K letos na jaře otevřené dlouhodobé expozici českého autorského skla přibyla v Uměleckoprůmyslovém museu další významná část představující rozměrné skleněné objekty z rukou českých výtvarníků a sklářů. Badatelka skla a publicistka Sylva Petrová, která se spolu s Milanem Hlavešem kurátorsky podílela na první části výstavy Plejády skla 1946-2019, je kurátorkou druhé části věnované výjimečným skleněným artefaktům, které proslavily české sklo v zahraničí zejména na světových výstavách Expo v Montrealu (1967) nebo Ósace (1970). Některá z vystavených děl byly zakázkové práce do konkrétních budov. Vzhledem k obtížné manipulaci s křehkými plastikami a vitrážemi, nebo také nedbalosti a ignoranci československých oficiálních míst za komunistického režimu se část oceňovaných exemplářů ze zahraničí vrátila do Čech neúplná, poškozená nebo se zcela pohřešuje. Z těchto důvodů a také protože některé z nich jsou i nadále součástí konkrétních architektonických prostorů, byly pro výstavu vyrobeny jejich repliky. Původní, po léta skladované plastiky muselo muzeum náročně zrestaurovat. Některé z exponátů získalo muzeum nově do svých sbírek. Přehlídku doplňují práce současných sklářských výtvarníků.
Plastika René Roubíčka „Koperník“ (1971 – 1972). Sférické foto: Petr Šálek
Výsledná přehlídka obsahuje téměř 50 rozměrných unikátních objektů. Vstup do expozice otevírá „Černá brána II, a, b“ – monumentální instalace z tabulového a pokoveného skla, kterou speciálně pro tuto výstavu vytvořil doyen českého autorského sklářství Václav Cígler (1929) ve spolupráci s Michalem Motyčkou. Jedním z nejstarších původních exponátů je pětimetrová vitraj „Hold sklu“ kterou navrhl Josef Kaplický pro XI. trienále designu a architektury v Miláně v roce 1957. K unikátům na výstavě patří také dva a půl metru vysoký „Křištálový sloup“ z dílny profesora Karla Štípla odměněný Zlatou medailí na Expu 1958 v Bruselu. Autorskou variantou 7 x 8 m velkého slavného díla René Roubíčka „Mrak – zdroj života“ vytvořeného pro Expo v Ósace je vystavená plastika „Koperník“ (1971 – 1972). O tom, jak zruční a schopní byli tvůrci a řemeslníci zlaté éry českého autorského sklářství, svědčí i to, že sestavení vystavené více než o polovinu menší varianty kovové konstrukce s ohýbanými a ručně vytahovanými skleněnými tyčemi připravilo těžké chvilky vícečlennému týmu odborníků muzea. Slavnou sklářskou dvojici Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová reprezentují na výstavě tři repliky z 12-dílné série reliéfů pro interiéry Mezinárodní železniční unie v Paříži (1962), 12-dílný reliéf z taveného skla „Konkrece“ (1967) a plastika „Diagonála“ (1989) z taveného, broušeného a leptaného skla. Současnou sklářskou tvorbu reprezentuje na výstavě například mužská hlava „Myslitel“ z tvarovaného skla od Martina Janeckého a také designové lustry od Ronyho Plesla a Maxima Velčovského.
UPM, Plejády skla1946 – 2019, autor BOHUMIL ELIÁŠ, 1972, ploché vrstvené sklo, kovový rám. Sférické foto: Petr Šálek
Výtvarné a prostorové řešení této části expozice od Dušana Seidla velmi dobře vyzdvihuje specifika jednotlivých skleněných objektů. Speciální kovové konstrukce a regály spolu s citlivým osvětlením dávají možnost prohlédnout si objekty zblízka, užít si všechny tvary i detaily a naplno si vychutnat kouzlo velmi obtížného ale zároveň fascinujícího materiálu, jakým je sklo.
Text: Soňa Šálková Foto: Petr Šálek