V první polovině 19.století, kdy se zrodila fotografie jako nová, zcela převratná, metoda zobrazování, přispěli aristokraté k jejímu rozvoji. Nebyli jen pasivními zákazníky komerčních fotografických ateliérů, ale také mecenáši, sběrateli i průkopníky nového média a významně přispěli k jeho rozmachu. Toto dosud přehlížené téma zkoumá tým Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v rámci tříletého projektu: Zprostředkovatelé fotografie a uzavřená společnost. Šlechta jako katalyzátor rozvoje fotografie ve střední Evropě ve 40. -60.letech 19.století.
K prvním aristokratům, které fotografie nadchla, patřil slavný politik a diplomat Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg. Jako rakouský kancléř navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší. Tento unikátní snímek, dnes známý jako Kynžvartská daguerrotypie, vznikl ještě před oficiálním zveřejněním objevu v roce 1839. V roce 2017 byl zapsán na seznam UNESCO Paměť světa a v současnosti je k vidění ve stálé expozici Národního technického muzea.
Přestože významná část zdejšího fotografického dědictví 19. století pochází ze šlechtických sbírek, historici aktivní roli aristokracie dlouho přehlíželi. Zatímco se badatelé zaměřovali především na působení profesionálních fotografů, příslušníky šlechty vnímali převážně jako zámožné pasivní zákazníky. Vliv aristokratů coby iniciátorů, mecenášů, sběratelů a samotných tvůrců v prvních desetiletích po vynalezení fotografie byl proto dosud reflektován pouze minimálně.
„Podstatným důvodem, proč zůstávalo téma desítky let opomíjeno, je poválečný vývoj v Československu. Konfiskace majetku a perzekuce vlastníků proměnily fotografie ve šlechtických sbírkách a archivech v ideologicky ‚nebezpečný‘ materiál a v rámci historiografie v tabuizované téma,“ vysvětluje Petra Trnková, hlavní řešitelka projektu z Ústavu dějin umění AV ČR
V první fázi se pozornost zaměří na fondy a sbírky Ústavu dějin umění AV ČR, Archivu Národního muzea a Národního památkového ústavu. Právě tyto instituce dnes spravují velkou část fotografií zajištěných po druhé světové válce tzv. Národní kulturní komisí. Ta měla za úkol dohlížet na zachování a případnou distribuci znárodněného kulturního majetku. Výzkum těchto fondů může zásadně změnit pohled na dějiny fotografie ve střední Evropě.
Projekt navíc nechce jen lépe poznat roli šlechty. Zároveň usiluje o to, aby se dějiny fotografie nevyprávěly téměř výhradně prostřednictvím úspěšných komerčních fotografů a izolovaných lokálních studií. Téma proto nahlíží v širším mezinárodním kontextu, zejména v návaznosti na výzkum ve Velké Británii a Francii.
Zdroj: Ústav dějin umění AV ČR, www.udu.cas.cz
Summary
In the first half of the 19th century, when photography was born as a new, completely revolutionary, method of imaging, aristocrats were not only passive customers of commercial photographic studios, but also patrons, collectors and pioneers of the new medium and significantly contributed to its expansion. This topic is being investigated by the team of the Institute of Art History of the Czech Academy of Sciences within the three-year project entitled Photography Go-Betweens and the Closed Society: The nobility as a catalyst for the growth of photography in central Europe in the 1840s–1860s.