Kniha.
Než vznikne,
pracuje na ní mnoho profesí. Ale to ještě neznamená,že se musí povést.
Avšak kniha Národní park české Švýcarsko má něco do sebe.
Ocenění: 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2003
Titul Fotografická publikace roku 2004.
Autoři:
RnDr. Zdeněk Patzelt
Václav Sojka QEP
Některé fotografické publikace jsou vyvedeny v pestrých barvách,
Prolistujete je a vložíte na čestné místo do knihovny.
U této se fotografie a texty snoubí do krásného celku,
ke kterému se musíte čas od času vrátit a znovu se pohroužit do
kouzla barevných fotografií a textu Zdeňka Patzelta, který je umocňuje.
Václav Sojka: Ranní nálada z Mariiny vyhlídky
Podařilo se nám ulovit fotografa Václava Sojku,
spoluautora této publikace.
Artmagazin.eu: Jaký máte vztah k českému Švýcarsku?
Václav Sojka: Můj táta byl hajný, bydleli jsme dlouho na různých samotách, například na Šternberku. Tam jsem chodil asi tři kilometry do školy přes les a s tátou jsme chodili na čekanou. A tím se postupně rozvíjel můj vztah k přírodě.
Táta byl jako indián; vyznal se ve zvířatech, stopoval je a já ho obdivoval.
Od roku 1992 jsem začal pracovat v ochraně přírody nejdřív jako strážce. No a teď dělám fotografa. Začal jsem fotit hlavně proto, že mám velmi rád krajinu, která mě obklopuje, a to je krajina českého Švýcarska a nebo Labských pískovců.
Odmalička mně okouzlovaly skály a skalní útvary. Když mi bylo okolo 6 let, tak jsem dokonce kvůli nim odešel pár kilometrů od domova.
Tehdy jsem si uvědomil, že k tomuhle kraji patřím.
Artmagazin.eu: Jak jste se dostal k fotografii?
Když jsem pracoval v ochraně přírody, potřebovali jsme vyhlásit české Švýcarsko za Národní park a to byl obrovský boj, který trval deset let, boj s byrokracií, politikou. Totéž území, které je na německé straně, je vyhlášené Národním parkem od roku 1990. V roce 1992 to bylo slíbeno i nám, ale bohužel trvalo dlouhých deset let, než se to celé uskutečnilo. Potřeboval jsme tuto nádhernou krajinu představit poslancům, jenže jsme je tam žádným způsobem nemohli dostat. A právě tady začíná mé fotografování českého Švýcarska. Poslanci potřebovali vidět, jak to u nás vypadá a k tomu bylo zapotřebí nějaké fotografické ztvárnění.
Tak jsme se do toho pustili v roce 1995.
Fotografové z Prahy nám tam vždycky něco vyfotili, ale já to cítil jinak.
Tak jsem zpočátku brblal a pak jsem se do toho pustil sám.
Snažil jsem se do fotek dostat příběhy, které tam vidím, duši, kterou má krajina.
Narážím na to, že lidé, pro které fotím, mají jiný názor a jiný způsob vidění.
Ale protože má krajina obrovský přetlak v krásnu – to ona je umělec – a já i když to přežvejkám
ne moc dobře, pořád se na to dá ještě koukat.
Artmagazin.eu: A co nám měžete povědět o své knize, která obsahuje velké množství fotografií z českého Švýcarska?
Václav Sojka: Tato knížka je naše první, měli jsme za zády to, že jsme krajinu znali perfektně, takže pak už jen stačilo vzít foťák a ta místa znovu obejít a nafotit. Jenže já jsem takový, že když tam přijdu dvacetkrát nebo třicetkrát, tak tam pokaždé uvidím něco jiného, nikdy tam už nevidím to, co jsem tam viděl předtím. Nejsem ten typ, který by vzal svou fotografii a šel jí přesně ofotit.
Artmagazin.eu: Co znamená zkratka QEP za Vaším jménem
Doslova: kvalifikovaný evropský fotograf – Qualified European Photographer.
K získání tohoto titulu je třeba zaslat své fotografické práce
nezávislé evropské komisi, která tituly uděluje.
Já jsem tento titul obdržel v roce 2005 v kategorii krajina.
Artmagazin.eu: Děkuji za rozhovor.
Zaznamenal: Petr Šálek
Knížka Národní park české Švýcarsko
je k dostání v některých pražských i severočeských knihkupectvích.
Pokud vás zaujme tato krajina také,
Klikněte na www.ceskesvycarsko.cz
A pak se tam rozjeďte.
Nebudete litovat.
Publikováno: 23.1.2007
Václav Sojka: Divoká soutězka
