Výstavou fotografií Tona Stana zahajuje PPF Art pravidelný cyklus výstav v nově koncipovaném výstavním prostoru – Galerii Louvre na Národní třídě v Praze.
Jde o výstavní cyklus zaměřený výhradně na fotografii. Jeho cílem je postupně představit široké veřejnosti dlouhodobě budovanou soukromou sbírku fotografií společnosti PPF. Sbírka obsahuje známá i méně známá díla předních českých a slovenských fotografů.
Jiří Hájek, ředitel PPF pro marketing a komunikaci, říká: „Chceme využít další příležitost k tomu, abychom profilovali PPF v povědomí široké veřejnosti jako partnera české fotografie. PPF představuje pravidelně díla ze své sbírky na exteriérové výstavě v zahradách Pražského hradu pod názvem Maximální fotografie. Kromě toho zrekonstruovala a trvale provozuje Ateliér Josefa Sudka na Újezdě. Těšíme se na to, že si výstavy v Galerii Louvre získají pozornost návštěvníků a rozšíří dosavadní aktivity PPF jako partnera české kultury.“
PPF se zásadně odlišuje od mnoha jiných mecenášů právě tím, že vystupuje jako aktivní subjekt, nikoli jako sponzor, který umělecké aktivity pouze finančně podporuje nebo vytváří nepřístupné soukromé sbírky.
Tono Stano nechal nahlédnout ARTmagazin.eu do své tvůrčí „kuchyně“. Prozradil nám, jak vznikaly dvě z fotografií, které můžete aktuálně shlédnout v galerii Louvre:
Kouzlo, 2001
„Tato fotografie je ze série focené v přírodě, z období, kdy jsem neměl k dispozici atelier. V té době mně vyhovovalo pracovat v přírodě a fotil jsem na bývalém statku v jižních Čechách. Pro fotografii „Kouzlo“ jsem potřeboval najít krajinu s rákosím. Přišel jsem na zajímavou věc, že když člověk hledá vhodnou krajinu, zcela spontánně se snaží najít zajímavé místo. V kontextu s člověkem, který je sám o sobě výrazný, se však kombinace se zajímavým místem najednou ukázala jako nevhodná. Ukázalo se, že nenápadný kout bude pro vytěžení zajímavé fotky daleko hodnotnější. Nepovedlo se mi najít vhodné místo, protože, kde bylo rákosí, tam byl močál. Nakonec jsme nasekali proutí a fotili na travnatém dvorku přímo na statku. Rostliny jsou naaranžované obráceně, než by přirozeně rostly, širší stranou nahoru. Vznikla tak určitá umělost, která na mě vždy působí dobře. Je dobré, když nerespektujete všechno, když dojde v krajině k nějakému posunu či ovlivnění. Toto je přesně případ, kde to myslím zafungovalo.“
Chci, 2001
„Na druhé fotografii je shodou okolností stejná modelka. Měl jsem nápad udělat fotku, kdy dívka je skutečně pod vodou a má na sobě kámen, který vážil minimálně16-20 kg. Focení probíhalo na Otavě, jeli jsme proti proudu, až jsme našli místo, kde byla voda přijatelně transparentní. Přestože bylo léto, voda zde byla studená jako led. Sám bych v ní nevydržel. Navrhoval jsem, že pojedeme, že to nemá cenu. Modelka překvapila svou úžasnou statečností, ponořila se do ledové vody, já jí položil ten těžký kámen na prsa a fotografie vznikla ještě ten den.“
Zaznamenal a foto Petr Šálek, zpracovala Alena Gabrielová
SBÍRKA FOTOGRAFIÍ PPF ART
Cílem naší sbírky fotografií je vytváření osobitého souboru české (československé) umělecké fotografie, postihující zásadní fotografická díla mimořádných uměleckých osobností od dvacátých let 20. století do současnosti – s důrazem na jedinečnost a kvalitu, nikoli kvantitu.
