Režijní debut Viggo Mortensena Ještě máme čas zahajuje znovuotevření kin

Režijní debut Viggo Mortensena  Ještě máme čas zahajuje znovuotevření kin

Režijní debut Ještě máme čas Viggo Mortensena

Od pondělí 27. května 2021 si budeme po osmi měsících vynucené přestávky konečně opět zajít do kina. Pořadatelé sice mohou naplnit sály jen z poloviny a návštěvníci musejí předložit negativní test, potvrzení od uplynutí dvou týdnů od dokončeného očkování či potvrzení o maximální lhůtě devadesáti dnů od prodělané nemoci covid-19. Zatím se proto otevřou jen menší, většinou artová kina a multiplexy ještě s otevřením čekají. Ale přesto je to jeden z krůčků vzbuzujících naději na návrat do normálu.

Kina, která se v pondělí otevřou pro diváky, chystají nabídnout snímky, jejichž uvedení proběhlo vloni virtuálně anebo nové premiéry. Do druhé premiérové skupiny patří i snímek Ještě máme čas (2020), ve kterém se herec Viggo Mortensen, známý z trilogie Pán Prstenů anebo z oscarové Zelené knihy ( 2018), poprvé ujal role režiséra, scénáristy, producenta i autora hudby. Viggo je totiž neuvěřitelně nadaný umělec a všestranný člověk. Kromě toho, že je slavnou hollywoodskou hvězdou a ovládá 7 cizích jazyků, také fotografuje, maluje, píše knihy a skládá hudbu. Na svém prvním autorském filmu se proto podílí v několika kategoriích. Navíc se, údajně z finančních důvodů, rozhodl ve filmu ztvárnit i jednu z hlavních rolí. Jako mnoho herců před ním si Viggo Mortensen troufl na pozici režiséra po mnoholeté zkušenosti s vynikajícími režisérskými osobnostmi, jako například Jane Campion, Peter Jackson nebo David Cronenberg. Poslední z nich je zároveň Mortensenův blízký přítel a v jeho režijním debutu si dokonce zahrál jednu z vedlejších rolí. Snímek má za sebou uspokojivý start, byl vlídně přijat na několika filmových festivalech, například v Cannes, Torontu nebo Sundance.

Režijní debut Ještě máme čas Viggo Mortensena

Film vypráví o vztahu despotického a homofobního otce Willise s velmi tolerantním a liberálním synem, který přes všechny protiklady a ne vždy příjemné zážitky z dětství cítí povinnost postarat se o otce ve stáří, kdy se u něj projevují příznaky demence. Rodinné drama v originálu nazvané Falling (pád nebo pokles) je v české distribuci uváděno pod titulem Ještě máme čas, což má být zřejmě výzva k zamyšlení. K napsání scénáře inspirovaly Mortensena vlastní zážitky z dětství a dospívání, ale nejedná se o autobiografický příběh. Autor se spíš pokouší postavit proti sobě dva naprosto odlišné charaktery, dva různé životní postoje, které jsou také podmíněny časovým odstupem a posunem v současné západní společnosti.

Snímek, který se vedle přítomné roviny často vrací do minulosti, ilustruje vývoj vztahu mezi otcem a synem na několika epizodách od narození až po dospívání. V reminiscencích se podařilo výborně navodit dobovou atmosféru a nabídnout určitá vysvětlení k pozdějšímu vývoji vztahu obou mužů. Největší plusem snímku jsou herecké výkony, především 80-letého Lance Henriksena jako Willise, který dostal možnost opustit škatulku filmových padouchů a přesvědčivě ztvárnit psychologicky náročnou postavu. Působivý výkon podává i představitel mladého otce, málo známý islandský herec Sverrir Gudnason a také Hannah Gross jako jeho manželka a Johnova matka, která má v ději snímku vlastně klíčovou roli.

Vcelku se jedná o zdařilou filmovou podívanou, které snad lze vytknout jen délku. Charakteristiku postav a nijak složitou dějovou linku by bylo bez problému možné zkomprimovat do kratšího než téměř dvouhodinového formátu. Ale toho se Viggo Mortensen při příští režii jistě vyvaruje.

Distribuce ČR: Aerofilms

Text: Soňa Šálková


Summary

Summary

Cinemas are going to reopen on Monday, May 24, 2021. One of the new premieres is the Falling (2020), in which the actor Viggo Mortensen, known from the Lord of the Rings trilogy or the Oscar-winning Green Book (2018), took on the role of director, screenwriter, producer and music author for the first time.

The film tells the story of the relationship between the despotic and homophobic father Willis and a very tolerant and liberal son John, who, despite all the contradictions and not always pleasant childhood experiences, feels obliged to take care of his father in old age when he shows symptoms of dementia.

The many flashbacks in the film evoke the period atmosphere successfully and offer certain explanations for the later development of the relationship between the two men. The film’s biggest advantage are the acting performances, especially of the 80-year-old Lance Henriksen as Willis, who was given the opportunity to leave ´the box of villains´ and portray a psychologically demanding character convincingly. An impressive performace give also a not so well-known Icelandic actor Sverrir Gudnason as young Willis, as well as Hannah Gross as his wife Gwen and John’s mother, who actually plays a key role in the story.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..