Křest knihy Cvičení FAMU – 50 let Katedry fotografie FAMU

Na závěr výstavy Cvičení z archivu, uspořadané k 50.výročí Katedry fotografie FAMU byl v prostorách pražské Galerie HYB4 slavnostně pokřtěn výstavní katalog. Objemnou publikaci s titulem Cvičení FAMU vydalo Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Symbolický akt proběhl stylově vývojkou a ustalovačem z rukou autorů výstavy i publikace Martina Steckera a Jana Havla. Zúčastnil se i autor úvodního slova publicista a teoretik fotografické a multimediální tvorby Pavel Turek. 

Kniha byla pokřtěna vývojkou a ustalovačem:

Přítomní bývalí absolventi a příznivci katedry fotografie si pak mohli naposledy projít již uzavřenou expozici (prohlídka zde)
a zakoupit knihu CVIČENÍ FAMU, která bude k mání v nakladatelství KOSMAS.

Pavel Turek ve svém textu připomíná osobnost Jána Šmoka (1921-1997), který inicioval vznik samostatné Katedry fotografie a svým pedagogickým působením zde významně přispěl k uznání fotografie jako samostatného výtvarného oboru u nás. 

Uvádíme jeho desatero pro studenty k úspěšnému zvládnutí studia.
Pod jeho přísným ale inspirativním pedagogickým vedením uzrálo mnoho dnešních mistrů výtvarné fotografie.

 

Ján Šmok – Desatero úspěšného posluchače:

Posluchači oboru „Umělecká fotografie“ se dělí na úspěšné a neúspěšné. Neúspěch je někdy zaviněn nedostatkem talentu (to jsou výjimky), vesměs je jeho příčinou neschopnost studium organizačně zvládnout. Přechod do prvního ročníku tvoří zejména pro absolventy neodborných škol velký psychický zlom. Od nahodilé fotografické práce, o které by se dalo u běžného amatéra hovořit spíše jako o fotografickém paběrkování, se má přejít k realizaci zadaných úkolů ve smluvních termínech. Navíc jsou zde různé formální požadavky na úpravu prací, jejich popis apod., na které posluchač ze své dřívější praxe také nebyl zvyklý. U posluchačů mimopražských k tomu přistupuje ještě rozdíl mezi dosavadním způsobem života pod křídly rodiny a životem v koleji (otázka komory, klidu ke studiu, tzv. „svodů velkoměsta“ apod.). Tedy celá řada faktorů, které činí ze vstupu do studia velmi obtížné období. Navíc studium samo je svou závislostí na materiálech, přístrojích, počasí, modelech atp. mimořádně komplikované a náročné. Při sledování chování a postupu úspěšných a neúspěšných posluchačů jsme zjistili tyto hlavní rozdíly:

1/ Pro postup posluchače, sportovce, občana atp. jsou ve všech oblastech stanovena určitá „pravidla hry“ (zákony, předpisy, doslova pravidla hry apod.). Úspěšný posluchač se s těmito pravidly pečlivě seznámí a pečlivě sleduje i jejich eventuální změny během školního roku. Tím si umožní využívání výhod, které pravidla poskytují, a snadno se vyhne jejich trestním sankcím. Neúspěšný posluchač se stále dopouští banálních přestupků z neznalosti předpisů. Přestupky se kumulují, až dojde ke katastrofě.

2/ Úspěšný posluchač dosahuje velmi snadno úspěchu jen tím, že myslí dopředu. Když se v druhém ročníku cvičení Krajina, uvědomí si existenci tohoto cvičení vždy, když je v krajině (tj. i v prvním ročníku), ne jen v době vymezené na „Krajinu“. Až přijde čas „Krajiny“, má vlastně cvičení hotové, aniž by se musel nějak speciálně namáhat. Totéž se týká promýšlení témat cvičení (knih) i seminárních prací a práce na výstavních souborech (ve třetím ročníku je barevný). Žádný pedagog se neurazí ani vás nevyhodí, když s ním budete konzultovat dávno před tím, než cvičení začíná. Máte možnost si prohlédnout i starší cvičení z archivu.

3/ Úspěšný posluchač se vyznačuje tím, že si dovede plán FFT, kde se cvičení časově překrývají, rozpracovat individuálně tak, že vždy pracuje soustředěně Jen na jednom cvičení, současně si však ve volných chvílích další cvičení obsahově a organizačně připravuje.