Sbírku koncipujeme jako otevřenou a dynamickou, která nemá být skrytá, ale měla by se stát kulturní součástí společnosti. Kvalitním, osobitým výběrem a skladbou chceme vytvářet novou hodnotu finančně neocenitelnou – unikátní sbírku uměleckých děl, kterou vnímáme jako součást snahy o zachování našeho společného kulturního dědictví a rovněž i jako podporu fotografické tvorby obecně.
Hlediska výběru fotografií do sbírky: historické (zastoupení ověřených etablovaných autorů), finanční (zhodnocení vložených prostředků) a kurátorské (osobitost sbírky).
Sbírka by se měla ve svých zdrojích opírat o tři základní okruhy autorů:
– fotografie nežijících autorů, jejichž ojedinělé a originální dílo je všeobecně uznáváno, respektováno a jeho hodnota je prověřena časem i trhem, dílo, které bylo alespoň částečně publikováno (se zvláštním důrazem na meziválečnou českou avantgardu a její poválečné pokračování).
– fotografie současných autorů, jejichž kvality jsou prokázány účastí na zásadních, prestižních výstavách, zastoupením ve sbírkách domácích a zahraničních a úspěšných dražbách,
– fotografie začínajících autorů, jejichž zastoupení ve sbírce je součástí podpory mladých umělců a jejichž kvalitu a zařazení do sbírky lze zcela odůvodnit až s časovým odstupem, ale u nichž časové zhodnocení může být mnohanásobné (s cílenou spoluprací s význačným autorem – pedagogem – postupné získávání děl možných talentů).
V současné době sbírka obsahuje na tisíc kusů fotografií od 46 autorů a tvůrčích uskupení – Josefa Bartušky, Jana Berana, Ladislava E. Berky, Rudolfa B. Dvořáka, Vladimíra J. Bufky, Františka Drtikola, Jiřího Davida, Gabiny Fárové, Antonína Gribovského, Alexandra Hackenschmieda, Ludmily Holíkové, Bohdana Holomíčka, Tibora Hontyho, Antonína Horáka, Václava Chocholy, Rudolfa Jandy, autorské dvojice Jasanský – Polák, Václava Jiráska, autorské trojice Jirásek, Novák, Pinkava, Ladislava Kamaráda, Běly Kolářové, Jaroslava Krupky, Tarase Kuščynského, Jana Lauschmanna, Jana Lukase, Emily Medkové, Adolfa Nováka, Miloně Novotného, Jáno Pavlíka, Ivana Pinkavy, Karla Plicky, Viléma Reichmanna, Jaroslava Rösslera, Josefa D. Růžičky, Adolf Schneebergera, Ladislava Sitenského, Vasila Stanka, Tona Stana, Bohumila Šťastného, Václava Stratila, Josefa Sudka, Jana Svobody, Miro Švolíka, Karla Valtera, Josefa Voříška a Petera Župnika.
Sbírka fotografií byla založena nákupem 54 fotografií J. Sudka a F. Drtikola v červenci 2000.
Sbírka je uložena od května 2005 ve speciálních trezorech (odolnost proti vloupání, ohni, vlhkosti, světlu), fotografie jsou jednotlivě uloženy v bavlněném nekyselém papíru a autorské soubory v archivních krabicích ve vodorovné poloze. Existuje také digitální databáze sbírky
V roce 2007 byla ustanovena akviziční komise sbírky ve složení 7 externistů (Jan Mlčoch – Uměleckoprůmyslové muzeum, Pavel Scheufler – historik a pedagog, Josef Moucha – historik a teoretik, Helena Musilová – Národní galerie, Karel Srp – Galerie hl. m. Prahy, Viktor Stoilov – nakladatel a publicista, Lucia Fišerová – kurátorka, časopis Imago) a 2 zaměstnanců (Helena Blašková a Pavel Lagner).
Pavel Lagner, kurátor výstavy a sbírky PPF Art a.s.