Rakouský expresionista s velkým poutem k Českému Krumlovu Egon Schiele zemřel v roce 1918 na španělskou chřipku v pouhých 28 letech. Přesto se svou tvorbou stačil výrazně zapsat do dějin světového výtvarného umění. Nejvýznamnější soubor prací Egona Schieleho: 40 obrazů a více než 180 kreseb vlastní vídeňské Leopold Museum. U příležitosti 100.výročí úmrtí umělce uspořádalo museum velkou jubilejní výstavu obsahující zásadní malířova plátna, ale i drobné akvarely, skicy, dopisy a fotografie, které dávají nahlédnout do světa mimořádného umělce a člověka.
Velká část obrazů Egona Schieleho jsou autoportréty, kterých za svůj život namaloval více než 170. Charakteristické jsou pro ně extrémní pózy a grimasy, záhadný až uhrančivý výraz. Na výstavě jsou i originální fotografie Schieleho přítele českého fotografa Josefa Antona Trčky, které sloužily jako předlohy k autoportrétům.
Přestože na přelomu 19. a 20.století došlo k emancipaci nahoty a malba aktu patřila k hlavním motivům vídeňské secese, Schiele ve svých zobrazeních nahých těl pokročil ještě dál. Provokativní ženské i mužské akty v odvážných a neobvyklých pózách budily za života Schieleho pohoršení a nakonec vedly i k vykázání umělce z maloměstské atmosféry Českého Krumlova. Městské krajiny na výstavě obsahují několik pohledů na toto rodné město malířovy matky, které měl velmi rád.
Opačný pól tvoří spirituálně laděné náměty s postavami proroků, mučedníků nebo poustevníků. Silný a zároveň rozporuplný vztah malíře k vlastní matce se projevuje obrazech Slepá matka nebo Matka s dítětem.
Současná výstava ve Vídni znovu dokládá Schieleho malířské mistrovství, umění zachytit okamžitou pózu, s lehkostí a zároveň mimořádnou naléhavostí. Subjektivní perspektivy pohledu na model jsou naprosto jedinečné a typické. Schiele opustil elegantní styl vídeňské secese a vytvořil svébytný malířský výraz, jakoby útržkovitý a vysoce expresivní. Vytvořil tak dílo, které i po sto letech provokuje a burcuje. Obrazy a kresby, které diváka pronásledují ještě dlouho po opuštění výstavy.
Výstava v Leopold Museu potrvá do 10.března 2019.
Text: Soňa Šálková