4/ Pokud je na práci na cvičení stanovena doba např. od týdne 12. do týdne 27., vidíme úspěšného posluchače v největší činnosti kolem týdne 20., kdy s cvičením již prakticky končí. V této době neúspěšný posluchač s prací s prací ještě nezačal, takže k termínu 27 nemůže být hotov.

5/ Největším přítelem úspěšného posluchače je diář a jednou týdně soustředěná půlhodinová úvaha nad plánem PFT a PVZ, rozvedená samozřejmě do diáře. Přitom do svého časového rozvrhu nezařazuje jen cvičení, ale i teoretické studium, přípravu na zkoušky a pod. Neúspěšný posluchač nemá o ničem přehled, takže na něj nakonec všechno doslovu spadne: v době, kdy má studovat ke zkoušce, by měl dokončovat práce atp. Neúspěšný posluchač také zásadně nestuduje a nečte. Proti tomu úspěšný posluchač průběžně čte povinnou literaturu, a pokud jsou k předmětu skripta přečte si je orientačně před začátkem předmětu.

6/ Úspěšný posluchač sleduje % své prezence v předmětech s povinnou prezencí a nenechá dojít k stanovení náhradní seminární práce Za určitých okolností i to však může být výhodné: tedy rozdělovat čas uváženě ne nahodile.

7/ Úspěšný posluchač využívá nepovinných konzultací zejména v začátku č:1su určeného plánem na cvičení. Tehdy má pedagog víc volno a konzultace jsou efektivnější, protože posluchač má dost času k tomu, aby na pokyny reagoval (zejména u prací, kde je předepsána konzultace grafické úpravy). Neúspěšný posluchač nekonzultuje, staví pedagoga před hotové cvičení a nemá již čas reagovat na námitky!

8/ Úspěšný posluchač plně respektuje požadavky na formální úpravu cvičení, snadno se tak vyhne nepříjemnému postihu: Totéž se vztahuje na banality, jako je dodržení služby, prezence na povinných akcích, včasné vracení přístrojů apod.

9/ Úspěšný posluchač víc myslí v přípravě ne při vlastní práci, která zahrnuje řadu postupů rutinních. Pokud si vybere nějaké téma (prostředí, problém apod.), přihlásí je až po pečlivém zjištění konkrétních podmínek jeho realizace. Neúspěšný posluchač přihlásí téma, jak ho napadne, pozdě na něm začne pracovat, ve chvíli, kdy má práci již odevzdávat, zjistí, že téma vlastně není realizovatelné. Vztahuje se to zejména na práce velkého rozměru, jako jsou knihy apod. zejména potom práce diplomního souboru. Souvisí s tím také důkladné prostudování návodu ke cvičení a ujasnění cíle cvičení prohlídkou starších prací a následující konzultací.

10/ Úspěšný posluchač se posléze vyznačuje tím, že dobrým rozplánováním n vysokou efektivitou své práce dost času na bohatý soukromý život; sledování výstav, divadla, filmu, literatury a pod. Nesleduje jen výstavy či literaturu fotografickou, ale i výtvarné umění a umění vůbec. Také navazování osobních kontaktů neomezuje jen na oblast fotografie, orientuje se na široké kulturní souvislosti.  To vše je samo-zřejmě možné jen při dostatku volného času a ten nelze získat jinak než dokonalou organizací studia.
Pokuste se hned na začátku prvního ročníku toto desatero dodržovat, budete sami překvapeni, jak vám to na FAMU krásně půjde!

 

Desatero úspěšného posluchače tedy zní:

1. Znát, dodržovat a využívat pravidla hry.
2. Myslet daleko dopředu, sbírat fotografie k příštím cvičení.
3. V dané chvíli pracovat jen na jednom cvičení a současně další připravovat.
4. Největší výkon vyvíjet na počátku (roku, cvičení apod.).
5. Naučit se pracovat s diářem a plány PVZ a PFT.
6. Uvážlivě nakládat s povinnou prezencí.
7. Využívat nepovinné konzultace, nepředkládat práce nekonzultované.
8. Dodržovat závazné vzory a sledovat eventuální změny v nich.
9. Promýšlet předem obsahovou i realizační stránku každé práce.
10. Neomezovat se jen na fotografii, hledat široké kulturní i osobní kontakty.

Text Jána Šmoka z 80. let 20. století

---