Jiří Stach, výstava fotografií, Praha, Galerie Mansarda, Purkyňova 4, Praha 1
Po okouzlení procesem vyvolávání prvních snímků ve spíži vinohradského bytu, studoval Jiří Stach na SPŠG (1958-62). Pak po různých životních peripetiích absolvoval FAMU, katedru výtvarné fotografie. Je talentem, který dlouho promýšlí a připravuje svoje neobvykle působivé fotografie. Opírá při tom o hlubokou znalost fotografických technik s vynikající znalostí všeobecně kulturního prostředí. Jeho práce je známa v okruhu odborné veřejnosti, nikdy neusiloval o popularitu za každou cenu. Nejlepším důkazem Stachových kvalit je vyrovnaná úroveň jeho prací již od 60 tých let . Od prvních fotomontáží a více expozic přes objevné využití dirkové komory až po současné, nové vidění světa, přes reálné detaily, nahlížené ovšem v překvapivých souvislostech. Nemalou složku jeho tvorby v posledních letech začaly tvořit i kreslené prvky, sloužící původně jen jako poznámky. Text: Vladimír Simer, 16. 11. 2006
pod čarou
Výstava, která mě donutila k zamyšlení, zda fotografie opravdu zachycuje to, co bylo pěvodně konkrétním a hmatatelným předmětem. Zde je totiž zobrazen zcela originální až lehce mystický svět. Fotografie jakéhosi živočicha. Při pozornějším pohledu ale začnou vystupovat netušené detaily. Několik kostřiček, nebo jejich částí, kousky rostlin,nějaká tkanina, nebo je to peří? Vše je dokonale propojené, lze rozeznat náznak ležící postavy, ale možná je to jen závan kouře, který tento dojem vyvolal.
Ovoce a zelenina si žijí svým vlastním, nám až do této doby utajeným životem, plným pohybů, dotyků a vášní.
A pak fotografie ze šuplíků – naprostá nádhera, kresbičky, staré fotografie (nebo jsou zcela nové?), technické výkresy jakýchsi kompozic, všechno tvoří jeden velký obraz. Atmosféra tak věrná, že málem hledáte ten stůl, kde byly poklady uschovány. A nebo tady další… ale možná bude lépe, když si na výstavu zajdete sami.
Text: Helena Řeřábková