Každý pondělní večer teď bude v komorní galerii Fotografic patřit experimentálnímu filmu. Festival Plan 9 uvádí letos už pošesté krátké filmy a videoinstalace v dramatických blocích 7 pondělních večerů po sobě. V hodině a půl tak máte šanci se seznámit s novinkami i legendami na poli experimentu ve filmu: tvorbou jednotlivých tvůrců a umělců. Cílem je tedy přiblížit tento druh tvorby přítomnému publiku, které nutně nemusí být pouze české.
První večer se nesl v duchu street artu
První večer festivalu se věnoval světovým street artovým umělcům. Upozornil na krátké filmy zajímavých a dneska už velmi známých street artových umělců: Banksyho, Blu a JR. Jednotlivé bloky představily v hodině a půl jednotlivé tvůrce, které pojí umění ulice, takže celé promítání tvořilo jakýsi celek o současném a nedávném světovém umění ulice.
Tvůrce JR a „fotografická guerilla“ kontroverzních oblastí
První z uvedených umělců, francouzský fotograf a street artový umělec JR, začínal v ulicích Paříže. Po začátcích v pařížském metru, se proslavil hlavně tvorbou fotografií lidí především z okraje společnosti, žijících v konfliktních oblastech (např. obyvatel chudinských čtvrtí). Ty pak následně vylepoval v ulicích měst. Ačkoliv tato metoda může zprvu působit jako jakési zpestření městských ulic, ve skutečnosti jsou jeho projekty (nepřekvapivě) typické značnou kontroverzí: tito lidé veřejným „vystavením“ riskovali střety s místními autoritami, policií….Autor jejich čin vnímal sám jako hrdinství.
Různé ulice měst ve světě jako „muzeum“
Jednotlivé filmy pak demonstrovaly jeho práce, které můžete spatřit po ulicích všude možně po světě…Samotné dílo tvůrcovo má tento hlubší sociální podtext – svým nelegálním vylepováním upozorňuje na různé, mnohdy opomíjené problémy, např. vylepováním fotek na staré historické budovy upozorňuje na jejich chátrání a zanedbávání, nebo vylepováním chudých oblastí v Brazílii, Kambodži nebo Keni na jejich obyvatelstvo. Právě první večer Planu9 představil jeho střet artové experimentální krátké filmy The Wrinkles of the City z různých světových měst a představoval portréty starších osob jeho osobitým autentickým způsobem – atmosféru převážně nemluvené, experimentální filmy dokresluje elektronická hudba.
Jako jeden z vrcholu promítacího večera, a zároveň poslední kus, by se dal označit film, jenž demonstruje tak trochu absurdní a zároveň notoricky známou situaci umění a trhu – respektive, jaký způsobem trh s uměním komercionalizuje street art. Film Bethlehem zachycuje počin new yorské galerie Keszler, snažící se ukořistit kus Banksyho tvorby ze zdi, aby jej tak mohla v galerii vystavit. Banksyho, jehož tvorbu mohla česká veřejnost mimo jiné nedávno poznat také prostřednictvím jeho dokumentárního mystifikačního filmu Banksy – Exit Through the Gift Shop, se této problematice street artu – umění ulice a jeho snaze jej přenést do galerií také věnuje. Pondělní film to nadnesl výstižně.
http://www.youtube.com/watch?v=oHJBdDSTbLw
Jeden z bloků filmového večera představil argentinského umělce ulice, vystupujícího pod pseudonymem Blu. Jeden z krátkých filmů např. uvedl jeho street artové aktivity v Berlíně. Mnozí Pražané ho ovšem znají, aniž by o tom věděli. V ulici Národní v centru Prahy vytvořil na zeď domu vlnitou linii tanků, valících se za sebou.
Street art a galerie jako jeho záhuba
Samotné promítané dokumenty známých street artových umělců „tradičně“ doprovázené specifickou hudbou, jež tomu dodávala atmosféru, na diváka mohly působit téměř surrealistickým způsobem. To ovšem není u experimentu ve filmu nijak překvapivé. Nabízely tedy zajímavou a působivou audiovizuální podívanou. Zároveň však navozovaly témata, která se tradičně se světem street artu pojí, aniž by to říkaly typickými „klišé“: umělec ulice se nelegálně věnuje svým street artovým aktivitám, za něž mu hrozí postih. Tím, že upozorňuje na důležitá, často opomíjená témata, postupně získává mezinárodní respekt. Avšak tím, jak se stává určitým klasikem na scéně street artu, začíná být o jeho tvorbu zájem ve světě kapitalistického trhu s uměním. Tam ale jeho tvorba nepatří. Původní úmysl a dobrodružství se pak zcela vytrácí a zůstává jen pouhé pozlátko.
Tuto mnohokrát omílanou a přesto aktuální myšlenku si divák mohl z prvního večera festivalu odnést jaksi mimoděk – jako součást zážitku z promítaných experimentálních filmů, aniž by mu byla primárně podsouvána. Večer proto mohl být atraktivní pro širší spektrum diváků, které láká experimentální film či film jako takový. Pro do street artu zasvěcené obecenstvo mohl být příjemným osvěžením. Pro jiné, méně se orientující se v tomto světě, to mohla být zároveň poučná podívaná s popíjením dobrého vína.
Příští festivalové pondělí se bude věnovat audiovizuálním experimentům z dílny studentů FAMU – Centra audiovizuálních studií. V programu budou audiovizuální experimenty, krátké sekvence – nabídnou pohled do českého současného umění.
Jak povedené budou další večery festivalu, paradoxně pojmenovaného dle kultovního „nejhoršího filmu všech dob“ Eda Wooda, to se uvidí postupně. Ovšem, ať už půjde o animaci, českou či zahraniční tvorbu novou, či několik let starou, konceptem promítané kvalitní snímky, rozhodně nemusí být určeny jen pro ty nejzasvěcenější…
Text: Kristýna Kopřivová
6. ROČNÍK FESTIVALU EXPERIMENTÁLNÍCH FILMŮ / 5th YEAR OF EXPERIMENTAL MOVIE FESTIVAL
Galerie Fotografic
31/10-12/12/2011
Stříbrná 2
Praha 1
Galerie Fotografic
31/10-12/12/2011
Stříbrná 2
Praha 1