Kdo byli tajemní Keltové, kteří přibližně v 8. století př. n. l. postupně začali osídlovat rozsáhlé území Evropy na sever od Alp včetně naší republiky? Byli to barbaři a neohrožení válečníci nebo obratní řemeslníci a zemědělci? Jak vypadali, jak fungovalo jejich společenství a jaké stopy po sobě u nás zanechali? Odpovědi na všechny tyto otázky dává aktuální výstava v Nové budově Národního muzea, stručně nazvaná Keltové.
Výstava obsahuje několik stovek unikátních exponátů z archeologických sbírek Národního muzea a dalších asi 30 institucí, přičemž některé z nich veřejnost může vidět poprvé. Expozice, která má široký chronologický záběr, přináší fragmenty originálních předmětů, tak jak je našli archeologové, a současně i repliky některých z nich, které ukazují jejich původní podobu. Výpravné rekonstrukce umožňují návštěvníkům představit si, jak vypadal vnitřek keltského obydlí nebo výroba jejich keramiky. Výstava má dvě základní části: část duchovní spojenou zejména s pohřební kulturou této civilizace a část materiální kultury, která je spojená s každodenním životem.
Národní muzeum, výstava Keltové, 2018 Foto: PetrSalek.com #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA
V období starší doby železné se keltské kmeny usadili v blízkosti solných dolů u Hallstadtu na území dnešního Rakouska a odtud se rozšířily i na naše území. Pro tuto halštatskou kulturu jsou typické keramické nádoby a bronzové šperky s osobitým geometrickým vzorem, které jsou na výstavě bohatě zastoupeny. Nejzajímavější exponáty z tohoto období jsou dva keltské hroby s bohatou výbavou, která měla příslušníkům tehdejší elity zajistit nerušený život po smrti, ke kterému kromě zbraní a obětních nádob patřily i koňské postroje a vozy. V pozdější, tzv. laténském období okolo 5.stol. př. n. l. se umělecký projev Keltů pod středomořským vlivem mění a soustředí se na zvířecí a rostlinné motivy. O duchovním životě Keltů svědčí několik obětních pokladů (depotů) cenných mincí nebo bronzových spon, které byly na našem území nalezeny. Na výstavě nechybí ani náš nejznámější exponát keltského umění – opuková hlava druida z Mšeckých Žehrovic.
Národní muzeum,výstava Keltové, 2018 Foto:PetrSalek.com #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA
Moderní vědecké metody pak umožnily rekonstruovat z kosterních nálezů přibližnou podobu keltského muže, který se téměř neliší od dnešního člověka. Výstava musí každého přesvědčit o tom, že Keltové byli velmi schopní a inteligentní lidé, kteří uměli přejímat pokročilejší podněty z antického světa, a přetvářet je do vlastní podoby. Byli to velmi zruční řemeslníci a obchodníci, uměli chovat dobytek a obdělávat půdu. Postupně zakládali rozsáhlá hradiště a specializovali se na určité druhy výroby a obchodu. Např. hradiště Závist na strategickém místě nad soutokem Vltavy a Berounky patří k těm nejvýznamnějším u nás. Procházku po této lokalitě v její pravděpodobné podobě umožňuje návštěvníkům obrazová rekonstrukce na dotykové obrazovce.
Výstava, která je určena jak zasvěcenému tak laickému publiku, jasně dokládá, že Keltové zanechali na našem území zásadní stopy a bezesporu významně ovlivnili náš kulturní a společenský vývoj.
Národní muzeum, výstava Keltové, 2018, Foto: PetrSalek.com #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA
Výstavu v Nové budově Národního muzea je možné shlédnout do 24.2.2019.
Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek
