Téma knihy, její vzhled a celkové pojetí bylo do velké míry ovlivněno čtenáři předchozí publikace (pozn.: Euregio Silva Nortica; vydáno 2003; kniha získala ocenění Fotografická publikace roku). Projevili veliký zájem o kamenné útvary, přáli si tato místa objevovat a navštěvovat. Proto je také kniha provázena interaktivním CD, kde je možné najít umístění „soch přírody“ na mapách. Úvodní slovo napsal hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník, autorem textu je PhDr. Luděk Jirásko, CSc. Všechny texty jsou v jazyce českém, německém a anglickém. Kniha byla vydána ve spolupráci s brněnským nakladatelstvím Zoner Press.
ARTmagazin.eu: „Jaké hodnoty při své tvorbě vyznáváte?“
Jiří Tiller:„SCULPTURAE NATURAE“ neboli Sochy přírody
Jiří Tiller: Jsem vyznavačem půvabu neužitečného – bez přívlastků…
Sochy přírody, tak jak jsou v publikaci zobrazeny, tedy z mého hlediska, vyjadřují hlavně její estetické hodnoty. Já znám samozřejmě mnoho knih od kolegů, kteří se zabývají esoterickými hodnotami těchto přírodních krás, nicméně mně stačí, abych tak řekl, vnímat tyto kamenné útvary skrze jejich krásu. Avšak nejde pouze o samotné kamenné útvary, ale také o les, který je obklopuje. Fotím často v těžko přístupných oblastech, kde se krajina nedá dost dobře komerčně využívat, díky tomu tam nacházím původní vegetaci jako jsou listnaté stromy, buky, duby nebo také například borovice. Nejenom „obilné pole“ smrků.
ARTmagazin.eu: „Jak Vaše fotografie vznikají po technické stránce?“
Jiří Tiller: Kniha je fotografována panoramatickým fotoaparátem Linhof Technorama, který vlastním už asi 40 let. Všechno fotím klasicky na svitkový film, diapozitiv o rozměrech 6×18 cm, zpracování je elektronické. Ale základem je klasická fotografie.
ARTmagazin.eu: „Mohl byste říct něco o energiích v přírodě nebo o věcech, které normální člověk nevnímá, ale vy jako fotograf, který trávíte mnoho času v lese, jste je schopen vnímat?
Jiří Tiller: 
Existují různé záhady, které jsem si jako fotograf ověřil. Například krásné misky plné vody, které jsou vyhloubeny v kamenech. Jelikož se pohybuji v temném lese a fotografuji zásadně za neslunečného počasí, zjistil jsem díky dlouhé expozici, že voda v miskách se otáčí sama od sebe. Když jsem o tom mluvil s geology či esoteriky, kteří se podobnými záležitostmi zabývají, řekli mi, že si toho nikdy nevšimli, protože to není pouhým okem viditelné. Rozhodně existují nějaké energie, o kterých příliš mnoho nevíme.
Záhadné jsou třeba i studánky, které nikdy nevysychají. Těsně za rakouskými hranicemi je uprostřed polí kamenný útvar Kolomanistein s miskou, kam si dodnes lidé chodí pro vodu na oční problémy. Je úžasné, že i když je horké léto a všude vyschne voda, miska nevysychá. A samozřejmě opět není nikdo schopen vysvětlit, proč tomu tak je.
ARTmagazin.eu: „Máte nějaké oblíbené místo?“
Jiří Tiller: Od svého návratu z exilu žiji převážně v oblasti České Kanady. Je to mírná kopcovitá krajina se zvláštním půvabným klidem. Tady jakoby nic nebylo a je tady všechno. Máme zde úžasný luxus volného prostoru. A to je obrovské bohatství.
ARTmagazin.eu: „ Je pravda, že ?Česká Kanada navázala nějaký oficiální kontakt s tou „pravou“ Kanadou?“
Jiří Tiller: 
Ano, to je pravda. Máme zde spolek s názvem „Agentura Česká Kanada“. Jeho předseda jednoho dne přišel na myšlenku spojit Českou Kanadu s Kanadou zámořskou. Kontaktovali jsme kanadskou ambasádu a musím říct, že pan velvyslanec nás velmi vřele přijal a slíbil, že na konci května přijede Českou Kanadu osobně navštívit. Takže Česká Kanada skutečně navázala oficiální styk s Kanadou, což považujeme za významnou událost.
Česká Kanada je oblast, která skrývá významné kulturní a přírodní památky. Agentura Česká Kanada by chtěla přispět k posílení významu přírodního parku ?Česká Kanada – to jest k zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky území a k jeho ochraně před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu. Přestože má oblast statut přírodního parku, máme strach z náletu rodinných domků, který krajinu nakonec rozbombarduje.
ARTmagazin.eu: „A jaké jsou vaše plány do budoucna?“
Jiří Tiller: 
samozřejmě bych si přál v klidu umřít. Nevím, zda mi to současná postkomunistickokapitalistická společnost dopřeje. Do té doby budu pracovat na různých projektech. Jedním z nich je fotopublikace na téma ?Česká Kanada. Dalším kniha o evropském rozvodí řek, která bude provázet čtenáře od pramene, kde všechno začíná, dál po proudu až po první lidské stavení. Od té chvíle začíná být příroda pro mne nezajímavá. Bohužel od pramene k prvnímu stavení je to někdy jenom pár set metrů.
ARTmagazin.eu: Díky za rozhovor Zaznamenal: Petr Šálek
(5. 6. 2007)