Emil Filla – Zátiší s rybou a ananasem

 

Emil Filla je jedním z nejvýznamnějších českých malířů a je jedním ze zakladatelů světového kubismu. Současně byl grafikem, sochařem básníkem, sběratelem, výtvarným teoretikem a dokonce diplomatem. Během svého života často cestoval – po Francii, Itálii a Německu. Stýkal se s Picassem, Chagallem a dalšími.

 

Filla prožil své dětství v Brně, od roku 1903 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění. Školu po třech letech opustil kvůli konvenčním metodám a náplni výuky a spolu s několika dalšími spolužáky se vydal vlastní cestou. Stal se členem skupiny Osma, v roce 1909 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes, v němž byl členem až do své smrti.

První světovou válku prožil v Holandsku, poté spolupracoval na projektu vzniku ČSR. Po návratu do ČSR učil na UMPRUM.

Hned na počátku 2. světové války byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře.

Po roce 1948 vystupoval proti komunismu a byl za to pronásledován. Po jeho smrti se o něm celých 40 let nemluvilo.

 

 Olej, dřevo, 37,5 x 46 cm

Autor: Emil Filla (1926)

O autorství Emila Filly (1882-1953) u tohoto díla nelze pochybovat.

Ve druhé polovině dvacátých let začal Filla pojímat své obrazy víceméně plošně – jednou z nejznámějších kompozic tohoto stylu je Zátiší na židli z roku 1925, které bylo reprodukováno v knize Kubismus vydané ve slavné edici Bauhausbucher nakladateství Albert Langen Verlag v Mnichově roku 1928.

Nejčastějším námětem Fillových obrazů ve dvacátých letech bylo zátiší – teprve od sklonku tohoto desetiletí se v nich čím dál víc uplatňovaly náměty figurální. Mezi zobrazované předměty se v těchto zátiších objevila také rozkrojená ryba, patrně losos, k domácímu ovoci – hruškám, jablkům a hroznům vinné révy, přibyl cizokrajný ananas, banány, meloun a artyčok. Tyto kulinářské náměty, tak jako Fillovo ryze malířské rozkošnictví, svědčily o životní pohodě zralého umělce, jemuž táhlo na padesátku. Ve třicátých letech však ustoupila lyričnost Fillových obrazů čím dál víc dramatičnosti. Byla to umělcova reflexe tehdejších neblahých událostí politických.

Posuzovaný obraz má všechny příznačné rysy Fillova plošného stylu dvacátých let a je pozoruhodný hlavně po stránce koloristické. Jeho působivost se zakládá na výrazných barevných kontrastech, které do obrazu s poklidným námětem vnášejí zvláštní napětí – napětí ryze výtvarného rázu.

 

Podle znaleckého posudku PhDr. Jaromíra Zeminy zpracovala Iva Janouškovcová