Výstava Karafiáty a samet, ředitelka GHMP M. Juříková, ředitelka MNAC E. Ferreira, tlumočnice, kurátorky výstavy A. Ginga a S. Bavorovská, historik P. Szobi, foto: P. Šálek
Třem významným letopočtům: 1968-1974-1989 v historii Portugalska a Československa je věnována nejnovější výstava Karafiáty a Samet v Městské knihovně v Praze, kterou ve spolupráci s Národním muzeem současného umění v Lisabonu ( Museu Nacional de Arte Contemporânea do Chiado – MNAC) uspořádala Galerie hlavního města Prahy. 4-letý badatelský projekt obou institucí staví vedle sebe kulturní a historické zkušenosti obou zemí a jeho výstupem je unikátní dokumentárně-výtvarná expozice.
Výstava Karafiáty a samet, foto: Petr Šálek
U příležitosti letošního 30. výročí Sametové revoluce tak nabízí pozoruhodné srovnání historického vývoje spojeného s demokratizací v obou zemích a uměleckou tvorbou, která tento vývoj reflektovala. Výstava má dvě linky: historickou a výtvarnou. Historickou část formou časové osy umělecky ztvárnila česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida. Obsahuje dobové tiskové a filmové dokumenty, fotografie a plakáty charakterizující politickou situaci před i v průběhu demokratických revolucí, v Československu v letech 1968 a 1989 a v Portugalsku v roce 1974. Zatímco Pražské jaro zastavily v srpnu 1968 na dlouhá léta tanky, neměl tento revoluční rok na Portugalsko žádný velký dopad. Teprve nenásilná, tzv. „karafiátová revoluce“ z dubna 1974 nasměrovala Portugalsko k demokracii. Spontánním vyjádřením solidarity Portugalců s československou sametovou revolucí byla akce portugalských studentů, kteří v Praze na Národní třídě rozdali účastníkům demonstrace padesát tisíc růží. Na výstavě je vedle filmového záznamu z předávání růží i kopie děkovného dopisu Václava Havla portugalskému prezidentovi Mário Suaresovi za jeho dar, legendární automobil Renault, kterým Václav Havel v prosinci 1989 jel na inauguraci na Pražský hrad. Aktéři solidární akce s růžemi se u příležitosti výstavy po třiceti letech vrátili do Prahy a zúčastnili se vzpomínkové akce v Knihovně Václava Havla.
Výtvarná část uvádí vybraná díla československých a portugalských výtvarníků, vytvořená v době utlačování svobody projevu, v obdobích pravicové Salazarovy diktatury v Portugalsku a levicové komunistické diktatury v Československu. Ze srovnání vyplývá překvapivé poznání, že umělci ze dvou zemí na vzdálených okrajích Evropy s odlišným historickým vývojem ve svém výtvarném projevu vykazují blízké podobnosti. První velký sál výtvarné části expozice prezentuje existenciální tvorbu z 60. a 70. let minulého století zaměřenou na prožitek a smyslové vnímání nesvobody a útisku. Převážně ženami vytvořená díla působí svou subtilní naléhavostí. Naše Adriena Šimotová, Eva Kmentová nebo sestry Válovi ve společnosti Portugalek Heleny Almeida nebo Any Vieira jsou ve svých dílech v naprostém souznění. Druhý velký sál je věnován akčnímu umění s převahou mužských tvůrců. Milan Knížák, Jan Mlčoch nebo Vladimír Ambroz zachycením svých happeningů a performancí ukazují jinou formu umělecké reakce na tíži doby. V dalších částech expozice jsou práce mladší generace, reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce.
Třem významným letopočtům: 1968-1974-1989 v historii Portugalska a Československa je věnována nejnovější výstava Karafiáty a Samet v Městské knihovně v Praze, kterou uspořádala Galerie hlavního města Prahy. Foto Petr Šálek. #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA
Samet a karafiáty jsou poetické symboly, které na výstavě spojují obě země i jejich umělce a zůstávají vyjádřením historické a politické síly umění.
Výstava, která se příští rok přemístí do Lisabonu, je v Městské knihovně v Praze k vidění do 29.9.2019.
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek