Jiří Vojta s dcerou Zuzanou – Barcelona 2008
Zuzana Vojtová je absolventka ateliéru knižní kultury a písma na pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové. Těsně po revoluci v roce 1990 se dostala na půlroční pobyt do New Yorku, který ji na celý život profesně ovlivnil a formoval. Její ilustrace se tehdy objevily v New York Times Book review a v dalších časopisech. Je autorkou grafické úpravy mnoha knižních publikací, divadelních nebo filmových plakátů, obálek hudebních nosičů a dalších tiskovin. Na rezidenční pobyt v Broumovském klášteře, který organizuje Moravská zemská knihovna v Brně a její sekce České literární centrum, ji však přivedl velmi osobní projekt, ve kterém se poprvé stala knižní ilustrátorkou. Rozhodla se totiž vytvořit ilustrace k jedné z pohádek, které našla v pozůstalosti svého otce – kameramana a animátora Jiřího Vojty (1929 – 2018) a vytvořit tak knížku, která bude společným dílem obou a zároveň i rozloučením. Příběh dvou kapek, které se rozhodují, čím by chtěly být, poeticky a hravě vypráví o vodě a jejích proměnách. To je zřejmě důvod, proč Zuzana Vojtová jako malířskou techniku pro své ilustrace zvolila akvarel. Její kresby přitom působí stejně dětsky čistě a půvabně jako předloha.
Jiří Vojta s dcerou Zuzanou při natáčení v roce 1978
Podařilo se nám položit Zuzaně Vojtové několik otázek:
Artmagazin.eu:
Knižní ilustrace dosud nebyl Váš obor. Znamená knížka „Kampak kapeš, kapko?“ obrat ve Vaší dosavadní profesní dráze?
Zuzana Vojtová:
To, že jsem se rozhodla ilustrovat knížku, byla mimořádnost a velmi osobní a jedinečná věc. Jsem grafička. Většinou navrhuji obálky knížek, pracovala jsem v Divadle v Dlouhé, vytvořila i jeho logo nebo třeba plakát na Dobře placenou procházku v Národním divadle. Je výjimečné, že jsem našla tu předlohu, že se mi s ní podařilo vyjet na pobyt do Broumova a nakonec i to, že se knížka povedla. Ale vzhledem k tomu, že momentálně není moc práce, možná se vrhnu i na další pohádku od tatínka. Vím, že potřebuji ilustrovat něco na míru, musí to být něco poetického. Dějové texty, jako třeba Rychlé šípy, bych neuměla.
Artmagazin.eu:
Zmínila jste další pohádky od Jiřího Vojty. Budete je chtít také vydat?
Zuzana Vojtová:
Tatínek celý život psal scénáře a pohádky. Ta o kapce je jenom jedna z nich. Vybrala jsem ji, protože mi přišla nejvíc nadčasová, ale mohla by jich vyjít celá sbírka. Možná udělám další sešit – tak jeden ročně; v téhle době by to mohla být i terapie.
Artmagazin.eu:
Musela jste text pohádky o kapce nějak upravovat?
Zuzana Vojtová:
Text je přesně tak, jak byl. Moje sestra, která knížku redigovala, udělala jen jednu malinkou úpravu. Když kapka říká, že touží po tom být ve vodováze, tak v tatínkově verzi bylo, že nejlepší je, když pomáhá kameramanovi, aby herečka v kameře byla rovná. Tohle jsme se sestrou změnily.
Ilustrace Zuzana Vojtová
Artmagazin.eu:
Jsou všechny ilustrace ve Vaší knížce čisté akvarely, anebo jste použila i nové technologie?
Zuzana Vojtová:
Všechno kresby jsou klasické akvarely, jediná ilustrace s vločkami na světlemodrém pozadí je trochu manipulovaná. Nedařilo se mi, aby se běloba na vločkách rozpíjela, jako to jde s tuší. Tak jsem obrázek namalovala tuší a obrátila ho do negativu. Docela náročné pak ale bylo najít ve spektru obrácenou barvu k bleděmodré. Ale i to se mi podařilo a bílá na vločkách se rozpíjí, tak jak jsem chtěla.
Artmagazin.eu:
Knížku jste zatím vydala v minimálním vlastním nákladu. Chtěla byste ji nabídnout i širšímu okruhu čtenářů?
Zuzana Vojtová:
Knížku jsem nechala vytisknout na kvalitní papír švédské značky Munken v tiskárně Signpek, ve které tisknou i další výtvarníci z UMPRUM. Knížka má sešitovou úpravu a je bez pevné vazby. To znamená, že jednotlivé nařezané výtisky můžu svázat sama. Stačí mi na to niť, šídlo a jehla. Jestli se mi podaří knihu vydat ve vyšším nákladu ve spolupráci s nějakým nakladatelstvím, ještě není jasné.
Několik údajů o otci Zuzany Vojtové Jiřím Vojtovi (1929 – 2018) -:
Absolvent oboru kamera na FAMU (1952–57). Pracovat začal ve Studiu kresleného a loutkového filmu, kde jako kameraman natočil s Jiřím Trnkou první český širokoúhlý loutkový film, Sen noci svatojanské. Po roce 1960 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov a točil s více režiséry. Zásadní byla jeho spolupráce s režisérem Petrem Schulhoffem na filmových detektivkách a komediích. Pracoval i pro televizi. Významná byla jeho účast na trikových seriálech Lucie, postrach ulice (1980) a Chobotnice z druhého patra, u nichž snímal animované pasáže a byl i výtvarníkem. Věnoval se intenzivně i fotografii; měl řadu fotografických výstav.
Obálka knihy – text Jiří Vojta, ilustrace Zuzana Vojtová
Summary
Zuzana Vojtová – graduate of the Prague Academy of Arts has created graphic design for many books, theater or film posters, covers of music media and other publications. Last year she participated in a creative residency in the Broumov Monastery, organized by the Moravian Regional Library for writers and illustrators for acomplishing their special projects during the stay. Zuzana Vojtová finished a very personal project there. She decided to make illustrations for one of the fairy tales, which she found in the belongings of her past father – cameraman and film animator Jiří Vojta (1929 – 2018) and create a book as a joint work and a farewell, too. The story of two drops is very poetic a playfull one, the watercolor illustrations by Zuzana Vojtová equally.
The finished book has been published as a special edition of minimum prints for close friends only.