Galerie Rudolfinum – Já, bezesporu

O výstavě

Galerie Rudolfinum uvádí výstavu Já, bezesporu,
která se uskuteční od 26.5.2011 do 14.8.2011.

Identita je rozhodně jedním z nejkomplexnějších pojmů dotýkajících se bez výjimky každé lidské bytosti. Vyobrazení lidské figury, především tváře, úzce souvisí s potřebou se vyjádřit, zaujmout nějaké stanovisko ve vztahu k „já“ i k okolnímu světu, samo o sobě znamená naplno vkročit na pole identity. Výstava se zaměřuje na reflexi a proměny vnímání identity v současném umění. Svým otevřeným konceptem vytváří síť vztahů přinášejících možnost nového čtení a interpretace jak děl samotných, tak i daného tématu. Výrok „Já, bezesporu“, jenž byl zvolen za název celé expozice, navádí přímo do centra celého problému, který je srozumitelný i v širším kontextu současného dění, kde jsou posuny v sebereflexi ve vztahu k vnějšímu světu poměrně zřetelně patrné a hojně diskutované. Jádrem výstavy je koncept vytvořený kurátory Kunstmuseum ve Wolfsburgu Julií Wallner a Holgerem Broekerem na základě sbírek musea. Díky mimořádným vztahům mezi oběma pořádajícími institucemi, tj. Kunstmuseum Wolfsburg a Galerií Rudolfinum, se podařilo vytvořit novou, pražskou verzi výstavy, oproti původní zásadně rozšířenou o celou řadu podstatných děl z veřejných i soukromých sbírek z celé Evropy.
Téma “já” je v nejrůznějších rovinách a polohách rozprostřeno od dnes již ikonické instalace ‘Menschlich’ od Christiana Boltanského, pokrývající zdi místnosti stovkami černobílých fotografií zmizelých lidí, až po video holandské umělkyně Fiony Tan ‘Selhání paměti’ zachycující velmi působivým až filmovým způsobem problém ztráty vlastního já, zapomnění sebe sama v důsledku Alzheimerovy choroby. V prostoru mezi těmito dvěma póly vybraní umělci zkoumají v nejrůznějších polohách téma já od sebeprojekce ve filmových rolích ve světoznámých snímcích americké fotografky Cindy Sherman, přes ironické komentáře k rasovým otázkám ve videích Bruce Naumana, nesmírně citlivé portréty obyčejných lidí sledující proměny identity v dospívání Rineke Dijkstra, otázky identity nastavené příslušností k určité sociální vrstvě u Richarda Billinghama, malířsky vibrantní obrazy Marlene Dumas s tematikou citlivých otázek spojených s problematikou genderu, dvojportréty z cyklu Skryté podoby Jiřího Davida, otázky ztráty vlastní identity v komunistickém režimu Severní Koreje vedle poukazů na odlidštěnost práce v monumentálních fotografiích Andrease Gurského, fiktivní portréty Thomase Ruffa, až po naprosto jedinečné dílo, ikonický soubor německého malíře Gerharda Richtera nazvaný ‘48 portrétů’. Ve výstavě je také bravurní kresba tváře nemluvněte amerického umělce Roberta Longa, cyklus kreseb nazvaný ‘Kde jsem?’ ruského konceptualisty Viktora Pivovarova, video Garyho Hilla stejně jako jedinečné dílo Gerharda Richtera nazvané ‘Onkel Rudi’, jehož význam v českém kontextu podtrhuje původ z lidické sbírky.
Výstava se v širokém záběru pokouší shrnout a navzájem propojit řadu prací, které samy o sobě vznikaly v nejrůznější době a místě, přičemž ale komplexitou svého vyjádření mají zásadní význam pro intepretaci daného tématu.


Umělci na výstavě

Richard Billingham
Christian Boltanski
Jiří David
Rineke Dijkstra
Marlene Dumas
Isa Genzken
Andreas Gursky
Gottfried Helnwein
Gary Hill
Robert Longo
Bruce Nauman
Elizabeth Peyton
Viktor Pivovarov
Gerhard Richter
Thomas Ruff
Cindy Sherman
Adriena Šimotová
Fiona Tan
Luc Tuymans

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..