Ministr kultury Antonín Staněk 18. dubna 2019 odvolal Jiřího Fajta z funkce generálního ředitele Národní galerie v Praze. Důvody, které pro své rozhodnutí uvedl, jsou přinejmenším sporné. Navíc na pozadí nejrůznějších skandálních kauz a odhalení, které provázejí předsedu vlády a některé jeho blízké spolupracovníky, aniž by kdokoliv z nich rezignoval nebo byl odvolán, vyznívá tento počin velmi paradoxně.
Za pět let, po které Jiří Fajt Národní galerii vedl, se tato instituce proměnila v mezinárodně respektovanou kulturní instituci, která přilákala desítky tisíc návštěvníků na jedinečné výstavní projekty. Uznávaný historik umění, kurátor a vysokoškolský pedagog Jiří Fajt vnesl do Národní galerie nového svěžího ducha a otevřel ji široké veřejnosti. Díky jeho úzkým vazbám na zahraniční kulturní instituce mohli návštěvníci doma shlédnout unikátní zahraniční zápůjčky ze sbírek světově významných muzeí a galerií. Pod vedením Jiřího Fajta se uskutečnily významné projekty, jako např. velké výstavy Karel IV. , Umění první republiky u příležitosti 100. výročí založení Československa nebo expozice současného umění Možnosti dialogu v Salmovském paláci. Velký zájem vzbudily autorské přehlídky uměleckých osobností, jako např. Henri Rousseau, Gerhard Richter, Maria Lassnig, Jiří Kolář, Josef Koudelka, František Kupka nebo Josef Šíma. Význační umělci Aj Wej-wej, Katharina Grosse nebo Magdalena Jetelová vytvořili site-specifické instalace speciálně pro výstavní prostory Veletržního paláce, které se také staly výrazem společenské angažovanosti významné kulturní instituce. V posledních letech si veřejnost oblíbila tzv. Grand Openingy jako zahájení několika výstav najednou nebo letní hudebně-společenské programy Anežka live! v zahradách Anežského kláštera.
Jiří Fajt měl mnoho dalších plánů do budoucna, m.j. nové uspořádání galerijních sbírek, navázání stálé spolupráce s Centrem Pompidou nebo rekonstrukci Veletržního paláce. Jeho odvoláním dochází k velkému zlomu, který může ovlivnit zdárné dokončení již započatých projektů. Odchod generálního ředitele bude mít jistě i dopad na sehraný tým odborných a vědeckých pracovníků, které Jiří Fajt kolem sebe shromáždil. On sám, jako mezinárodně uznávaný odborník, jistě brzy najde uplatnění odpovídající jeho kvalitám i zkušenostem. Největší ztrátu však pocítí česká kulturní veřejnost, která výstavy a aktivity NG se zájmem sledovala, oceňovala a měla je v oblibě.
Po odvolání dalšího ředitele kulturní instituce, Michala Soukupa z Muzea umění Olomouc pomalu vzniká dojem, že dochází k ovlivňování kultury pod politickým tlakem shora a to nápadně připomíná éru, kterou jsme všichni, kdo ji zažili, mylně považovali za dobu nenávratně minulou.
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek