Petr Šálek a Petr Geisler: výstava foto-kali-grafie v Lucerně
foto-kali-grafie, autoři Petr Šálek a Petr Geisler
Planeta Země je dost velká na to, aby se lidé z jedné ulice nepotkali dlouhá léta. A je dostatečně uzpůsobena k tomu, aby se myšlenky vznikající v různých souvislostech, v různých geografických i časových prostorech a v hlavách různých lidí ve správném okamžiku a na správném místě setkaly pro radost všech. Stalo se tak v kině Lucerna v Praze, kde máte možnost shlédnout společnou výstavu dvou českých umělců: fotografa Petra Šálka (1948) a malíře Petra Geislera (1949-2009) pod názvem FOTO-KALI-GRAFIE.
Ale zpět k souvislostem tvořících křivky časoprostoru sahajícím od Japonska až sem, do pražské Lucerny, od dávných taoistických básní a filozofických sdělení až k nejdokonalejší technologii tisku přední světové firmy EPSON. Petr Šálek a Petr Geisler se znali tak dlouho, až byli v podezření, že jsou kamarády od dětství. Pro bylo rozhodnutí věnovat se kumštu přirozeným důsledkem jejich neposedných a hravých povah.
Petr Šálek vystudoval na FAMU obor Umělecká fotografie, na čas ho to v 80. letech zaválo do Německa, kde pracoval jako reklamní fotograf i jako volný tvůrce. Koncem devadesátých let se vrátil opět do Prahy. Tady se začíná zajímat o filozofii a umění starého Japonska a Číny, ve kterých hledá posilu pro své tělo i duši.
Pro Petra Geislera bylo zpočátku životním magnetem malování. Neměl k němu snadnou cestu, a tak se stalo, že vystudoval na Univerzitě Karlově japanologii a angličtinu. Od ukončení studií až do své předčasné smrti v lednu 2009 působil jako pražský korespondent největších japonských novin Jomiuri Šimbun. Svému poslání však neunikl. Stal se totiž malířem kaligrafií, kráčejícím ve šlépějích těch největších básníků štětce a tuše, kteří kdysi žili v Zemi vycházejícího slunce.
Petr Šálek se představuje jako autor fotografií, inspirující Petra Geislera k jejich spojení s krátkými básněmi či filozofickými formulkami starého Japonska a Číny. Vzniká nový projev, jehož vizuální složku může vnímat každý – obsahová zůstává hájemstvím znalců klasické japonštiny.
Nám ostatním musí, pokud chceme vychutnat víc než krásu spojení křivek a čar s fotografickou realitou, napomoci český překlad.
Publikováno: 23.1.2009