Albrecht Dürer – mimořádná výstava ve vídeňské Albertině

Albrecht Dürer, Albertina, foto©Petr Salek

Jedinečnou příležitost prohlédnout si zblízka známá díla malíře, grafika a učence Albrechta Dürera (1471- 1528) nabízí obsáhlá retrospektiva z tvorby tohoto renesančního génia ve vídeňské galerii Albertina. Velká část vystavených prací pochází ze sbírek Albertiny, která vlastní světově nejvýznamnější sbírku více než 140 Dürerových kreseb. Mezi nejslavnější z nich patří neuvěřitelně realistické vyobrazení Zajíce (1502), ikonické a mnohokrát reprodukované Modlící se ruce, anebo působivý pašijový cyklus 11 perokreseb na zeleném papíře. Kromě těchto pokladů z Albertiny, které jsou tak citlivé, že se vystavují jednou za několik let, mohou návštěvníci spatřit i celou řadu vzácných zápůjček z velkých evropských i zámořských institucí. Například Portrét muže v baretu z madridského Prada, Svatý Jeroným (1521) z Národního musea v Lisabonu nebo obraz Klanění tří králů (1504) z galerie Ufizzi ve Florencii. Celkem více než 200 obrazů, originálních kreseb, mědirytin a dřevorytů vzbuzují úžas nad mistrovstvím a nadčasovým pojetím tohoto jedinečného tvůrce.

Výstava chronologicky sleduje postupné zrání Albrechta Dürera jako všestranné osobnosti, která se inspirovala u nejlepších italských a nizozemských malířů své doby, aby se postupně vypracovala až na samý vrchol. Svou brilantní technikou, univerzálními vědomostmi a uměleckým i kompozičním mistrovstvím se Dürer vyrovná i Leonardu da Vinci a je proto právem považován za nejlepšího renesančního umělce z území na sever od Alp.

Již první kresba, na které vyobrazil sám sebe ve 13 letech, jasně svědčí o velkém talentu.

Albrecht Dürer-autoportrét ve 13 letech. Vídeň-Albertina, foto©Petr Salek

Zároveň se jedná o vůbec nejstarší dětskou kresbu.  Zájem o lidskou fyziognomii, přírodu, i malířské a tiskařské techniky Dürera provázel po celý život. S velkým zaujetím a neopakovatelným mistrovstvím dovedl naprosto věrně a do nejmenšího detailu zachycovat rostliny i zvířata. Kromě již jmenovaného Zajíce, ohromuje na výstavě i kresba Velký drn (1503), kus trávy a jarních bylin z pohledu hmyzu, nebo akvarel Křídlo mandelíka (1500), které se pohybují na hranici toho, co je vůbec možné perem a štětcem zachytit.

Jako jeden z prvních namaloval Dürer svou vlastní podobiznu jako akt. Jeho kresba perem a štětcem na zeleném podkladu z roku 1499 je kombinací autoportrétu a studie aktu. Realistické a ne příliš lichotivé zobrazení všech tělesných detailů působí velmi současně a svědčí o tom, jak daleko Dürer předběhl svou dobu. Zobrazení lidského těla dovedl k dokonalosti mnoha studiemi a vyměřováním proporcí. Na výstavě je mnoho příležitostí přesvědčit se o tom, že byl opravdovým mistrem figurální malby. Také jeho portréty se vyznačují mistrovským vyobrazením charakteristických rysů portrétovaných osob s důrazem na detaily obličeje, vlasů, vousů nebo oblečení.

Zaujme i podnikatelský duch a praktičnost, s jakou Dürer vybudoval v Norimberku úspěšnou grafickou dílnu, která byla široce uznávaná a zajišťovala mu slušné materiální zabezpečení. Jeho charakteristická signovací značka AD se stala pojmem a zárukou umělecké i řemeslné kvality. Některé grafické série odvážně produkoval na vlastní náklad a vydělával teprve na jejich prodeji, např. Apokalypsa (1498).

O tom, že Dürer nebyl jen nadaný grafický umělec ale i malíř velkých pláten, přesvědčí každého nám Čechům dobře známý obraz Růžencová slavnost z roku 1506. Na výstavě ve Vídni je však k vidění jen kopie tohoto mistrovského díla. Originál se jako nejcennější pozůstatek slavné rudolfinské sbírky nachází v nové expozici Staří mistři ve Schwarzenberském paláci v Praze. V Albertině jsou však vidět další mistrovská originální díla. Obraz Kristus mezi učenci (1506) zapůjčený z muzea Thyssen Bornemisza v Madridu zobrazuje v těsném sousedství 7 různých fyziognomií – mladého Krista v učeném sporu se starci. Vzrušená gesta a otevřené knihy dávají obrazu dynamiku a napětí.

Přestože se Albrecht Dürer narodil i zemřel v německém Norimberku, hodně času trávil cestováním po Evropě. Po první cestě do Porýní a Basileje následovaly další a později pobýval v Nizozemí nebo v Portugalsku. K okruhu jeho přátel patřily významné osobnosti i vládci tehdejší Evropy. Jako příznivec humanismu se zajímal o vědu a sepsal teoretické spisy o matematice, geometrii, architektuře a měření lidských proporcí.

Výstava, kterou je v Albertině možné zhlédnout až do 6. ledna 2020, je mimořádnou příležitostí připomenout si tuto výjimečnou renesanční osobnost a žádný milovník výtvarného umění by ji neměl propást.

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

Albrecht Dürer-Vídeň-Albertina-Růžencová slavnost, kopie podle Albrechta Dürera, originál v Národní galerii. Foto©Petr Salek