Veletržní palác, photo© Petr Salek
V rámci již tradičního jarního Grand Openingu zahájila Národní galerie Praha sezónu 2020 otevřením čtyř výstav. Od 6. března 2020 mohou návštěvníci Veletržního paláce vedle stálých expozic a výstav přetrvávajících z loňska shlédnout dvě nové autorské instalace věnované doyenům naší výtvarné scény Kurtu Gebauerovi a Stanislavu Kolíbalovi. Jarní nabídku doplňují dva specificky zaměřené projekty. První z nich se soustředí na rezonanci díla slavného amerického spisovatele, básníka a kritika Allana Edgara Poe v českém výtvarném umění a ten druhý přibližuje naší veřejností málo oceňovaný architektonický směr brutalismus.
Výstava s lakonickým názvem Kurt Gebauer je první ucelená retrospektiva sochaře, malíře a pedagoga a především výrazné tvůrčí osobnosti, která je již 60 let přítomná v našem veřejném prostoru. Kurátor expozice a zároveň nový ředitel Sbírky moderního a současného umění NGP Michal Novotný spolu s generačně výrazně starším Kurtem Gebauerem (*1941) vytvořili společnou koncepci přehlídky obsahující 230 položek. Na tiskové konferenci k zahájení výstavy umělec sice vyjádřil svou nespokojenost s prostorami ve Veletržním paláci, které jsou pro jeho velké a často vzduchem levitující plastiky příliš nízké. Ale skutečnost, že se jedná o stejné prostory, ve kterých vloni proběhla mimořádně úspěšná výstava Alberta Giacomettiho, mu tento deficit kompenzuje.
Kurt Gebauer, Veletržní palác, výstava od 6.3 2020 do 6.9. 2020.— Kurt Gebauer.Trade Fair Palace. This exhibition features the most comprehensive collection of works by this sculptor-painter ever presented so far, who has been developing, changing and revisiting several overlapping techniques and themes all his life. Date : 6.3.2020 – 27.9.2020. Photo© Petr Salek
Kromě soch a trojrozměrných objektů jsou zastoupeny malby a kresby a rovněž početná fotografická dokumentace venkovních realizací, kterými Kurt Gebauer celý život obohacuje veřejný prostor. Pořadí prací je chronologické a sahá od nejstaršího exponátu, malé plastiky z roku 1956, která je prvním dílem tehdy jen 15-letého tvůrce, až do současnosti, např. Trubkouny a Housenkou raného kapitalismu umístěnými před budovou Veletržního paláce. Přes chronologické uspořádání se různá časová období na výstavě potkávají a jsou dokladem toho, že Kurt Gebauer se celý život vrací ke stejným tématům, která aktualizuje a nechává zrát. Plastiky a kresby rozevlátých dívek nebo plavkyň jsou oslavou života s humornou nadsázkou. Model sochy Mozarta jako tančícího veselého cherubína dává možnost prohlédnout si dílo zblízka, protože originál na Zelném trhu v Brně stojí na vysokém sloupu a nic takového neumožňuje. Velká část vystavených exponátů staršího data byla otevřenou kritikou předlistopadového režimu. Neforemní trpaslíci, kravské hlavy, přežraná ryba v těsném akváriu, tlustý pes, obludy, to vše jako groteskní a absurdní znázornění existence v komunismu. Smutné je, že tyto historické alegorie dnes znovu získávají na aktuálnosti. A Kurt Gebauer, mimo jiné i autor svítícího Srdce pro Václava Havla, nepřestává tvořit a vyjadřovat své postoje a kritické názory.
Výstava Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal vrací do Prahy instalaci, která se pod názvem Bývalé Nejisté Tušené představila v Českém a Slovenském pavilonu na loňském 58. Bienále v Benátkách. Nejedná se však o čistou repliku benátské výstavy. Vzhledem k rozměrům Malé Dvorany Veletržního paláce se sice podařilo velikostně zrekonstruovat benátskou verzi, ale Stanislav Kolíbal navíc doplnil některé práce, nástěnné kresby s barevnými linkami vytvořil na míru novému umístění a provedl úpravy vzhledem k možnosti pohledu na instalaci shora. Geometrickými obrazci a formami vyjadřuje Kolíbal abstraktní pojmy jako čas, pomíjivost, ale i řád či harmonii. Jeho rukopis je přímý a úsporný ve výrazu, zcela odlišný od Gebauerových expresivních figur. Setkání odlišných přístupů dvou velkých uměleckých osobností je dalším přínosem aktuální instalace.
Stanislav Kolíbal, Veletržní palác, výstava Ozvěny Benátského bienále, Malá dvorana, 6.3. – 19.7. 2020—Stanislav Kolíbal. Trade Fair Palace. When Stanislav Kolíbal was born in 1925, construction had just begun on both the Trade Fair Palace in Prague and the Czechoslovak Pavilion in Venice. Almost a century later, all three remain enduring icons of national cultural identity. By transferring Kolíbal’s exhibition from the 2019 Venice Biennale (displayed in what is now the Czech and Slovak Pavilion) to the Small Hall of the Trade Fair Palace, the NGP welcomes visitors to get a fresh perspective on the artist’s immersive vision. Photo© Petr Salek
Výstava Sen ve snu. Edgar Allan Poe a umění v českých zemích je součástí stálé expozice Umění dlouhého století. Rozvíjí tak myšlenku umění 19. století v inspiraci a rezonanci na dílo básníka a spisovatele Edgara Allana Poea na české umělecké scéně. Temně až hororově laděná expozice obsahuje 150 prací od 40 autorů počínaje umělci z přelomu 19. a 20. století jako František Kupka, Václav Panuška nebo Jakub Schikaneder, až do současnosti, mezi nimi např. František Šorm, František Róna, Adolf Born nebo exkluzivně pro výstavu vytvořená instalace od Krištofa Kintery.
Expozice pod názvem NEBOURAT! Podoby brutalismu v Praze představuje některé pražské stavby z 60. a 70. let minulého století, které byly ovlivněny brutalismem a pokrokovými západními vlivy. Patří k nim např. Obchodní dům Kotva, bývalá Ústřední telekomunikační budova na Žižkově anebo již zbořený hotel Praha. Výstava obsahuje 250 originálních plánů, fotografií a modelů. Pojmenovává hlavní vlastnosti brutalismu a vysvětluje kvality těchto staveb české veřejnosti, která je mylně považuje za produkty špatné komunistické architektury. Některé cenné stavby jako např. budova Transgas na Vinohradech bohužel zanikly a některé další jako např. Hotel Intercontinental, nebo budova Mezinárodního svazu studenstva jsou v ohrožení. Výstava si klade za cíl změnu postoje veřejnosti k brutalistní architektuře.
Text: Soňa Šálková
Photo© Petr Salek.com