již proběhlo a stále ještě probíhá několik výstav. Velkou celoživotní retrospektivu mu uspořádala vloni Národní galerie ve Veletržním paláci. K menším výstavním projektům, připomínajícím jubileum stále aktivně tvořícího umělce a oblíbeného pedagoga (Pokračování textu…)
Festival Open House, který proběhl v Praze o víkendu 7. – 8. srpna 2021, se setkal s mimořádným zájmem veřejnosti. Především před málo známými a běžně nepřístupnými objekty vznikaly dlouhé fronty. Jedním z překvapivých objevů a skrytých pokladů byla Umělecká zahrada v Čiklově ulici v pražských Nuslích.
German photojournalist and fashion photographer, a prominent collector and gallerist F.C.Gundlach passed away in Hamburg on June 23, 2021 at the age of 95. With his artistic approach to photography, he contributed to the recognition of photography as an art category.
Lázně byly obrovským evropským fenoménem od 18. století do počátku 20. století. Bader Lexicon z roku 1854 uvádí 652 hlavních evropských lázní, ale jen hrstka největších lázní nyní přežívá v autentické podobě. Lázně přitom využívaly přírodní minerální vody k léčbě bolesti a nemocí v době před průmyslovou léčbou a představují proto významné svědectvím o vývoji medicíny. Města mají jedinečné městské formy a významné architektonické soubory, včetně speciálních lázeňských budov a návštěvnických zařízení, jako jsou lázeňské domy, kolonády, kostely, divadla, kasina, výstavné hotely a penziony. Kombinace struktury měst s jejich parky a zelenými plochami a okolní „terapeutickou krajinou“ je velmi důležitá. Lázně v době svého vzniku a největšího rozkvětu přilákaly vysoce prestižní klientelu a byly středisky pro bohaté a slavné v předchůdci moderní masové turistiky.
Galerie v gotickém paláci Templ v centru Mladé Boleslavi prezentuje během letních prázdnin plastiky a reliéfy uměleckého řezbáře Petra Kameníčka. Všech 127 objektů na stěnách i volně rozmístěných v prostoru upoutá brilantním řemeslným zpracováním i velkou rozmanitostí námětů. Kombinací výtvarného nadání, představivosti a smyslu pro humor se autor vyjadřuje k důležitým tématům z historie nebo výrazně (Pokračování textu…)
Jiří Šalamoun, foto archiv Jiří Šalamoun (*1935) se konečně dočkal velké přehlídky své výtvarné tvorby v rodné Praze. Jako stěžejní výstavu letní sezóny uvádí Museum Kampa zatím nejrozsáhlejší retrospektivu žijící legendy knižní ilustrace a animovaného filmu. Název výstavy Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte! svědčí o (Pokračování textu…)
Praha – město nespočetných historických budov, parků a zákoutí, kulturní a společenská metropole v srdci Evropy, léta obléhaná milióny turistů z celého světa, během pandemie nezvykle utichla. Lockdown zasáhl především turistický průmysl, který se v historickém centru Prahy před pandemií rozmohl tak, až to samotným Pražanům vadilo. S kovidovou vlnou se příliv turistů zastavil a (Pokračování textu…)
Nepřehlédnutelná dominanta Václavského náměstí – historická budova Národního muzea se v roce 2019 po náročné celkové rekonstrukci znovu otevřela pro veřejnost. Stavbě se tak nejen vrátil původní lesk, ale rozšířila se její výstavní plocha a zavedením nových technologií se zlepšily možnosti prezentace i návštěvnický komfort. Na obnovené fasádě znovu vynikly všechny detaily včetně sochařské výzdoby i zlatým písmem napsaných jmen 72 mužů, kteří ovlivnili české dějiny. Hlavní i čtyři postranní kupole dostaly nový povrch, dvě vnitřní nádvoří byla zastřešena. Také okolí muzea se změnilo k lepšímu. Přilehlé Čelakovského sady prošly generální rekonstrukcí, současně s novou dlažbou a mobiliářem zde bylo vysázeno více než sto tisíc nových rostlin. Fontána před průčelím historické budovy prokoukla a dostala večerní osvětlení.
Dlouholeté přátelství i profesní spolupráce dvou významných českých uměleckých osobností jsou námětem výstavy fotografií z archivu Josefa Sudka (1896 – 1976) s titulem Na návštěvě. Expozice obsahuje snímky, které Sudek fotografoval jako dokumentaci prací avantgardní sochařky Hany Wichterlové (1903 – 1990) a také volné Sudkovy fotografie ze zahradního ateliéru sochařky, který Sudek (Pokračování textu…)
Třicetiletá spolupráce českých sklářských výtvarníků s mezinárodně proslulou vzdělávací institucí v oboru uměleckého skla TIGA v japonské Tojamě je námětem komorní expozice v galerii Musea skla Portheimka. Město na severozápadním pobřeží hlavního japonského ostrova Honšú ležící mezi mořem a horami navázalo v 80. letech minulého století na tradici výroby technického skla a vybudovalo velkorysý areál s veškerými (Pokračování textu…)
Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, který byl v roce 1929 na oslavu 10. výročí připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československé republice převezen z Medvedovců u Mukačeva do Prahy, v říjnu 2020 citelně poškodil požár. Kostel s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela stojí v zahradě Kinských trochu stranou hlavní vycházkové trasy. Ale jeho věže s cibulovitými báněmi probleskující stromovou zelení působily v zahradě koncipované jako anglický park natolik neobvykle, že k sobě lákaly hodně zvědavců.
Díla celkem 15 současných autorů obsahuje výstava, kterou Galerie hlavního města Prahy vybrala z vlastních sbírek. Její název Nejistá sezóna sice odkazuje na filmovou satiru dvojice Smoljak Svěrák z doby normalizace, ale podle slov ředitelky GHMP a autorky konceptu výstavy Magdalény Juříkové „kontext výstavy není politický ale kovidový“.