Na fotografiích industriálních zátiší jsem pracoval v průběhu let 2011–2015.
Vznikaly v malé dílně rodinného statku ve východních Čechách, v místě,
kde jsem prožil velkou část svého dětství. Už tehdy jsem si všímal toho,
že některé předměty jsouneustále v pohybu a jiné naopak zůstávají stále na
stejném místě, ve stejné pozici, jako by se pro ně zastavil čas. najdete tu věci,
které se nepo hnuly z místa za celý můj život…
Přemýšlel jsem kdy a kdo je tam asi položil a jak je to možné, že tak obyčejný
úkon, jako odložení nějakého předmětu na určité místo, může mít tak dlouhodobé trvání. ta drobná
činnost se přenese v čase i když ten, kdo ji učinil, je třeba dávno po smrti.
Zákoutí staré dílny mne provázela nejen dětstvím, ale věnoval jsem jim i svoje první školní práce při
studiu fotografie. a protože se prý život odehrává v kruzích, jak jsem slyšel, po dvaceti letech jsem se
znovu vrátil na to místo, kde se zatavil čas, a tak vznikl soubor fotografií mizející svět. neměl jsem
v plánu nic jiného, než co možná nejpřirozenější cestou zachytit tu krásně melancholickou atmosféru
starých a zapomenutých strojů a časů. to ticho ve kterém stroje a předměty klidně a pokorně čekají
na dobu, kdy budou nahrazeny něčím novým.
Proto “mizející svět”. za pár let takové místo už asi nikde nenajdeme. možná už jen někde na starých fotografiích…
Jan Brunclík, fotograf 24.1.2017
