Nová synagoga v Liberci symbolizuje smíření

Naše země má to štěstí, že si zachovala nesmírné množství architektonických památek,  přestože leží v samém centru Evropy, kde se v průběhu času odehrávaly různé mocenské boje a střety. Bohužel to někdy svádí i k tomu, že necítíme potřebu přispět také něčím důstojným ze současnosti. Stavebnictví sice momentálně prožívá velký boom, ale soustředí se hlavně na satelitní sídliště s konzumní, v lepším případě málo nápaditou architekturou. Vznikají ohyzdná nákupní centra podobající se jedno druhému a jen velmi zřídka vznikne stavba, která zaujme nevšedním a účelným řešením, které odpovídá době a zároveň obstojí i v historickém srovnání.

Nová synagoga v Liberci na (equirektangularním) sférickém snímku  k vidění zde, foto: Petr Šálek

Jednou z takových staveb je unikátní Nová synagoga v Liberci. Stojí na místě původní staré synagogy postavené v roce 1889 v novorenesančním stylu podle návrhu vídeňského architekta Karla Königa. Majestátní budova s vysokou věží stála na velmi prestižním místě blízko hlavního náměstí a sloužila tehdejší početné židovské komunitě. Bohužel byla tato synagoga zničena v roce 1938, kdy ji liberečtí nacisté vypálili během tzv. Křišťálové noci.

Místo, kde původní synagoga stála, zůstalo potom dlouho prázdné a sloužilo jako parkoviště. Teprve v roce 2000 toto místo dostalo opět důstojnou stavbu. Vyrostla na něm budova Krajské vědecké knihovny, jejíž součástí se stala i Nová synagoga. Architektem celé budovy je Radim Kousal z renomovaného libereckého architektonického ateliéru SIAL. Nová synagoga je podstatně menší, než byla její předchůdkyně, menší je totiž i počet členů současné liberecké židovské komunity. Ale architektonické řešení a symbolika, kterou Nová synagoga vyjadřuje, ji řadí k nejvýznamnějším soudobým stavbám, které u nás po sametové revoluci vznikly. Patří dokonce k nejmodernějším a nejnovějším synagogám střední Evropy.

Budova obložená šedými kamennými deskami záměrně kontrastuje s prosklenou fasádou knihovny. Teprve při vstupu si návštěvník uvědomí její trojúhelníkový půdorys. Ten odkazuje na Davidovu hvězdu a má také symbolizovat tři kultury, které se v regionu setkávají – česká, německá a židovská. Ze vstupní haly se schází chodbou vedoucí po obvodu trojúhelníku dolů nejprve do podlaží, kde se nachází modlitebna. Na stěnách chodby jsou obrazy a dokumenty, odkazující na historii židovství v Liberci. V podlaží pod modlitebnou leží trojúhelníková společenská místnost pro výuku a setkávání. Dole v rohu jsou také umístěny kameny z původní Staré synagogy, které tvoří symbolickou „Zeď nářků“. Je tu i torzo původní liberecké tory poničené požárem.

V modlitebně sedávají muži i ženy společně jen na odlišných stranách místnosti. Interiér je světlý a v moderním stylu, přesto není možné nepocítit duchovnost a tradici, se kterou je místo spojeno. Na financování stavby se podílelo Německo. Proto je budova nazývána Stavba smíření.

Nejmodernější synagoga u nás je přístupná i těm, kteří nejsou židovského vyznání. Je to např. možné ve Dny evropského dědictví nebo ve speciální návštěvní dny dané vedením židovské obce.

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..