Kurátor Jan Mlčoch a paní Helzlová, příbuzná pení Kolářové
Uměleckoprůmyslové museum v Praze věnuje svou již 70. výstavu v Galerii Josefa Sudka fotografické tvorbě Běly Kolářové (1923 – 2010). Veřejnosti méně známá manželka slavného básníka a výtvarníka Jiřího Koláře je zde prezentována jako svébytná a velmi progresivní autorka, jejíž dílo se dočkalo pozornosti veřejnosti teprve po její účasti na prestižní přehlídce soudobého umění Documenta v Kasselu v roce 2007.
Kurátor výstavy Jan Mlčoch zvolil pro intimní výstavní prostory bývalého bytu Josefa Sudka na Malé Straně ukázky z rané fotografické tvorby Běly Kolářové, ke kterým patří např. dokumentární snímky z pražské periférie nebo dětských her. Začátkem 60. let se Kolářová pod vlivem citátu, že „Celý svět je ofotografován“, rozhodla opustit klasickou fotografii a věnovala se experimentální tvorbě. Tvořila série „umělých negativů“ s drobnými, naprosto banálními předměty ze ženského světa jako např. útržky papíru, pramínky vlasů nebo kuchyňské zbytky, které pokládala na transparentní podklad a zvětšovala na fotografický papír. Velmi esteticky a graficky působí její luminogramy – kresby světlem, které vytvářela pomocí pohyblivého světelného paprsku. Ukázkou tzv. derealizovaných portrétů, kterými Běla Kolářová manipulovala portréty známých umělců pomocí nejrůznějších rastrů, je na výstavě portrét Mikuláše Medka.
Účast Běly Kolářově na výstavě „Někde něco“ ve Špálově galerii v Praze koncem 60. let připomíná obdoba její instalace ze 7 bochníků chleba, kterou pod názvem „Sloup náš vezdejší“ parodovala v té době módní sloupové plastiky Constantina Brancusiho.
„Sloup náš vezdejší“
Výstava Experimenty je nejen příležitostí představit významné ukázky z fotografií Běly Kolářové, které získalo Uměleckoprůmyslové museum do svých sbírek v roce 1997, ale také posílit povědomí o tom, že se jedná o výjimečnou tvůrkyni, která ještě stále zůstává ve stínu svého manžela a jejíž dílo dosud není patřičně doceněno.
Výstava v Galerii Josefa Sudka potrvá do 10.6.2018
Text: Soňa Šálková,
Fotografie: Petr Šálek