Zveme Vás na návštěvu Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Památník byl zřízen v roce 1963 v domě, kde spisovatel pobýval v posledních třech letech svého života. Po rozsáhlé rekonstrukci objektu i expozice byl památník znovuotevřen dne 25.dubna 1997 a je věnován nejen osobnosti a dílu Karla Čapka, ale i jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Samostatnou expozici má od roku 1998 v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.
Okolí památníku vyniká přírodními krásami a je dostupné turistickými stezkami. Možnost ubytování a stravování je v blízké Dobříši a Voznici. Památník je dostupný autem, vlakem i autobusem.
Památník se nachází se v historickém areálu, kde byla v 19. století zpracovávána železná ruda. Po první světové válce získal nemovitost od Colloredo-Mannsfeldů správce jejich panství Václav Palivec, který dal v roce 1935 empírový dům jako svatební dar k doživotnímu užívání Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové.
Na Strži, jak své letní sídlo Čapek pojmenoval, vznikala literární díla (např. Válka s mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc, První parta, Matka, Život a dílo skladatele Foltýna). Zde také přijímal řadu osobností české kultury a politiky, zejména v létě rok 1938. Nová expozice přibližuje osobnost a dílo Karla Čapka a jeho manželky. Samostatnou expozici má v podkroví domu také novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.
Karel Čapek
9.1.1890 narozen v Malých Svatoňovicích. Otec Mudr. Antonín Čapek (1855 – 1929), matka Božena, rozená Novotná (1866 – 1924). Sourozenci Helena (1886 – 1961), poprvé provdaná Koželuhová (ovdověla 1926), podruhé Palivcová, a Josef (1887 – 1945). Ještě téhož roku se rodina stěhuje do vlastního domu v Úpici
1901 – 1905 navštěvuje obecnou a 1. třídu měšťanské školy v Úpici
1905 – 1907 studuje v Hradci Králové gymnázium
1907 – 1909 přestupuje na První české státní gymnázim v Brně
1909 – 1915 po přestěhování celé rodiny z Úpice do Prahy studuje na Akademickém gymnáziu v Praze
1917 studuje na Filozofické fakultě UK filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku, v listopadu 1915 je promován na doktora filozofie
působí jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších u Žlutic, v říjnu nastupuje jako redaktor do Národních listů
1920 seznamuje se s Olgou Scheinpflugovou, herečkou
1921 – 1938 redaktorem pražské redakce Lidových novin
1921 – 1923 dramaturgem a režisérem v Městském divadle Královských Vinohrad
1922 poprvé představen prezidentu T.G.Masarykovi, s nímž jej poutalo celoživotní přátelství
1923 cesta do Itálie
1924 cesta do Anglie
1925 zakládá československou odbočku mezinárodní spisovatelské organizace Penklub
1929 cesta do Španělska
1931 cesta do Holandska
1935 26.8. se žení s Olgou Scheinpflugovou, novomanželé dostávají od Václava Palivce do doživotního užívání dům ve Staré Huti u Dobříše – Strž
1936 podniká s manželkou cestu do Skandinávie, poprvé navržen na Nobelovu cenu za literaturu
1937 účastní se světového kongresu Penklubů v Paříži
1938 významně se podílí na organizaci světového kongresu Penklubů v Praze. Po mnichovské konferenci je proti němu vedena nenávistná kampaň na stránkách pravicového tisku. Při likvidaci škod na Strži, způsobených povodní, se nachladil a později – 25.12. podlehl zápalu plic. Pohřben byl na Vyšehradě dne 29.12.1938.
Spisy Karla Čapka vydané za jeho života:
1916 Zářivé hlubiny (povídky; s Josefem Čapkem)
1917 Boží muka (povídky)
1918 Krakonošova zahrada (nejstarší drobné prózy; s J.Čapkem
1918 Pragmatismus čili filozofie praktického života
1920 Francouzská poezie nové doby (překlady)
1920 Loupežník (divadelní hra; zfilmována v roce 1931)
1920 Kritika slov (sloupky)
1921 R.U.R. (divadelní hra; poprvé užito slovo Robot)
1921 Trapné povídky
1921 Ze života hmyzu (divadelní hra; s J. Čapkem)
1922 Lásky hra osudná (jednoaktovka; s Josefem Čapkem)
1922 Věc Makropulos (divadelní hra; zhudelnil Leoš Janáček)
1922 Továrna na Absolutno (román)
1923 Italské listy (cestopisné fejetony)
1924 Krakatit (román; zfilmován v roce 1948)
1924 Anglické listy (cestopisné fejetony)
1925 O nejbližších věcech (sloupky)
1927 Adam Stvořitel (divadelní hra; s Josefem Čapkem)
1927 Skandální aféra Josefa Holouška (próza)
1928 – 1935 Hovory s T.G.Masarykem (3 svazky)
1929 Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
1929 Zahradníkův rok (fejetony)
1930 Výlet do Španěl (cestopisné fejetony)
1931 Marsyas, čili Na okraj literatury (eseje)
1932 Apokryfy (povídky)
1932 O věcech obecných čili Zoon politikon (fejetony a stati)
1932 Obrázky z Holandska (cestopisné fejetony)
1932 Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek
1933 Dášeňka čili Život štěněte
1933 Hordubal (román – 1.díl trilogie, zfilmován v roce 1937)
1934 Povětroň (román – 2.díl trilogie)
1934 Obyčejný život (román – 3.díl trilogie)
1935 Mlčení s T.G.Masarykem
1936 Válka s mloky (román)
1936 Cesta na sever (cestopisné fejetony, s Olgou Scheinpflugovou)
1937 Bílá nemoc (divadelní hra, zfilmována v roce 1937)
1937 První parta ( román, zfilmován v roce 1959)
1938 Jak se co dělá (soubor causerií)
1938 Matka (divadelní hra)
Spisy Karla Čapka vydané in memriam:
1939 Život a dílo skladatele Foltýna (nedokončeno) román
1939 Měl jsem psa a kočku (prózy a fejetony)
1940 Kalendář ( sloupky)
1940 O lidech (sloupky)
1946 Vzrušené tance (básně)
1946 Bajky a podpovídky
1946 Sedm rozhlásků K.Č.
1947 Ratolest a vavřín (sloupky)
1953 Obrázky z domova (fejetony a sloupky)
1954 Věci kolem nás (fejetony a sloupky)
1957 Sloupkový ambit
1959 Poznámky o tvorbě (výbor z prací o literatuře)
1966 Na břehu dnů (výbor z novinářských prací)
1970 Místo pro Jonathana! (výbor ze statí o literatuře a kultuře)
1971 Listy Olze (dopisy Olze Scheinpflugové)
1975 Drobty pod stolem doby (veršované komentáře ke dni)
1978 Listy Anielce (dopisy Anně Nepeřené z roce 1905)
1980 Dopisy ze zásuvky (dopisy Věře Hrůzové z let 1920 – 1931)
1988 Filmová libreta