Galerie Rudolfinum volně navazuje na svůj loňský projekt Domestic Arenas a prezentuje další, velmi specifickou „domácí arénu“ z dílny amerického režiséra, kameramana a mnohostranného umělce Arthura Jafy. Již dlouhý a nezvyklý název výstavy, který je navíc uváděn v anglickém originálu A Series of Utterly Improbable, Yet Extraordinary Renditions (v překladu Cyklus absolutně nepravděpodobných, ale mimořádných setkání) naznačuje, že se nejedná o divácky lehce stravitelný projekt. Kdo se však rozhodne rozšířit si obzory o svébytný pohled velmi uznávaného umělce, který usiluje o to zachytit a zprostředkovat specifickou „černou“ vizualitu afroamerického obyvatelstva, ten nebude zklamán.
Arthur Jafa (1960) pochází z amerického jihu a složité dědictví a svébytnost černošské identity jsou témata, která ho provázejí již od dětství. V letech 1990-2007 nasbíral tisíce obrázků z nejrůznějších zdrojů a vytvářel z nich obrazové archivy afroamerické kultury. Faksimilie takových obrazových knih jsou na výstavě volně k nahlédnutí. Jeho videa jsou výsledkem dlouholetého sběru a komponování nesouvisejících obrazů a dějů, které spojuje do zdánlivě nahodile vzniklých celků, čímž jim dodává dynamiku a vytváří nový kontext. Jafův pohled se nesnaží stavět černošskou kulturu na úroveň té bílé. Právě naopak, Afroameričan Jafa hledá rozdíly a vyzdvihuje osobité rysy, které jsou vlastní jen jeho etniku. Především je to černošská hudba, která je podle něj v lidech zakódována přímo v nervovém systému. Ve svých videích Jafa pracuje s nepravidelnou rychlostí kamery na bázi tzv. černošské vizuální intonace (Black Visual Intonation = BVI), která vychází ze specifické vokální intonace řeči a hudby s charakteristickou vibrací. Výstava je autorskou instalací vycházející z expozice v londýnských Serpentine Galleries z roku 2017. Součástí výstavy jsou čtyři autorova videa, která jsou promítána v nepřetržitých smyčkách. Slavné video Love Is The Message, The Message Is Death (Láska je poselství, poselství je smrt), které je složeno ze záběrů z nejrůznějších zdrojů, zařadil autor speciálně pro pražskou výstavu. V rychlém sledu se v něm střídají známé i neznámé postavy afroamerické komunity: Michael Jackson, Malcolm X, Ella Fitzgerald, Angela Davis, Louis Armstrong nebo James Brown vedle anonymních demonstrantů, tanečnic, kovbojů, nevěst nebo obětí povodní. Vše sestříhané na hudbu hip-hop gospelové skladby Ultralight Beam od Kanye Westa.
Velké archivní fotografie zachycující krutosti a nespravedlnosti na černošském obyvatelstvu nebo černé provedení federální vlajky, která je v USA symbolem rasové segregace, připomínají pohnutou historii, která stále rezonuje v duších i srdcích Afroameričanů. Výstavu je doplněna o práce dvou autorovi blízkých umělkyň: fotografky Ming Smith a socioložky a výtvarnice Fridy Orupabo. Jsou zde rovněž prezentována videa z YouTube kanálu Missylanyus jako odkaz na širokou škálu zdrojů a jejich využití pro vlastní Jaffovu tvorbu.Výstava v Galerii Rudolfinum a rovněž nová podoba Artparku reflektující výstavu jsou veřejnosti přístupné zdarma do 31.března 2019.
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek