Zámek Kozel

Já jsem Bobek z Kozla.
Tak se nám představil kastelán zámku Kozel u Plzně.
V následujícím textu, který nám pan Bobek dal k dispozici,
jistě najdete hodně důvodů, proč zámek Kozel navštívit.
                                       
Obrazový doprovod najdete zde


Zámek Kozel
\"\"
Nezvyklé pojmenování zámku musí mnohé překvapit.
Pro pochopení stačí zajet si jen pár kilometrů
 na jih od Plzně, nedaleko od obce Šťáhlavy.

Obětování kozla
Na svahu kopce v upraveném parku se ukrývá

na první pohled skromný lovecký zámek.
Za svůj název vděčí podle pověsti starému
pohanskému zvyku Slovanů.
Právě v těchto místech naši prapředkové
obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů
a v naději na dobrou úrodu kozla.
Četné archeologické nálezy v okolí zámku to dokazují,
a dá se předpokládat, že místo pro svoji výhodnou polohu
nad řekou Úslavou bylo osídleno už před příchodem
slovanských kmenů.
                     
Výstavba samotného zámku,
který šlechta nazývala Jagdschloss /lovecký zámeček/
bei Stiahlav, je datován do let 1784- 1789.
Stavbu objednal Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí království
českého, a autorem projektu byl celkem neznámý pražský stavitel
Václav Haberditz.
Druhá polovina 18. století byla dobou společenských změn. To se
odrazilo i ve stavebním slohu. Zámek byl budován jako venkovské
sídlo šlechty. Je to ojedinělá klasicistní stavba u nás, a v její
architektuře a vybavení vedle domácích uměleckých tradic 18.
století se projevuje francouzský vliv období Ludvíka XVI.

Návrat k přírodě
Zámek překvapí svou jednoduchostí. To mělo několik důvodů.
Stavebník zámku byl ovlivn?n myšlenkami francouzského filozofa
Jeana Jacquese Rousseaua, hlásajícího návrat k přírodě a budování
venkovských sídel. Kozel měl vlastně sloužit
jen jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty
při pravidelně pořádaných lovech v blízkých
lesích. Dostavbu areálu zámku Kozel dokomponoval Ignác Palliardi,
podle jehož návrhu se stavěl i strahovský klášter v Praze.
Jan Vojtěch Černín umírá v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala
bezdětná a zámek i se štáhlavským panstvím odkázal svému
prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn –
Vartenberkovi. Jednou ze zajímavých osob tohoto rodu byl
Albert Valdštejn, vojevůdce císařského vojska za 30leté
války. Arnošt Valdštejn byl majitelem železáren v nedalekém
Sedlci, ale především založil v roce 1859 v Plzni Valdštejnovu
strojírnu s 68 dělníky. O 10 let později ji odkoupil tamní zaměstnanec
Emil Škoda a postupně z ní vybudoval největší strojírenský podnik
v Rakousko-Uhersku na českém území.

Empírová kamna
Na zámku se z části zachoval původní mobiliář, který vytváří
představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na
přelomu 18. a 19. století. V každé místnosti jsou
keramická klasicistní kamna, zdobená květinami, vázami
a věnci. V nich se topilo z nádvoří, aby nebylo panstvo rušeno
služebnictvem. Do reprezentačních místností zámku
se vcházelo přes vstupní halu s malými zvonky u stropu. Každý
zvonek měl jiné ladění, aby služebnictvo vědělo, ve které
místnosti jsou žádáni.
Pro líčení a úpravu garderoby šlechtičen byl určen toaletní
pokoj s benátskými zrcadlem, ovšem vyrobeným v Čechách.
Modrý pokoj byl pracovnou hraběnky. Je zařízen stylovým nábytkem.
Zvláštností je glóbus, který se nechá rozložit jako toaletní stolek
nebo sekretář. Černínova první manželka Josefina, pocházející z rodu
Thun-Hohenstein, milovala hudbu, a proto jsou v hudebním salonku
různé nástroje, včetně kladívkového klavíru.

Zámecké divadlo
Bylo původně maštalí pro nejoblíbenější koně
zakladatele zámku. V první polovině 19. století ji Valdštejn
nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, patřící dnes k nemnoha zachovaným divadlům té doby.
Do areálu zámeckých budov patří kromě jízdárny, konírny, lokajny i kaple, která dnes mimo jiné slouží jako koncertní a svatební sál. Zde si můžete objednat civilní i církevní svatbu.
Okolí zámku tvoří rozsáhlý 40hektarový přírodní krajinářský park. Je
dílem S. X. France, všestranného čloěka, který byl kromě profese zahradníka i kreslířem, fotografem, geometrem a archeologem. Kdyby vám park připomínal
vídeňský Schönbrunn, pak nejde o podobnost čistě náhodnou.
Franc získal svoje odborné znalosti právě ve vídeňském Schönbrunnu.
Nezapomeňte se při prohlídce parku podívat na liliovník tulipánokvětý, jehož květy připomínají květy tulipánů.
Zámek Kozel patří mezi nejnavštěvovanější památkové objekty v západních Čechách.

Info: Zámek Kozel,CZ-332 03 Šťáhlavy
Tel. +420-377969040-1
Fax. +420-377923710
 
E-mail: hz.kozel@telecom.cz
www.zamek-kozel.cz
Návštěvní doba: duben říjen soboty+neděle 9.00-16.00
květen – září denně mimo pondělí 9.00 -17.00
Mimo návštěvní dobu lze individuálně sjednat prohlídku
Vstupné: zámecká expozice – plné 80,- Kč
– zlevněné 60,- Kč
zámecká jízdárna – plné 20,- Kč
– zlevněné 10,- Kč
Služby: cizojazyčný výklad – živý 50,- Kč
– 3MP 40,- Kč
– text 20,- Kč
Svatební obřad – kaple 6.000,- Kč

Rezervace prohlídek a služeb písemně, telefonicky,faxem, e-mailem
40 ha přírodní krajinářský park
parkování vně i uvnitř areálu
WC
občerstvení
bezbariérový přístup v celém areálu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..