Úvodní etapa v historii dnešní Moravské gobelínové manufaktury (MGM) ve Valašském Meziříčí patří období konce 19. století, kdy umělec Rudolf Schlattauer realizoval svou myšlenku na založení gobelínové dílny. Schlattauer, který absolvoval malířské školení na vídeňské Akademii a umělecké zkušenosti sbíral na studijních pobytech v dalších evropských městech, strávil jisté období ve Skandinávii. Zde se seznámil s místní technikou výroby tkaných nástěnných koberců. Tento severský pobyt bývá často označován za významný hybný moment v dalším Schlattauerově konání. Po svém návratu v roce 1898 začíná s tkaním gobelínů v obci Zašová, nedaleko Valašského Meziříčí. Přínosem pro fungování gobelínové dílny v tomto 
regionu měla být místní řemeslná textilní tradice a proto i vhodná pracovní síla. První roky činnosti dílny nebyly, především po stránce ekonomické, zcela úspěšné. Vleklé problémy s odbytem výrobků vedly k žádosti o oficiální podporu, která vyvrcholila převzetím dílny Moravským zemským výborem a transformací na Jubilejní zemskou gobelínovou a kobercovou školu se sídlem ve Valašském Meziříčí.
Po stránce umělecké je počáteční období spojeno s návrhy ředitele Schlattauera – tapiserie, paravány i nábytkové tkaniny se odvolávají na secesní motiviku, cítění tvaru i dekorativní účinek.
Významná byla také spolupráce se Schlattauerovým spolužákem z vídeňské Akademie, 
Hanušem Schwaigerem, jehož předlohy byly ve Valašském Meziříčí realizovány a později též s oblibou variovány. Závěsný tkaný obraz, stejně jako druhý výrobní artikl gobelínky – ručně vázané koberce, oboje pojato jako možný stylotvorný prvek utváření interiéru, vyzývaly ke spolupráci s architekty. Konkrétně lze uvést Dušana Jurkoviče nebo Jana Kotěru a početnou skupinu jeho žáků, z nichž mnozí po pražském studiu působili na škole
pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí.
Období Schlattauerova nástupce ve funkci ředitele, Jaro Kučery, charakterizuje formálně příklon k dekorativnímu pojetí stylu art deco, námětově pak především figurální témata se vztahem k mladé republice – práci a životu v ní. Spolupráce s výtvarnými umělci a přepis malířských děl do textilního média pokračuje, vytkávají se tapiserie podle návrhů Václava Špály, Františka Süssera a mnoha dalších. Pro následující třicátá léta jsou typické minimální výrazové prostředky funkcionalistických návrhů na koberce. V období druhé světové války došlo do jisté míry ke stagnaci umělecké produkce způsobené mimo jiné nedostatkem kvalitního materiálu pro výrobu tapiserií.
V roce 1946 se změnilo vedení gobelínových dílen, byl rozšířen jejich repertoár o restaurování historických gobelínů a výrobu ručně tkaných koberců. Následující rok přinesl spolupráci se zahraničím, konkrétně tradiční francouzskou gobelínovou dílnou v Aubussonu. Do padesátých let spadá realizace tapiserie podle návrhu Pravoslava Kotíka pro Trienále v Miláně či Ludmily Kybalové pro Expo ’58 v Bruselu.
V dalším desetiletí gobelínka spolupracuje s textilním výtvarníkem Antonínem Kybalem a početnou skupinou jeho studentů. Z Kybalova ateliéru na pražské Uměleckoprůmyslové škole vyšel také dnešní ředitel MGM Jan T. Strýček, který ve vedení manufaktury reprezentuje její novodobou historii od počátku devadesátých let. Strýček kromě vlastní tvorby, na výstavě zastoupené nejnovějšími cykly Slova a Tráva, inicioval projekt Actual Textile Art, který tvůrčím způsobem obnovil tradici spolupráce dílny se současnými umělci. Osloveno bylo množství výtvarných umělců, představitelů nejrůznějších vyjadřovacích prostředků, jejichž osobitý jazyk byl přepsán do tapiserie.
Součástí výstavy je aktivní program. Komentované prohlídky výstavy se uskuteční ve dnech 8. 7., 12. 8. a 16. 9. v 17 hodin, přednášky ve dnech 26. 8. a 9. 9. v 17 hodin v prostorách Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
Záštitu nad výstavou převzal hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.
Koncepce výstavy) Jan T. Strýček, Moravská gobelínová manufaktura
Komisař výstavy) Markéta Janatová, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Architektonické řešení) Dušan Seidl, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Grafický design) Jana Vahalíková
Aktivní program a programy pro školy) Vladimíra Sehnalíková, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Majitelé exponátů)
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Moravská gobelínová manufaktura, Valašské Meziříčí
Parlament ČR
Moravská galerie v Brně
Národní divadlo Brno
Městské divadlo Zlín
Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně
Zemský archiv v Opavě
Komerční banka Praha 1
Vydavatelé publikace)
Moravská gobelínová manufaktura
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Pořadatelé)
Moravská gobelínová manufaktura
Uměleckoprůmyslové museum v Praze