Výstava Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com
Téma nové výstavy v centru DOX je dítě v současném českém umění. Expozice s názvem Nadějné vyhlídky je součástí tzv. pandemické trilogie a volně navazuje na předchozí projekt Vanitas. Stejná prostorová dispozice i architektonické řešení aktuální výstavy jasně svědčí o myšlenkovém propojení obou expozic. Obrazy, plastiky, fotografie a videa od celkem 40 tvůrců se však tentokrát místo smrtí a pomíjivostí zabývají tématikou počátku, zrození a raného dětství. Titul vyjadřující naději a očekávání, které obvykle s dětstvím spojujeme, trochu klame. Kurátor výstavy Otto M. Urban k tomu říká: „Není to výstava o idylickém dětství plném radosti. 40 různých přístupů a náhledů vytváří koláž, která dává někdy radostný a ironický, jindy vážný a melancholický obraz, který je obrazem nás samých než dětství, které si představujeme“.
Pro sledování Sférická prohlídky klikněte zde: Foto: PetrSalek.com
Na výstavě se setkávají renomovaní umělci starší a střední generace, jako například Jan Švankmajer, Jaroslav Róna nebo Jiří Petrbok, s mladými tvůrci, kteří jsou na umělecké scéně krátkou dobu, ale již stačili na sebe upozornit. Zajímavé je, že práce umělců z různých generací se výrazově mnoho neodlišují. Návštěvníky čeká velmi pestrá a dynamicky uspořádaná přehlídka, která není členěná podle autorů, takže některé z nich lze potkat i vícekrát.
Otto.M. Urban – kurátor výstavy Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com
Podle kurátora Otto M. Urbana žádné dílo nevzniklo speciálně pro tento projekt, některá jsou dokonce staršího data, a přesto jsou všechna námětově velmi současná. Například momentálně aktuální téma masek lze najít na plátně Branná výchova od Jakuba Janovského z roku 2017, jenže se jedná o masky plynové. Nebo dnes velmi diskutovaná problematika genové manipulace inspirovala Milana Knížáka již na začátku 90. let, kdy vytvářel své Mutanty. Podobně předpověděl budoucí vývoj i sochař David Černý, když svá ikonická Miminka už v roce 1999 vybavil namísto obličejů čárovými kódy. Co se z dítěte může stát v dospělosti, tematizuje Siegried Herz svými přemalovanými fotografiemi dětí z Osvětimi, které konfrontuje s dětskou podobiznou Adolfa Hitlera. Osud dětských migrantů velmi působivě symbolizuje instalace Kateřiny Šedé 0 až 3 měsíce s vyrovnanými plovacími vestami pro miminka. Dětský vzdor nádherně ztvárnil Krištof Kintera v kinetické plastice Revolution, Velké plátno Big Bang od Daniela Pešty s právě narozeným dítětem vztahujícím ruce k zářící hvězdě může symbolizovat zázrak zrození i očekávání, které příchod na svět vyvolává. Sdělení lze samozřejmě vykládat různě. Výstava v Doxu totiž žádný význam dílům nepodsouvá, ani je nevysvětluje. To ponechává výhradně na divákovi. K divácké účasti na výstavě vyzývá ateliér Jířího Raitermana a Lucie Laitlové, který pod heslem „Vystavte své dětství na ledničku“ dává každému možnost zanechat vzkaz se vzpomínkou na dětství v kuchyni vybaveném nábytkem v nadživotní velikosti, jak ho může vnímat malé dítě.
Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com
Podobně jako předchozí výstava Vanitas doprovázejí Nadějné vyhlídky citáty. Ovšem na místo citací ze Starého zákona, které doprovázely Vanitas, jsou to v případě aktuální výstavy autentické výroky dětských účastníků edukačních programů centra DOX. Jako například: „Slyšíme, ale nemluvíme. To mluví někdo v nás“ (Mikuláš 5 let), „Děti jsou schopný všeho. Protože jsou člověk.“ (Maxmilian 10 let), anebo „Začátek je příprava na konec „(Oliver 7 let).
Výstavu Nadějné vyhlídky je možné navštívit v centru DOX do 24. dubna 2022.
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek
Summary
The theme of the new exhibition at the DOX Center is Child in contemporary Czech art. The exhibition entitled Great Expectations is part of the so-called pandemic trilogy and is a free continuation of the previous Vanitas project. The same space and architecture of the current exhibition clearly testify to the spiritual connection of the two exhibitions. However instead of death and vanity, paintings, sculptures, photographs and videos created by 40 artists, this time deal with beginning, birth and early childhood. The title indicating hope and expectations that we usually associate with childhood is a bit misleading. The curator of the exhibition, Otto M. Urban, says: ´The show is not about an idyllic childhood full of joy. The 40 different approaches and insights create a collage that sometimes gives a joyful and ironic, sometimes serious and melancholic picture, which is a reflection of ourselves rather than the childhood we like to remember.´
The exhibition Great Expectations at the Centre of the Contemporary Art DOX can be seen until April 25, 2022.