Před více než rokem se otevřela autorská výstava velkoformátových tisků Martina Stranky v pražské Výstavní síni Mánes. Kvůli pandemické situaci musela však předčasně skončit. Momentálně, až do konce listopadu 2021, probíhá v Mánesu druhý pokus. Držitel mnoha ocenění, mezi kterými je i prestižní Sony World Photography Award, prezentuje v Praze dva fotografické cykly. Autor i jeho sestra, která zastává funkci fotografovy výkonné asistentky, do projektu dávají opravdu všechno. Téměř celou dobu jsou přítomni v opětovně nainstalované expozici, ochotně podávají informace i rozhovory. Exkluzivní rozhovor s Martinem Strankou se podařilo získat i nám.
Artmagazin.eu:
Je tentokrát na výstavě stejný výběr fotografií, jaký tu byl před rokem?
Martin Stranka:
Ne, výstava je trochu pozměněná. V březnu 2020 jsme po 11 dnech museli výstavu ukončit. Na obnovenou výstavu se vrátil hlavní soubor Dechem (I Found the Silence), i když jsme museli něco dotiskovat, protože se za tu krátkou dobu naštěstí i dost věcí prodalo. K tomuto souboru přibyla úplně nová série Boyhood (Chlapectví). Takže, lidé kteří tady byli minule, můžou vidět něco nového. Nový soubor jsem měl už dlouho v hlavě, ale teprve během vynucené přestávky jsem ho mohl realizovat.
Martin Stranka, foto© PetrSalek.com
Artmagazin.eu:
Mají ty dvě části výstavy něco společného, nějakou tematickou návaznost?
Martin Stranka:
Společné mají jen to, že jsou to segmenty, které zrcadlí můj 15-letý život od doby, kdy jsem začal fotografovat. Mám fotografii navnímanou jako jakýsi pomyslný deník. Nechrlím fotky jako na běžícím páse. Jedna fotografie vzniká 2 – 3 měsíce. Snažím se o emoční, prožitkové zaznamenávání svého života. Snímky nemají žádnou příběhovou návaznost, například ve smyslu časosběrného projektu. Jsou to myšlenky, které vkládám do obrazů.
Artmagazin.eu:
Velká část obrazů jsou imaginární kompozice, které vznikly digitálně. Je to ještě vůbec fotografie nebo nějaká nová forma výtvarného vyjádření?
Martin Stranka
Je to pořád fotografie. Zkusím vám to vysvětlit. Podobně jako jiné výtvarné obory, malba nebo sochařství, má i fotografie své podkategorie. V sérii Dechem jsem zčásti používal formu koláže. Ale je to pořád stejné médium – fotografie. Použil jsem stejný postup, jaký je známý dlouhou dobu, protože koláže se dělaly už od samého začátku existence fotografie. Jenže tenkrát se koláže vytvářely v temné komoře. Já k tomu používám digitální technologii. Je to posunuto ve formě digitálního pojetí.
Ale to teď mluvím jen o první části výstavy. U Chlapectví je to jiné. Z filmového Backstage záznamu, který se na výstavě promítá, je vidět, že všechno se tvoří na místě. Způsob práce připomíná natáčení filmu. Postaví se scéna a na place běhá 20-30 lidí.
Artmagazin.eu:
Máte stálý tým spolupracovníků, který s vámi při tak náročném fotografování v exteriéru spolupracuje?
Martin Stranka:
Okruh blízkých lidí, se kterými spolupracuji dlouhodobě a téměř na každodenní bází, je menší, asi do 5 lidí. U náročných a velkých produkcí, jako například k fotografii Behind the Trees, s autem v lese jich bylo potřeba víc. Mám štěstí, že se mi podařilo získat další tým lidí, kteří v Česku spolupracují při natáčení holywoodských filmů, a ti mi pomáhali nasvítit celou scénu. Je to technicky opravdu hodně náročné.
Artmagazin.eu:
Je tedy váš způsob práce u vystavovaných souborů odlišný?
Martin Stranka:
Ano, metoda práce se u obou sérií dost liší. Základní sérii, která je v první části výstavy, jsem vytvářel téměř sám a hodně času jsem věnoval postprodukci. Ta druhá série vznikala víc v exteriéru a je v ní minimálně, nebo téměř vůbec žádná postprodukce. Ale ani tady nakonec na fotky nesahá nikdo jiný než já. Kreativní proces končí vždy u počítače a ten vždycky dělám a budu dělat jenom já.
Artmagazin.eu:
Věnujete se výhradně jen volné tvorbě, nebo pracujete i na zakázku?
Martin Stranka:
Můžu říct, že 100% mé práce je volná tvorba. Dostávám sice nabídky, ale většinou slušně poděkuju. Já se potřebuji věnovat své práci a dělat své volné snímky.Výjimkou bylo dřív Národní divadlo, pro které jsem vytvářel fotografie na imagové plakáty a měl jsem přitom volnou ruku. Byly to svého druhu volné ilustrace k inscenacím opery nebo baletu.
Artmagazin.eu:
Vystavujete hodně v zahraničí. Na které zahraniční trhy se soustředíte?
Martin Stranka:
Není to otázka, kam se jako autor soustředím. První impuls vychází vždy od galerií, které mě oslovují. Já jako autor si nemůžu vybírat. Největší zájem přichází určitě z Ameriky. Je to obrovská země a její vztah k umění je dál než jinde na světě. Na asijském trhu se zase pořádají velké festivaly, například v Hongkongu nebo v Tokiu. V Evropě jsem vystavoval v Londýně, Milánu a samozřejmě v Praze, kterou miluju. Tohle je má dosud největší výstava v Česku.
Artmagazin.eu:
Kde vznikají vaše fotografie?
Martin Stranka:
Kromě asi 2-3 fotografií vytvořených na Slovensku vznikly všechny fotografie v Čechách. Takže je to domácí produkce, která jde často na vývoz.
Artmagazin:
Jaké projekty plánujete do budoucna?
Martin Stranka:
Aktuálně chci dál pokračovat na souboru Boyhood, na kterém jsem začal pracovat vloni v březnu a chci ho dlouhodobě dál rozvíjet. Strašně mě baví a jsem ochoten na něj věnovat veškerý čas i prostředky.
Rozhovor s Martinem Strankou zaznamenala: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek
Summary
In March 2020 an exhibition of large-format prints by Martin Stranka started in the Mánes Exhibition Hall in Prague. However, due to the pandemic situation, it had to be stopped after few days. A second attempt is currently underway in Mánes. The holder of many awards, including the prestigious Sony World Photography Award, presents two his lastest photographic series: I Found the Silence and the Boyhood. The concept and working methods of both photographic series are different, but both reflex the author’s inner life experiences over the past 15 years, since he started to create his photographs. Artmagazin.eu presents an exclusive interview with the author.
The exhibition by Martin Stranka can be seen until November 30, 2021.