výstavou fotografií. I když mezi vystavovanými exponáty jsou snímky a
autoři, kteří se nesmazatelně zapsali do historie fotografie, není
umělecká hodnota hlavním předmětem zájmu, ale jsou to osudy
jednotlivých fotografií, které v určité době nebo v určitém prostředí
byly nebo stále ještě jsou velmi polemické či dokonce skandální a
některé z nich se dokonce staly předmětem soudních sporů. Nápad
podívat se na historii fotografie z právního a etického hlediska vznikl ve
Švýcarsku a jeho autoři kunsthistorik Daniel Girardin a právník Christian
Pirker k jeho realizaci potřebovali dlouhých 10 let. Výsledkem je soubor
asi 80 fotografií, který po úspěchu ve více evropských městech nyní
přichází i do Prahy. Oba autoři a kurátoři na své přednášce u příležitosti
zahájení výstavy objasnili 4 základní hlediska, která je vedla při výběru
jednotlivých fotografií: protiklad mezi dobrem a zlem, pravdou a lží,
mezi soukromým a veřejným užitím a potom použití fotografie jako
důkazu v soudním sporu. Název výstavy „Kontroverze“ naznačuje, že
výkladů může být více a mohou být i protichůdné – co je v jedné době
nebo zemi přijatelné, nemusí být akceptováno jindy a jinde. Výstavu
připravilo Musée de l´Elysée v Lausanne s použitím zápůjček mnoha
samotných autorů nebo veřejných a soukromých sbírek.
Vtipné je, že komentáře jsou namnoženy a návštěvník
si tak může sám postupně posbírat jednotlivé listy a odnést si je domů
v podobě jakési improvizované „publikace“. Nejstarší vystavovaná
fotografie je z portrét hraběte de Cavour z roku 1856, který soudním
přiznáním autorských práv poprvé v historii deklaroval fotografii jako
umění. Otázka autorských práv se opakuje i u dalších exponátů,
k nejznámějším z nich patří slavný snímek Ernesta Che Guevary. Další
skupinu tvoří fotografie politického nebo historického významu a jejich
etické oprávněnosti. Dokumentární fotografie z koncentračních táborů
pořízené spojenci sice posloužily jako důkazní materiál při norimberském
procesu, ale jejich uveřejnění bylo z taktických důvodů pozdrženo. U
portrétu uneseného a zavražděného Aldo Mora dodnes zůstává dilema,
zda se tím nevyhovělo přání teroristů. Slavný padající voják Roberta
Capy ze španělské občanské války byl sice nainscenován, ale fotografie
se stala symbolem nesmyslnosti války. Je eticky zdůvodnitelné ukazovat
násilí nebo utrpení? Je legitimní realistická syrovost nebo estetizace? Do
jaké míry je únosná sexualita na fotografii? Kdy a do jaké míry je
přípustné fotografie manipulovat? Tyto a další otázky si kladou autoři,
ale odpovědi na ně nejsou vždy jednoznačné. Kontroverze zůstávají a
divák si odnáší silný zážitek z jedinečných snímků a jejich složitých
osudů.
Výstavu je možno shlédnout do 13.listopadu 2011 každý den kromě
pondělí od 10.00 – 18.00 hod.
Text: Soňa Šálková