Karel Kuklík: Fotografický dialog s krajinou

U příležitosti oslav 80. narozenin fotografa Karla Kuklíka uspořádala Galerie hlavního města Prahy rozsáhlou retrospektivní výstavu jeho černobílých fotografií v pražském Domě fotografie. Karel Kuklík se věnoval fotografii celý život a své první snímky vytvořil již ve čtrnácti letech. Jeho záliba se postupně změnila v profesi, ovšem těžištěm jeho fotografické tvorby vždy zůstaly volné fotografie. Kurátorka výstavy Pavlína Vogelová vybrala pro výstavu celkem 210 snímků, z nichž převážná většina, je z 60. až 80. let minulého století. Výstavu rozdělila do několika tematických okruhů: Městská krajina, kterou zobrazuje Karel Kuklík je zádumčivá a chmurná. Přitahují ho sakrální a hřbitovní motivy, upozorňující na běh času a pomíjivost lidského snažení. Podobně působí i jeho Dvory, dvorky a věci. Pohledy do starých dvorků z pražské periférie se zapomenutými předměty evokují minulost a působí nostalgicky. Zcela odlišná je kapitola nazvaná Krajina umění. Sérií portrétů představitelů výtvarné scény šedesátých let jako např. Vl. Boudník, Jan Koblasa, Karel Nepraš, Olbram Zoubek nebo Kamil Lhoták, v kombinaci se záběry jejich ateliérů Karel Kuklík vytvořil pozoruhodný dokument doby a současně také tvůrčím způsobem zachytil tváře uměleckých osobností, které se ani v obtížné době nenechaly odradit od samostatné umělecké cesty. Jak Karel Kuklík sám přiznal na tiskové konferenci, jeho největší láskou a celoživotním fotografickou inspirací však zůstává přírodní krajina, především Šumava a Třeboňsko. Příroda je v očích Karla Kuklíka otevřený prostor, který je třeba dlouhodobě vstřebávat a vidět do nejmenšího detailu. Je naším odrazem, dodává nám sílu a my se musíme snažit ji pochopit a respektovat. Pohledy na struktury dřeva, svazky trávy nebo i stopy škod, které přírodě způsobujeme, vyznívají graficky a minimalisticky. Fotograf objevuje skryté tvary a dává jim specifické významy. Cykly Zamořená krajina, Krajina naděje, Krajina poznání nebo Ztroskotání nepopisují, ale odhalují a nutí k zamyšlení. Podle Pavlíny Vogelové: „Kuklíkova fotografická obrazotvornost zde dostává filozofický rozměr.“

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek