Výstava je již třetím výběrem ze sbírky na toto téma v rámci projektu Minulost a současnost Svazu českých fotografů, podpořeného hlavním městem Prahou a Ministerstvem kultury ČR. Díky vedení České národní banky umožňuje navázat ve větším rozsahu na obdobné expozice ze sbírky prezentované v Galerii SČF – Akt I a II, Portréty nejen známých osobností, Krajina/ proměny, Humor ve fotografii a Stará Praha.
Akt jako atraktivní žánr neodmyslitelně spjatý jak s vývojem fotografie, tak společnosti , dává možnost vyniknout kvalitám sbírkového fondu. Výběr dokumentuje variabilitu fotografického zobrazování nahoty a ženského těla v závislosti na dobovém vkusu a autorském rukopisu. Vychází z možností daných sbírkovým fondem, nicméně i tak je rozmanitost, byť v nepříliš širokém časovém rozpětí zřejmá.
Představuje známé tvůrce žánru zastoupené ve sbírce – mistra náznaku Milana Borovičku, jehož snímky svým osobitým příspěvkem k tématu žena a její nahota dokazují platnost úsloví, že méně znamená více, Miloslava Stibora, který se podílel se na znovuoživení aktů po druhé světové válce, řadí je do cyklů v názvech i pojetí inspirovaných antickými dějinami a mytologií, přičemž využívá pohybové neostrosti, víceexpozice, montáže negativů, kombinace figury s grafikou. Oba se svými akty výrazně zapsali do historie české fotografie stejně jako Rostislav Košťál se svým plenérovým aktem spojujícím líbeznost krajiny s líbezností ženského těla a Miloš Vojíř svým poetickým chápáním nahé krásy v exteriéru i interiéru. Téměř dojemnou těžkopádností zaujmou akty Drtikolova žáka Josefa Větrovského, které se staly zajímavým sběratelským artiklem.
Originální záběry nahých žen Josefa Ehma vznikaly v rámci jeho rozsáhlé tvorby při zakázkách v uměleckých ateliérech. Akt byl neodmyslitelnou součástí tematicky i stylově různorodého projevu skvělého reportéra a portrétisty Václava Chocholy, mnohostranného, avantgardního tvůrce, teoretika a organizátora fotografie Václava Jírů i experimentujícího Ladislava Postupy začleňujícího motivy nahoty do imaginativního pojetí fotografie se symboly a asociacemi, jež nachází ve struktuře, liniích a tvarech předmětů každodenního života průmyslového věku.
V souladu s charakterem sbírky se představují i autoři z řad amatérské fotografie. Někteří méně známí, jiní již téměř zapomenutí. Právě možnost připomenout významná jména zejména 70. let minulého století, jejichž experimentující díla vyhrávala soutěže a vytvářela pověst české amatérské fotografie, ale po kvantitativních i kvalitativních posunech jejího pojetí zůstávají zasunuta, je jednou z předností sbírky. Pro bádání o fotografii i pro věcná historická zkoumání témat velmi významnou.
Celková kolekce průřezově charakterizuje výhodu černobílé fotografie při řešení odvěkého problému zobrazení nahoty, jímž je míra otevřenosti uměleckého postoje ve vztahu k dobové morálce a estetickému cítění. Přemíra šokujících intimních pohledů a detailů, postmoderní naturalizující barevnost, všudypřítomnost nahého těla v reklamě a v neposlední řadě módní vlna přijatelnosti morbidity a zobrazení ošklivosti, kterými se vyznačuje soudobá kultura, činí vystavené fotografie trochu staromilskými. Těžko si představit, že jejich tvůrci ve své době odolávali nařčení z necudnosti, někdy i pornografie. Dnešní zvyklosti řadí jejich estetizující snímky na úroveň klasických soch, k ideálům krásy a jemného citu.
Svůj příspěvek k věčnému tématu nabízejí vedle výše zmíněných Jan Anděl a Karel F. Novák prozrazující ve svém pojetí vlivy Jána Šmoka, Julius Andres, Miroslav Myška, Rudolf Paďouk.
Celek výstavy je inspirativní a zároveň poučný, je průřezem určité periody chápání a zobrazování lidského těla v širších souvislostech a zároveň typickým průřezem jedinečné sbírky fotografií. Výběr poskytne i příjemné vzrušení, hezký uklidňující zážitek, chvilku klidu a soustředění v současném životě někdy příliš překypujícím barevnými vjemy.
VĚRA MATĚJŮ
