Komplikovaný osud s nečekanými zvraty a napínavými momenty, že by vystačil na několik životů a současně obrovský profesní úspěch, který ho řadí mezi nejvýznamnější světové fotografy – to je životní příběh Antonína Kratochvíla (*1947 v Lovosicích), který ve svém dokumentárním filmu Můj otec Antonín Kratochvíl zpracovala režisérka a scénáristka Andrea Sedláčková.
Antonína Kratochvíl, přímý přenos na plátno v kině Světozor před premiérou filmu Můj otec Antonín Kratochvíl, (My father Antonin Kratochvil), foto© Petr Salek
Dokument, který přichází 4. června 2020 do našich kin, popisuje Kratochvílovu fascinující cestu životem, kterou zásadně formovaly dramatické momenty pohnutého 20. století, a provází ho až do současnosti. Po nuceném vystěhování z Lovosic, kde si jeho otec po válce zařídil fotografický ateliér, musel jako dítě nějakou dobu žít s rodiči v pracovním táboře ve Vinoři u Prahy. Ani po přestěhování rodiny do pavlačového bytu v Karlíně nebyla situace jednoduchá. Svobodomyslného a divokého mladíka s živnostenským původem nečekalo v komunistickém režimu nic dobrého. Brzy na sebe upozornil a začala ho sledovat STB. V roce 1967 jako osmnáctiletý utekl přes Jugoslávii do Rakouska. V Československu přitom zůstal jeho tehdy ještě nenarozený syn. Železná opona otce a syna rozdělila na hodně dlouhou dobu. Antonín se přes rakouský uprchlický tábor v Traiskirchenu, švédský kriminál, francouzskou cizineckou legii a studia v Amsterdamu dostal do USA, kde se prosadil jako fotograf. Proslavil se především svými neobvyklými portréty známých osobností jako např. Willem Dafoe, Harvey Keitel, David Bowie nebo Johny Depp. Ale kariéra fotografa celebrit mu brzy přestala stačit a začal pracovat jako dokumentární fotograf v krizových oblastech. Pro tuto obtížnou fotografickou disciplínu má nejlepší předpoklady. Nebojí se riskovat a přiblížit se, reaguje rychle až intuitivně, má výtvarný talent a umí zmáčknout spoušť ve správný okamžik. Jeho dokumentární fotografie mají silné sdělení, jsou dramatické a emocionální a současně kompozičně i světelně vytříbené. Již čtyřikrát byly oceněny v soutěži World Press Photo. Film ukazuje celou řadu slavných snímků, které autor komentuje a dodává zajímavé detaily.
Michael Kratochvíl při premiéře filmu Můj otec Antonín Kratochvíl (My father Antonin Kratochvil) foto© PetrSalek.com
Ale jak název napovídá, film je vyprávěním o vztahu otce a syna, kteří se poprvé setkali po 19 letech. Právě vztah se synem Michaelem a společné rozhovory během fotografické cesty do Černobylu jsou osou filmu. Celý filmový štáb provázel Antonína a Michaela na jejich cestě. Kromě Černobylu s nimi natáčel na autentických místech v New Yorku a Traiskirchenu. Michaela doprovodil také do Lovosic, kde pátral v archivu po záznamech o rodině. Bouřlivák a suverén Antonín jistě není pro režiséra jednoduchý oříšek. Ale Andrea Sedláčková svou úlohu brilantně zvládla. Film ukazuje oba muže v uvolněných sekvencích, kdy společně fotografují nebo jí. Láska k jídlu a k fotografii je totiž oběma společná. A pak je tu ještě jejich neuvěřitelná vnější podobnost. Nebýt věkového rozdílu, člověk by je lehko zaměnil. Velmi působivé jsou jejich rozhovory o rodinné historii.
Michael Kratochvíl, fotograf a Andrea Sedláčková, režisérka před premiérou filmu Můj otec Antonín Kratochvíl, (My father Antonin Kratochvil), foto© Petr Šálek
Dramatické momenty čekaly na Antonína Kratochvíla i v nedávné době. Obvinění v kampani Me too ho vedlo k tomu, že opustil renomovanou fotografickou agenturu Sedm, kterou v roce 2001 spoluzakládal. V roce 2017 navíc prodělal zdravotní kolaps.
Přes Antonínovu suverenitu, sklon ke zlehčování a oblibu ve vulgárních výrazech se filmu podařilo poodhrnout tvrdý krunýř, kterým se zaštíťuje, a ukázat vnímavého a talentovaného člověka, velkého bojovníka a možná i trochu idealistu, který svět obohatil o svůj pohled objektivem fotoaparátu.
Film doprovází výstava se stejným názvem v Leica Gallery Prague. Jsou na ní vystaveny černobílé fotografie Antonína i Michaela, které pořídili v průběhu společné cesty do Černobylu a New Yorku. Zajímavé je srovnání rozdílných přístupů obou fotografů. Galerii Leica, která v minulosti již prezentovala fotografie Antonína Kratochvíla. se tak podařilo uspořádat první velkou společnou výstavu otce a syna Kratochvílových. Výstavu doplňuje mozaika barevných reportážních záběrů, které v průběhu natáčení pořizovali střídavě kameramani filmu Jan Baset Střítežský a David Cysař.
Zleva kreativní producentka ČT Věra Krincvajová, Martin Hůlovec, producent filmu, Andrea Sedláčková, režisérka, Michal Kratochvíl, Míla Dubská, ředitelka galerie a zároveň kurátorka výstavy. Foto© PetrSalek.com
Fotografickou výstavu Můj otec Antonín Kratochvíl v Leica Gallery Prague je možné shlédnout až do 6. 9. 2020
Text: Soňa Šálková Foto© Petr Šálek
Summary
The fascinating lives of the world-known photograper Antonin Kratochvil (born 1947 in former Czechoslovakia) and his son Michael are the topic of the new documentary ´My father Antonin Kratochvil´ by the film director and screenwriter Andrea Sedlackova. The film crew accompanied both photograpers during a photograpic trip to Cernobyl and New York where Antonin took his iconic portraits of famous artists e.g. Willem Dafoe, Harvey Keitel or David Bowie. The documentary depicts the difficult story of Antonin who 1967 fled the communist Czechoslovakia and emigrated to the free west. Shortly after his escape his son Michael was born in Prague but father and son could meet first 19 years later. The documentary shows many of the famous photographs by Antonin Kratochvil to which he adds interesting details The difficult time after the escape, dangerous photographic stays in crisis areas and, last but not least, the accusations during the Me too campaign affected Antonin´s health and he suffered a health collaps from which he is still recovering. Despite the ostentatious hard shell, the documentary reveals Antonín as a sensitive, talented and loving person who enriched the world with his photographs.
Simultaneously with the film’s release, a photographic exhibition of the same name is taking place at the Leica Gallery Prague showing photographs by Antonín and Michael Kratochvíl taken on the film set.
Míla Dubská, ředitelka Leica Gallery Prague a redaktorka Soňa Šálková, artmagazin.eu