Další připomínku stého výročí vzniku Československa připravila Národní galerie ve Veletržním paláci v Praze. Výstava s názvem 1918-1938: První republika v osobitém členění mapuje uměleckou scénu mladého československého státu. V krátkém období 20 let se vyznačoval silnou kulturní orientací a v oblasti výtvarného umění dal vznik velkému množství galerií, uměleckých spolků a institucí. Návštěvník má na výstavě možnost nahlédnout do známých i méně známých výstavních síní a kulturních center v prvorepublikové Praze, jako např. Obecní dům a Umělecká beseda, Spolek výtvarných umělců Mánes nebo Topičův salon, připomenout si některé zásadní výstavy a evokovat si užitnou nebo knižní tvorbu. Současně je možné utvořit si obrázek o umělecké scéně v dalších významných kulturních centrech 1. republiky a na příkladu zajímavých zápůjček získat představu o dobovém vkusu a úrovni galerií v Brně, Zlíně, Bratislavě, Košicích nebo Užhorodu.
Národní galerie slaví 100 let Československa: Umění první republiky a ikony světového umění v nové expozici—The National Gallery celebrates 100 years of Czechoslovakia: The Art of the First Republic and the World Art Icons in the New Exposition, foto: Petr Šálek
Těžiště expozice tvoří obrazy a plastiky ze stálé sbírky Národní galerie, se kterou však autoři zacházejí netradičně. Topografické pojetí staví jednotlivá umělecká díla do nových souvislostí a poskytuje lepší obraz o pestrosti a rozporuplnosti doby. Výstava nerozděluje české a zahraniční tvůrce. Na výstavě jsou zastoupena díla předních domácích umělců , jako např. Václav Špála, Josef Šíma, Otto Gutfreund, Jindřich Štyrský nebo Toyen, ale také tvorba ikon světového umění ze slavné francouzské sbírky umění 19. a 20. století. Tento poklad se do Národní galerie dostal díky velkorysému nákupu, který proběhl pod záštitou prezidenta Masaryka. Kolekce uměleckých děl, kterou v roce 1923 vybrala komise pod vedením Vincence Kramáře, obsahovala celkem 150 prací. Součástí výstavy První republika je proto také výběr z této cenné akvizice, která staví sbírku Národní galerie v evropském srovnání na přední místo. Plátna velikánů světového malířství, jako Claude Monet, Pablo Picasso, Vincent van Gogh, Paul Gauguin nebo Georges Braque, která zakoupil stát, mají dnes nedozírnou hodnotu a patří právem k rodinnému stříbru celého národa. Prohlídka této části expozice nutně vyvolá otázku o tom, jak vypadá akviziční strategie našeho státu dnes a zda se podobně úspěšné kroky opakují i v současné době.
Nová expozice na svém počátku skládá symbolický hold prvnímu prezidentovi T.G.Masarykovi jako zakladateli čs. republiky a osobnosti, která velkou měrou ovlivnila charakter prvního státu Čechů a Slováků a také žebříček hodnot, ve kterém kultura zaujímala jednu z předních pozic. Při vší rozmanitosti výstavy překvapí, že 11 bust T.G.Masaryka od předních domácích sochařů, jako např. Karel Dvořák, Jan Štursa, Bohumil Kafka nebo Josef Mařatka, se od sebe příliš neliší. Expozici symbolicky uzavírají expresivní obrazy Josefa Čapka, Jana Zrzavého nebo Toyen reagující na přicházející nebezpečí 2. světové války, která s sebou přinesla i konec první republiky.
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek