Kytara Rosewood Stanislava Barka, foto: PetrSalek.com
Letos již po dvaadvacáté se uskuteční hudební festival Kytara napříč žánry, který každoročně nabízí koncerty špičkových mistrů akustické kytary a zároveň dává příležitost k prezentaci studentům uměleckých škol, kteří stojí teprve na začátků hudební dráhy. Unikátní projekt se snaží prezentovat kytaru jako mnohostranný hudební nástroj v celé jeho šíři stylů i druhů.
Velkým magnetem letošního ročníku je kytarista světového formátu – Australan Tommy Emmanuel, který 12.11.2019 vystoupí v pražském Divadle Hybernia. Výjimečný hudebník zvolený v roce 2008 čtenáři časopisu Guitar Player Magazine za nejlepšího akustického kytaristu, přijede do Česka již po patnácté.
Zásluhu na tom má zakladatel a organizátor festivalu a také skvělý kytarista Stanislav Barek. I po šedesátce denně cvičí a neúnavně připravuje návštěvy kytaristů, kteří na světových podiích získávají výjimečná hudební ocenění. K těm nejznámějším interpretům, kteří vystoupili na festivalu, patří Paco de Lucia, John McLaughlin, Jennifer Batten, Laurence Juber, Peter Finger, nebo Vicente Amigo.
Dramaturg festivalu a všestranně talentovaná a výrazná osobnost české kytarové scény Stanislav Barek nám poskytl následující exkluzivní rozhovor:
Kytarista Stanislav Barek, foto: PetrSalek.com
Artmagazin.eu: Co vás přivedlo ke hře na kytaru a jak vznikla myšlenka na pořádání festivalu Kytara napříč žánry?
Stanislav Barek: Moje cesta k akustické kytaře nebyla jednoduchá. Sice jsem na ni začal hrát už ve čtrnácti letech, ale pocházím z Vilémova u Šluknova a tam nebylo moc možností, jak se dostat ke kvalitní výuce. Vyučil jsem se zedníkem, ale kytara pořád zůstávala mým velkým snem. Teprve ve dvaceti jsem se dostal na pražskou konzervatoř, ale ani tam to nebylo jednoduché. Nejvíc mě ovlivnil profesor Jiří Jirmal, se kterým jsem dodnes v kontaktu. Především mě naučil disciplíně a vytrvalosti, které jsou v hudbě nezbytné. Studium hry na kytaru jsem nakonec dokončil na konzervatoři v Teplicích a stal se profesionálem.
Když jsem vyučoval hru na kytaru v Německu, uvědomil jsem si, že v Česku nemáme žádný ryze kytarový festival, který by prezentoval nejrůznější směry a žánry kytarové tvorby. Byly zde pouze festivaly a soutěže klasické kytary. Tehdy jsem ještě neznal žádného světového hráče. Dostala se mi do rukou nahrávka německého kytaristy Petera Fingera. V roce 1998 jsem mu napsal a on okamžitě zareagoval. Řekl jsem mu, že bych chtěl uspořádat festival v Praze a jestli by nepřijel na něj zahrát. Když zjistil, že mám na celou organizaci jen 1500 DM, navrhl, že když mu zaplatím benzín a ubytování, tak přijede. Stal se tak prvním zahraničním účastníkem festivalu. Po koncertu v Rock Cafe mi Peter Finger řekl, že přijel, protože se ještě nikdy nesetkal s někým z východní Evropy, kdo by chtěl organizovat kytarový festival v této podobě. On byl již tehdy jedna z nejvlivnějších kytarových osobností na světě. Kromě hry na kytaru vydává velký časopis Akustik Gitarre a má vlastní label. Bylo velké štěstí, že mě podpořil v začátku festivalu. A od té doby jsme přátelé.
Artmagazin.eu: Vy jste hrál nejprve v různých formacích, ale pak jste začal vystupovat i samostatně. Jak k tomu došlo a co hrajete?
Stanislav Barek: Hrál jsem v duu a hraju i v jiných sestavách. S Njorekem jsme koncertovali po Evropě a naše CD získalo v roce 2005 nominaci na žánrového Anděla. V roce 2011 jsem pozval jednoho mexického kytaristu na festival. Kytaru mám pořád v autě a kdykoli je příležitost, tak cvičím. Zahrál jsem mu pár ragtimů a on mě pozval do Mexika na sólový koncert. V 56 letech začít sólovou dráhu nebylo velké riziko a tak jsem souhlasil. Koncertování v Mexiku jsem si pak ještě dvakrát zopakoval.
Kytarista Stanislav Barek, foto: PetrSalek.com
Když hraju, chci zaprvé vždy představit nějakou českou lidovou muziku. Ragtimy jsem se naučil po otevření hranic a staly se součástí mého repertoáru. Navíc skládám i vlastní muziku. Na CD Stanislav Barek & Friends je to třeba skladba Purpurový večer s Jennifer Batten nebo Svítání, kde se mnou hraje Laurence Juber.
Artmagazin.eu: Daří se vám přivést na festival světově proslulé kytarové hráče. Jak to děláte?
Jak jsem již zmínil, na začátku mi pomohl Peter Finger, ale nechtěl jsem ho zneužívat. Postupně jsem se zorientoval a navázal vlastní kontakty a na festivalu vystoupili např. Paco de Lucia nebo Laurence Juber, který hrál v kapele s Paulem McCartnym. Každý rok jezdím do USA na veletrhy a to je dobrá příležitost k udržení a navázání kontaktů se zajímavými lidmi z hudební scény.
Artmagazin.eu: V roce 2015 jste na festivalu představil tzv. Chapman Stick v podání opravdového virtuosa na tento unikátní nástroj Steva Adelsona. Můžete nám o tom říci něco bližšího?
Chapman stick je vlastně dlouhý ostruněný hmatník bez těla se snímači. Hraje se na něj tepováním prstů obou rukou. Levou se hrají basy a pravou melodie a harmonie. Na světě je jen asi 5000 hráčů na chapman stick, kteří tenhle nástroj ovládají, protože je to velmi obtížné. Steve Adelson je nejlepší z nich. Seznámil jsem se s ním v kalifornském Anaheimu v hospodě, kde se scházejí stickaři během hudebního veletrhu NAMM Show. Byl hrozně vstřícný a dokonce mě seznámil s panem Chapmanem, který nástroj vymyslel. Steve Adelson pak v roce 2015 koncertoval na našem festivalu a Praha se mu ohromně líbila.
Artmagazin.eu: A jak se vám podařilo přesvědčit jednoho ze světově nejlepších hráčů tzv. fingerstylu Tommy Emmanuela, který na Vašem festivalu letos vystoupí už po patnácté?
Naprosto mě ohromila jeho hudební nahrávka, kterou jsem dostal v roce 2002. Přehrál jsem ji polskému kamarádovi, který organizuje podobný festival ve Wroclavi. Tomu se podařilo Tommyho Emmanuela pozvat na svůj festival a zprostředkoval mi s ním kontakt. První koncert, na kterém u nás zahrál v roce 2004, navštívilo 84 posluchačů. Druhý koncert byl už pro větší publikum a zlom nastal v roce 2006, kdy Tommyho Emmanuela pozval Marek Eben do pořadu Na plovárně. Tommy Emmanuel se stal u nás strašně populární a byl ochoten přijet každý rok. Dnes potřebuje pouze minimální propagaci a koncert se skoro vždy vyprodá. Na letošní listopadový koncert je už teď téměř vyprodáno.
Více informací o festivalu na webu www.kytaranapriczanry.cz
Rozhovor se Stanislavem Barkem: P.H. a S.Š., foto: P.Š.