Uměleckohistorické muzeum ve Vídni (KHM), jehož sbírka umění patří k nejvýznamnějším v Evropě, připravilo časově omezenou výstavu obrazů a plastik věnovanou dvěma geniálním umělcům. Malíř Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571-1610) a sochař, malíř a architekt Gian Lorenzo Bernini (1598-1680) se v 1. polovině 17. století svým mistrovstvím a nekonvenčním přístupem k tradičním tématům nejprve prosadili v Římě, který tou dobou zažíval velký kulturní rozmach, a postupně ovlivnili celou generaci mladých umělců, jež také bývají nazýváni Caravaggisté. Kromě exponátů z vlastních sbírek je na výstavě velký počet významných zápůjček z veřejných i soukromých sbírek.
Expozice ukazuje v pěti velkých sálech klíčová díla obou protagonistů a vedle nich staví obrazy a sochy řady jejich následovatelů. Velkoformátová plátna s převážně biblickými nebo antickými náměty upoutají dokonalou hrou světel a stínů a citovým nábojem, vyjadřujícím silné emoce a psychické rozpoložení zobrazených postav. Pro sochy jsou pak typická dynamická vyjádření pohybu, expresivita výrazu a dokonalé zvládnutí i sebemenších detailů.
Výstava je rozdělena do kapitol podle druhu emocí, kterými se v době raného baroka obvykle charakterizovala umělecká díla: údiv a úžas (meraviglia & stupora), zděšení a hrůza (orrore &terribilita), láska (amore), pohyb a akce (moto & azione), živost (vivacita), utrpění a soucit (passione & compassione, vize (visione) a žert, hříčka (scherzo).
Prohlídku zahajuje mramorová busta zasněného Mladíka od Franceska Mochiho z roku 1610 a vedle ní na stěně je Caravaggův Narcis, zamilovaně sledující svůj obraz na vodní hladině. Následuje slavná Medusa od Berniniho (1637) s hady místo vlasů a expresivní mimikou v obličeji plném strachu ze smrti, za ní pak Chlapec kousnutý ještěrkou (1598) od Caravaggia. Opravdu působivý začátek, který je možné zažít vedle sebe jen ve Vídni, protože všechna čtyři mistrovská díla jsou zahraniční zápůjčky.
A kvalita vystavených prací se nemění ani v dalších sálech. Caravaggiovy obrazy ze sbírek KHM Růžencová madona (1601), Nasazení trnové koruny (1605) nebo David s hlavou Goliáše. Umělec, který žil velmi dobrodružný život a zemřel v pouhých 39 letech, vytvořil dílo, které do dnešních dnů ohromuje estetickou vytříbeností, nekonvenční kompozicí a životností. Emoce, které do svých postav vložil, se stejně jako před 300 lety i dnes přenáší na diváka. Stejně expresivně působí Berniniho sochy. Záhyby šatů sv. Terezy Avilské, rotační pohyb Davida (1623) z petrohradské Ermitáže nebo tělo i vlasy sochy Tritona plovoucího v mušli na vlnách dávají sochám život. Kudrnatá hříva a krajkový límec na mramorové bustě Thomase Bakera (1637) z londýnského Victoria a Albert Museum nebo Busta kardinála Richelieua (1640) z pařížského Louvre naopak představují mistrovské charakterové studie.
Vybraná díla současníků a pokračovatelů, kteří se snažili obdobně uchopit stejná témata, dávají přehled o tvorbě raného baroka mezi léty 1600 a 1650. Sochy Francesca Mochiho, Alessandra Algardiho nebo Francoise de Quesnoy jsou neméně úchvatné a přesvědčivé, stejně jako plátna Andrea Sachciho, Carla Saraceniho nebo Valentina de Boulogne.
Pozor: Ke vstupu na výstavu je třeba si předem zamluvit časové okénko (time slot)!
Výstava Caravaggio & Bernini v Uměleckohistorickém muzeu potrvá až do 19. ledna 2020.
Text: Soňa Šálková Foto: Petr Šálek
#sonasalkova #petrsalek #artmagazineu #wien #viden #Caravaggio #Bernini
