Poprvé jsem navštívil tento kraj někdy kolem roku 2000 s kamarádkou Danielou. Užívali jsme tamní slunce, kreslili krásnou krajinu červené hlíny a zelených borovic, spřátelili se se skupinkou podobně starých lidí z Aix. Bydleli jsme v malém domečku pro horolezce pod horou st. Victoire a jezdili stopem poznávat kraj v okolí. Po jednom návratu z několikadenního výletu jsme nenašli naše batohy, v kterých jsme měli nějaké zásoby a oblečení a které jsme nechali v otevřeném domečku,určeným pro horlezce. Poprosili jsme paní z blízké vesnice, aby nám pomohla batohy najít. Vzala auto a odvezla nás na hasičskou stanici do Aix. Místní kraj před několika lety postihl velký požár a člověk by očekával velkou ostražitost hasičů, ale na stanici byli všichni přiopilí, s paní vesele asi hodinu žertovali a nakonec nás poslali na Gendarmerii na opačné straně pohoří st. Victoire. Tam sice naše bagáž byla, ale četníci sežrali všechno naše jídlo. Ještě jsme dostali vynadáno, protože udělali s vrtulníkem pátrací akci – obávali se, že naše batohy patří nějakým ztraceným horolezcům. Tak jsme se sbalili a jeli poznávat další kouty Provence.
