Galerie Tančící dům navazuje na úspěšnou výstavu Retro, která mapovala dobu a předměty z komunistického Československa. Současná výstava se vrací ještě dále do minulosti a zabývá se dobou tzv. první československé republiky, relativně krátkého období 20 let mezi dvěma světovými válkami, kdy mladá demokracie prožívala léta velkého rozmachu, ale i velkých zklamání. Výstava je umístěna ve třech podlažích Tančícího domu a její autorky Jana Sommerová a Naďa Klempířová ji rozdělily do 13 tematických okruhů, tzv. komnat. Každá z komnat se věnuje jedné z oblastí činnosti, typické pro první republiku, a vedle úvodního panelu s textem spisovatele a historika Petra Stančíka obsahuje originální předměty a dokumenty vztahující se vždy k danému tématu. V přízemí jsou to témata podnikání, sport a politika, kde k nejzajímavějším exponátům bezesporu patří originální kabriolet Walter, který průkopník motorismu a továrník Josef Walter vyrobil pro svou rodinu a který pochází z pozůstalosti skladatele Petra Hapky. Dalším unikátem je motocykl Jawarobot, který své jméno odvozuje od Čapkovy divadelní hry R.U.R.
Sport, který tehdy ještě nebyl byznysem, ale byl provozován s velkým nadšením, charakterizují, úspěchy v motosportu, fotbalu nebo hokeji, zápasník Gustav Frištenský a rozvoj masového sportu díky sokolského hnutí. U podnikání není zmiňováno pouze strojírenství, ale i mimořádně úspěšná výroba cukrovinek nebo pokrývek hlavy, paradoxně především fezů.
První patro je zasvěceno filmu, umění, architektuře a módě, tedy oborům, které v meziválečném období zažívaly opravdový boom. V části o filmu jsou k vidění dobové fotografie a plakáty, osobní věci filmových hvězd jako byla Adina Mandlová nebo Vlasta Burian. K filmovým hvězdám patří i móda, takže nechybí ani šaty ze slavného módního salónu Hany Podolské. Divadlo reprezentuje expozice věnovaná Osvobozenému divadlu, včetně známé busty Voskovce a Wericha od sochaře Otakara Švece. Z výtvarného umění stojí za to zmínit plátno od Josefa Čapka nebo cyklus grafik Františka Drtikola. Tvorbu pro děti reprezentují práce Jiřího Trnky nebo Josefa Lady. Je tu i dobový nábytek, loutky, hračky nebo šperky.
V suterénu je část věnovaná produkci České televize, která se odehrává v první republice. Jsou zde např. kostýmy ze seriálů První republika nebo nedávno vysílaná Bohéma.
Poprvé je pro výstavní účely využit i druhý suterén, který byl původně koncipován jako trezorová místnost. Do temných prostor byla umístěna působivá část výstavy věnovaná slavné operní pěvkyni Emě Destinnové, včetně původního zařízení z jejího bytu. Nechybí ani skříň s kostlivcem, který má připomínat maskota slavné divy – kostlivce Ivana.
Výstava celkem obsahuje okolo 1500 exponátů, které pochází z veřejných institucí, ale z velké části i ze soukromých sbírek, jejichž získání nebylo snadné. Příprava expozice proto trvala více než jeden rok.
Výstava v Galerii Tančící dům potrvá do 25.10.2017 a je přístupná každý den od 9 do 20 hod.
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek