Ve Velkém sále Lucerny během let vystupovali členové Newyorské filharmonie s dirigentem Arturem Toscaninim, violoncelista Pablo Casals, houslisté Jan Kubelík, Jaroslav Kocián, Josef Suk, Yehudi Menuhin, operní pěvci Fedor Šaljapin, Ema Destinnová a Otakar Mařák, fancouzský šansoniér Maurice Chevalier, americká černošská tanečnice Josephina Bakerová a další. Po druhé světové válce zde koncertovali americká jazzová zpěvačka Ella Fitzgeraldová, americký zpěvák a trumpetista Louis Armstrong, americký zpěvák Ray Charles, francouzští šansoniéři Yves Montand, Lucienne Boyerová a Gilbert Becaud, hráli zde orchestry Duke Ellingtona a Benny Goodmana. Hostem byl také indický básník a nositel Nobelovy ceny Rabindranat Thákur nebo se v zápasnické aréně objevil Franta Nekolný či Gustav Frištenský.
Tentokrát pražský sál Lucerna hostí od poloviny května 2009 čínské válečníky. Světově známé terakotové sochy válečníků z hrobu prvního čínského císaře – Čchin Š‘-chuang-tia – ještě v České republice nebyly vystaveny. Jedná se o mistrně vyrobené čínské napodobeniny nálezů z hrobky prvního čínského císaře, včetně jeho válečníků. Čchin Š‘-chuang-ti se narodil roku 259 před naším letopočtem pod jménem Jing Čcheng. V roce 2002 zrealizovali Ralph Grüneberger a Burkard Pfrenzinger svou společnou vizi – totiž přenést dojmy a pocity z jednoho z největších archeologických objevů dvacátého století do Evropy. Ve starověkých pecích podle původních „receptů“ nechali oba iniciátoři výstavy zhotovit 180 postav terakotových vojáků v původní velikosti, včetně pěchoty, generálů, nižších důstojníků, lučištníků a koní. Dalších 1000 vojáků v bojové formaci bylo vyhotoveno v měřítku 1:10. V Německu vidělo výstavu přes milión návštěvníků.
Po dvou letech byly sochy, díky perfektní a ne zrovna jednoduché logistice, přepraveny 8000 kilometrů z Číny do Evropy. Stovky dřevěných beden obsahovaly jednotlivé sochy hliněných válečníků a koní, zbraně, kousky mostů a samozřejmě katalogy a suvenýry pro návštěvníky výstavy. Například jeden samotný kůň váží okolo 400 kg. Exponáty budou k vidění na obrovské výstavní ploše spolu s velkými barevnými tabulemi, ze kterých se návštěvníci dozvědí informace o životě v Číně v průběhu posledních dvou tisíc let a o legendách, kterými je opředena samotná gigantická hrobka. V Evropě měla výstava premiéru v roce 2002 ve Frankfurtu, odtud se stěhovala přes Mnichov, Mannhein, Bonn, Düsseldorf, Hamburg, Berlín, Norimberk a Stuttgart do Bad Kissingenu. Poté se armáda přesunula do Vídně a nyní je k vidění v Praze.
Česká premiéra poté, co tato pozoruhodná výstava, jejíž součástí je i historický zvukový doprovod a světelná show, objela během pěti let 10 německých měst a rakouskou metropoli, přijela konečně poprvé i do České republiky. Ve velkém sále pražské Lucerny bude po dobu několika následujících týdnů vlát čínská vlajka. Pro další zatraktivnění výstavy pro dámy a pány zajímající se o módu bude v České republice také připravena i část, kde se návštěvníci dozvědí, jaké šaty nosily čínské ženy v průběhu uplynulých tisíciletí. Vybraný tým v Číně na základě vykopávek, při kterých byly nalezeny kusy látky, sošky a obrázky, zrekonstruoval za pomoci módních návrhářů a designérů tehdejší ošacení. Dohromady předvádělo módu uplynulých 2 260 let 15 modelek s parukami z pravých vlasů. Oblečené figuríny pak byly přivezeny
přímo z Číny.
PŘÍBĚH TERAKOTOVÉ ARMÁDY
Krátké představení prvního císaře – „Š‘-chuang-tia“ z dynastie Čchin.
„Čchin Š‘-chuang-ti“ se narodil roku 259 před naším letopočtem v poslední etapě období válčících států pod jménem „Jing Čcheng“. Po smrti svého otce se stal
ve svých třinácti letech novým králem. V dvaadvaceti letech byl ofi ciálně korunován. Poté, co překonal všechny překážky na cestě ke své neomezené samovládě (mimo jiné uvěznil svou matku, vysoké politiky a generály), začal pracovat na přípravách sjednocení celé Číny. Po zavedení nových pravidel a zákonů, mezi něž patřila například i povinnost svědomitě obdělávat pole, vedl mladý král od roku 231 př.n.l. války s ostatními státy. Roku 221 př.n.l. se mu tak podařilo podrobit si všechna okolní území. Výsledkem bylo ukončení chaosu a první sjednocení čínských států pod jedním panovníkem a centralizovanou vládou. Sám Čcheng se prohlásil za krále králů a prvního císaře (aby se odlišil od předchozích králů) a přijal jméno Š‘-chuang-ti. Roku 210 př.n.l. zemřel ve svých padesáti letech v provincii Hebei na průzkumné cestě.
Nález hliněných válečníků roku 1974 ve vesnici Ši-an v provincii Šang-ši chtěli zemědělci vykopat novou studnu pro zavodňování polí. Po pěti dnech výkopových prací narazili na vrstvu z pálené hlíny. Zjistili, že se jedná o pancéřovaná ramena hliněného vojáka. Zpráva o objevu se rychle dostala do hlavního města provincie. V červenci 1974 se na místo dostal tým archeologů, který v dalších letech řídil a prováděl vykopávky a zkušební vrty. Nakonec byla odkryta mohutná sbírka hliněných válečníků a koní, kteří patřili k výbavě hrobky Čchin Š‘-chuang-tia. Jednalo se o jeden z největších archeologických objevů 20. století. Odkrytí terakotové armády nevzbudilo rozruch pouze v Číně, ale po celém světě. Roku 1987 napsal někdejší francouzský prezident Jacques Chirac po návštěvě do knihy hostů: Je sedm divů světa. (Kdo neviděl pyramidy, nezná Egypt, a kdo neviděl „Osmý div světa“, pro toho je Říše středu ztracená.) Terakotová armáda je osmým divem světa. Výbava hrobky nezměrné velikosti
Příslušenství hrobky prvního čínského císaře z dynastie Čchin, Š‘-chuang-tia leží ve východní části kraje Lintong v provincii Šang-ši, 7,5 kilometru od krajského města. Příslušenství hrobky se nachází mezi horou Li im na jihu a řekou Wei na severu. Mohyla majestátně vyrůstá z okolní krajiny. Š‘-chuang-ti si místo vybral, protože je velmi blízko hory Li, bohaté na zlato. Hrobka patří mezi nejdůležitější státem chráněné památky a jako jediný objekt v Číně je zapsána na seznam kulturního dědictví Unesco. Stavební práce na hrobce začaly v roce
246 před naším letopočtem a trvaly 38 let. Nejslavnější příběh o stavbě hrobky pochází od Sima Šian, největšího čínského historika. Píše, že se na výstavbě hrobky podílelo celkem 700 000 dělníků. Půdorys hrobky je pravoúhlý a celé pohřební místo měří od východu na západ 345 metrů a z jihu na sever 350. Celý hliněný celek měl původně tvar pyramidy. Délka stran vnitřních zdí z jihu na sever činí 1355 metrů a z východu na západ 580.
Hliněná armáda Jámy s hliněnou armádou leží asi 1,5 kilometru východně od mohyly hrobky. První z nich zabírá plochu 14620 m2 a je v ní 6000 vojáků a 40 dřevěných bojových vozů. Druhá jáma leží severovýchodně od první a má rozlohu 6000 m2. Při zkušebních výkopech se přišlo na to, že je v ní přes 350 koní táhnoucích bojové vozy, 116 jezdeckých koní okolo 900 vojáků a pravděpodobně 89 bojových vozů. Třetí jáma leží na ploše 500 čtverečních metrů a má tvar písmene U. Je v ní 66 vojáků, 4 tažní koně a zbytek bojových vozů. Rovněž zde narazíme na obětní dary – jelení parohy a zvířecí kosti, které měly představovat vítězství. V čínském dávnověku se armáda vždy skládala ze tří částí a bojového stanoviště. První a druhá jáma jsou právě dvě z těchto částí a třetí jáma je zjevně bojovým stanovištěm. Při zkušebních výkopech archeologové hledali další jámu stejné hloubky jako tři předchozí. Ta byla ale naplněna pouze klasickou hlínou. Z toho se dá usuzovat, že stavba byla přerušena dřív, než mohla být třetí část armády dokončena. Zajímavé je, že zbraně jednotlivých vojáků byly reálné, v bojích používané zbraně. Byly ošetřeny chromovou solí, aby byly chráněny před rzí. To je důkazem,
že techniku pochromování znali v Číně už před více než dvěma tisíci let.
Foto: Petr Šálek, ARTmagazin.eu
www.terakotovaarmada.cz
www.terrakottaarmee.com
www.livenation.cz
Publikováno: 31.5.2009