13.srpna 2009 ředitel Národního muzea Michal Lukeš poprvé představil novinářům na tiskové konferenci další budovu Národního muzea, kterou převzalo letos v červnu po přestěhování Rádia Svobodná Evropa do nového sídla.
Je to jistě šťastná volba, protože objekt se nachází v těsném sousedství hlavní budovy, takže obě stavby budou moci být propojeny podzemním tunelem a vznikne tak větší prostor pro sbírky, který po dobu rekonstrukce staré budovy v letech 2011 – 12 dočasně dokonce historickou budovu zastoupí.
Je to jistě šťastná volba, protože objekt se nachází v těsném sousedství hlavní budovy, takže obě stavby budou moci být propojeny podzemním tunelem a vznikne tak větší prostor pro sbírky, který po dobu rekonstrukce staré budovy v letech 2011 – 12 dočasně dokonce historickou budovu zastoupí.
Jen málokterá stavba v Praze symbolizuje lépe novodobou historii československého (a od roku 1992 českého) státu jako sídlo bývalého Federálního shromáždění. Původní modernistická stavba z roku 1938 , kterou vytvořil Kotěrův žák Jaroslav Rössler, sloužila svému původnímu účelu jako Pražská burza pro zboží a cenné papíry jen velmi krátce. Za okupace byla využívána nejprve jako sklad a později jako lazaret. Po válce zde nejprve sídlil Parlament a po realizaci přístavby pod vedením architekta Karla Pragera, kdy původní budovu Burzy zakryla nová vnější konstrukce, nesená na čtyřech sloupech, zde zasedalo Federální shromáždění. Především kvůli unikátnímu řešení přístavby byl objekt prohlášen za kulturní památku ČR. V areál je umístěna celá řada uměleckých děl, především plastik a gobelínů. Zajímavý je původní mobiliář předsedy parlamentu nebo i sparťanský nehostinná pracovna komunistického prezidenta Husáka. Od roku 1995 až do letošního roku odtud vysílalo Rádio Svobodná Evropa. Jak za dob Federálního shromáždění tak především během éry Svobodné Evropy byl objekt pro veřejnost nepřístupný a podobal se spíš nedobytné pevnosti.
Od tohoto týdne se situace obrací a zájemci mají jedinečnou možnost prohlédnout si celý objekt a při komentovaných prohlídkách uvidět místa, kudy doslova procházely dějiny. Došlo zde k významným legislativním změnám, jako např. vypuštění ústavního zákona o vedoucí úloze komunistické strany nebo o rozpadu Československa, promluvili zde významní světoví státníci jako např. Michael Gorbačov nebo Margaret Thatcherová.
Budova umožňuje také neobvyklý pohled nejen na blízké Národní muzeum a Václavské náměstí, ale i na rozsáhlé panorama Prahy. Od září zde bude otevřena první výstava věnovaná zlatému Košickému pokladu a další výstavy mají následovat.
Zbývá jen věřit, že dnešní změna účelu této historií tolikrát zmanipulované stavby je poslední a trvalá a že žádný politický ani ekonomický zvrat její novou kulturní úlohou neotřese.
Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek