Pavel Sivko vystavuje své nejnovější kolorované kresby v pražské Galerii U zřícené lávky  

Pavel Sivko vystavuje své nejnovější kolorované kresby v pražské Galerii U zřícené lávky  

Pavel Sivko, foto: Petr Šálek

Akademický malíř, grafik a ilustrátor Pavel Sivko (*1948) je umělec s nezaměnitelným výtvarným rukopisem. Témata, která jsou charakteristická pro jeho volnou tvorbu, jsou především stromy a písmena. Pro svou aktuální výstavu v  Galerii U zřícené lávky v pražské Tróji nazvanou Útržky neklidné mysli však zvolil kolorované kresby z cyklů „Skály“ a „Hřbitovy“. Co ho k tomu vedlo a jaký vliv na jeho tvorbu mají aktuální události, naznačil Pavel Sivko při zahájení výstavy:

„Říká se, že se umělec může vykreslit ze svých pocitů a nálad. Je na to dokonce i odborný termín od Viktora Šklovského “sublimace tvorbou”. Je pravda, že tvorba pomáhá vykreslit se ze svých úzkostí, snad trochu zklidní neklidnou mysl. Je to jedna z blahodárných vlastností tvorby. Přesto člověk svým myšlenkám neunikne.
Žijeme ve zvláštní době. Doporučuje se nám starším izolace. Svým způsobem jsem zvyklý být v “izolaci” při své tvorbě. Je to stav pro mně velmi příjemný a přitažlivý: být uzavřen ve svém milieu a kreslit.
A teď jsem tam byl tzv. povinně. Nemohu říct, že by to bylo stejné, vždycky je rozdíl mezi muset a chtít. Času na kreslení jsem měl opravdu hodně, ale myšlenky byly, jak se říká, mnohdy jinde…

Nejdřív jsem dodělával kresby do cyklu Skály, které jsem kreslil ještě před nástupem koronaviru. Onen cyklus skal vlastně vznikl pod vlivem jedné staré pohlednice, kterou jsem náhodně objevil. Ta pohlednice byla snad ještě z Rakouska-Uherska, jen s německými nápisy. Já ani netušil, že ono fascinující skalisko je na našem území. Ale ta skála byla nádherná, velmi mě připomínala výlety mého dětství do skalních měst Kokořínska, i ke skalám Máchova kraje v kresbách mého otce. Náhle jsem věděl, že si skály musím nakreslit. Sice jsem si je postupně upravil, jak se říká, k obrazu svému, ale je to motiv, ke kterému se určitě budu vracet, byť možná spíš k tvarům jednotlivých kamenů.
Pak jsem si náhle neuměl vybrat. Věděl jsem, že na podzim má být výstava v Novoměstské radnici na Karlově náměstí na téma Vanitas, která měla navázat na podobnou výstavu ve Slaném na téma Memento mori. Tahle kresba mě propojila silně s pandemií. Potřeboval jsem se z tohoto sevření nějak dostat.
  

       Objevil jsem na internetu Kohoutí  kříže. Hledal jsem zbraně proti úzkosti, ale nakonec jsem našel Arma Christi, nástroje Kristova umučení a pak už to bylo kousek k motivům hřbitovů. Vzpomněl jsem si, že podobnými motivy zaujal můj otec jako mladík básníka Jaroslava Seiferta; tak mu byl i představen, jako malíř, který kreslí hřbitovy. Což bylo díky kresbám, které vznikly ze společných návštěv mého otce a fotografa Josefa Sudka na Malostranském hřbitově. Nevím proč, v duchu jsem se k nim připojil.
Po prvních kresbách, které jsem si chtěl udělat již dávno, nakonec jsem je měl ve svých poznámkách už roky, mě přitahoval nejvíc motiv “veselého” hřbitova. Já vím trochu paradox, možná nonsens, ale každá metafora má v sobě ostré, i veselejší hrany.
V některých kresbách jsem se vrátil k písmenům, jako např. v kresbě Život pomníků, což byla jen moje podvědomá reakce na bourání pomníků. Tak jako lidé pořád hledají rychlý způsob, jak vše změnit, tak svrhnutí pomníku je vlastně nejrychlejší revoluce. Svrhni sochu a je vše “jiné”! Již stará moudrost ale říká, chceš-li změnu, změň sebe! Změna je vždy na cestě, ale je důležité znát cíl, a vědět co pro změnu udělám já.
Snažil jsem se udělat v téhle době i jiné veselejší motivy, ale pro jistotu jsem do výstavní kolekce vybral i pár starších kreseb, které jsou poetičtější nebo aspoň s trošíčkem humoru.“

©Pavel Sivko, Zarostlý hřbitov, lavírovaná kresba. 2020

 

Výstavu Pavel Sivko Útržky neklidné mysli můžete shlédnout od 31. července do 28. září 2020. Otevřeno je v pátek od 13 – 17 hod., v sobotu a neděli od 10 – 18 hod., vstup volný. Galerie U zřícené lávky se nachází v Povltavské ulici 42/21, v Praze 7- Troja; dopravní spojení autobusem 112 ze stanice metra Holešovické nádraží; zastávka Kovárna, z křižovatky ulic Trojská a Pod Havránkou sejdete k řece a pak vlevo cestou podél řeky.

 

Ilustrační foto: Petr Šálek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..