V lednu 2018 přichází do českých kin psychologické drama německo-tureckého režiséra Fatiha Akima „Odnikud“, které se dotýká velmi palčivých a aktuálních témat současnosti, jakými je terorismus, rasová nenávist nebo soužití odlišných etnik. Především však film nastiňuje obecné etické otázky viny a trestu, vyrovnání se se ztrátou nejbližších, hranic právního systému a osobní pomsty. Děj filmu se inspiroval skutečnými událostmi, které se odehrály před několika lety v Německu. Sérii atentátů pravicových extremistů na přistěhovalce policie dlouho přisuzovala sporům a vyrovnávání účtů uvnitř přistěhovaleckých etnik. Než byli vypátráni skuteční viníci, došlo k dalším zbytečným ztrátám na životech a soudní proces po letech stále není zcela uzavřen.
Režisér a spoluautor scénáře filmu Fatih Akim, známý u nás svým úspěšným filmem „Proti zdi“ z roku 2004, projevil šťastnou ruku při volbě představitelky hlavní role, kterou svěřil holywoodské hvězdě německého původu Dianě Kruger. Její Katja přijde při bombovém atentátu o kurdského manžela a společného malého syna. Přestože všechny indicie ukazují na pravicově-extremistický atentát, policie ani justice nedokážou viníky potrestat. Katju ztráta nejbližších a zklamání z nezdařeného soudního procesu zcela ochromí a jedinou motivací se pro ni stane pomsta. Ze šťastné a vyrovnané ženy se stává osamělá a zoufalá troska, pro kterou návrat do normálního života již není možný. Diana Kruger je ve své první německy mluvené roli naprosto přesvědčivá a věrohodná a právem získala na letošním filmovém festivalu v Cannes cenu za nejlepší ženský herecký výkon.
Velmi působivé jsou scény ze soudní síně a slovní výměny mezi obhájcem obžalované manželské dvojice atentátníků a právníkem obětí. Závěrečná část filmu, odehrávající se v Řecku, uzavírá drama v opravdovém thrillerovém duchu.
Film, který měl úspěch na letošním filmovém karlovarském festivalu, nedávno obdržel nominaci na Zlatý Globus za nejlepší zahraniční film a má šanci získat i oscarovou sošku za nejlepší neanglicky mluvený film
Otázky osudů pozůstalých po obětech násilných činů a práva vzít spravedlnost do vlastních rukou zůstávají po zhlédnutí filmu nevyřešené, ale nutí k zamyšlení. Česká společnost se dnes nachází v odlišné situaci než ta německá, kde je soužití různých etnik zcela běžné, i když ne vždy harmonické. O to větší mohou být naše předsudky a předpojatost, a ty ještě nikdy nebyly dobrou cestou k řešení.
Text: Soňa Šálková